Železné hory

Z Multimediaexpo.cz


Železné hory je geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km²[1], střední nadmořskou výšku cca 450 m [2]a jeho nejvyšším vrcholem je Vestec dosahující nadmořské výšky 668 m.[3][1] Železné hory se dají geologicky charakterizovat jako plochá vrchovina pestrého geologického složení s trojúhelníkovým půdorysem protažená od jihovýchodu k severozápadu zhruba mezi Ždírcem nad Doubravou, Skutčí a Týncem nad Labem, vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny.

Železné hory patří mezi geologicky nejpestřejší a nejsložitější území v České republice. Na relativně malé ploše jsou zastoupeny prakticky všechny geologické formace (od prahorních až po čtvrtohorní), které známe z ostatních oblastí Českého masivu. Při průzkumech bylo v lokalitě Železných hor zjištěno více než 100 druhů hornin.

Z převážné části mírně zvlněná krajina pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel návštěvníka místy překvapí dramatickými scenériemi roklí, skalisek a dravých potoků, krasovými útvary ve vápencích, neobvyklým množstvím zřícenin hradů a tvrzí či řadou přehradních nádrží na jediné řece. Důležitou roli lesů podtrhuje několik významných památných stromů a také pralesní komplex Polom. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části Českomoravské vrchoviny.

Název Železné hory souvisí s výskytem a dolováním železné rudy a ve 13. až 18. století byl užíván pouze pro jejich, z dnešního pohledu, severozápadní část zhruba od řeky Labe po Lichnici. Dnešní hranice Železných hor jasně vystupuje z geologických map. Většina kartografických map chybně a proti logice posouvá hranice Železných hor dále k východu až téměř ke Svratce, ale podle mnoha geologů v čele s RNDr. Jindřichem Vodičkou CSc., jež se intenzivně Železnými horami zabýval celý život, vede východní hranice Železných hor zhruba údolím potoka Jánuše a pak údolím Chrudimky k Hlinsku, odtud pokračuje k severovýchodu směrem ke Skutči a odtud k Vrbatovu Kostelci. Za nejvyšší vrchol tudíž nelze považovat Pešavu, jak je často uváděno, ale Vestec.[3]

Součástí Železných hor je i Chráněná krajinná oblast Železné hory vyhlášená na ploše 284 km² roku 1991.

Obsah

Geomorfologické členění (podcelky a okrsky)

    • Spálavský hřbet
    • Prachovická pahorkatina
    • Nasavrcká vrchovina
    • Žumberská pahorkatina
    • Trhovokamenická vrchovina

Nejvyšší vrcholy

  • Vestec - 668 m n. m. (nikoli Pešava ze sousedních Žďárských vrchů)
  • Spálava - 663 m n. m.
  • U Chloumku - 661 m n. m.
  • Srní - 653 m n. m.
  • Zubří - 650 m n. m.
  • Polom - 649 m n. m.

Další významné vrcholy

  • Krásné - 614 m n. m. (na vrcholu stojí TV vysílač)
  • Bučina - 606 m n. m.
  • Krkaňka - 567 m n. m.
  • Kaňkovy hory - 557 m n. m.

Významné řeky

  • Doubrava
  • Chrudimka
  • Labe (v úseku několika desítek metrů přetíná Českomoravskou vrchovinu respektive Železné hory)

Významné obce

Zajímavosti

  • Rozhledny
    • Zubří
    • České Lhotice
    • Horní Raškovice
  • Sjezdovky
    • Hlinsko
    • Hluboká
    • Trhová Kamenice
    • Horní Bradlo
    • Vápenný Podol
  • Ostatní zajímavá místa
    • Vysílač Krásné
    • Vápenka v Závratci
    • Ležáky - pietně upravené místo osady vypalené za 2. sv. války
    • Soubor lidových staveb Vysočina (skanzen Veselý Kopec)


Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor, Vlastním nákladem, 2000.
  2. ↑ [1], Petr Hlavatý, Internetové strany o Železných horách
  3. ↑ 3,0 3,1 Vodička Jindřich: Železné hory očima geologa, Invence Litomyšl, 1997.

Literatura

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDelezn%C3%A9_hory“