Šablona:Článek dne HL/2021/11

Z Multimediaexpo.cz

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat je samostatný sequel k prvnímu dílu S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl. Jedná se o first-person počítačovou střílečku ukrajinského studia GSC Game World. Podle tvůrců se má jednat o nejlepší díl z celé trilogie. Call of Pripyat běží opět na zdokonaleném X-Ray enginu a vylepšeném A-life systému. Oproti předchůdcům se hra odehrává na zcela nových lokacích, které jsou výrazně rozlehlejší, což se projevuje vyšší hardwarovou náročností (zejména RAM paměti). Autoři také sází na 70 precizně vylepšených vedlejších questů.

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat obsahuje 3 hlavní lokace – Zaton (Pripjaťské bažiny), Jupiter (průmyslová oblast Jupiter s železniční stanicí Janov) a Pripyat (východní část města Pripjať). Mezi těmito 3 lokacemi se lze libovolně přesouvat (stačí zajít za navigátorem, který hráče za určitý obnos zavede do potřebné oblasti). Dále jsou zde 2 menší samostatné lokace – podzemní průchod z Jupiteru do Pripyati a tajná laboratoř X8.

Při své cestě Zónou se hráč setká s různými frakcemi, které jsou často navzájem v konfliktu. Hráč se nemůžete k žádné frakci přidat, avšak může získat jejich přízeň. Je však po celou dobu hry členem stalkerů, armády a SBU.

Dobrodruzi, nazývaní také jako Svobodní stalkeři/Samotáři jsou osamocení jedinci nebo sjednocená skupina odvážlivců, kteří přišli do Zóny hledat artefakty, pytlačit, skrývat se před zákonem nebo jen hledat dobrodružství. Jejich živobytím je hledání a následný prodej artefaktů, také se živí lovem mutantů nebo pracují pro vědce. Většina stalkerů se stará sama o sebe a ostatním frakcím nevěnuje přílišnou pozornost. Jsou ve válce s bandity, kteří je vydírají, unášejí nebo zabíjejí. Nemají v lásce ani armádu, ale i přesto jsou s ní zapojeni v nezákonného obchodu se zbraněmi a artefakty. Stalkeři jsou také ve válce s jednotkami Monolitu. Jsou neutrální ke Svobodě, Povinnosti a vědcům. I když jsou stalkeři popisováni jako frakce, není to tak docela pravda, protože (podobně jako žoldáci) nemají žádnou hlavní základnu, ani žádného hlavního vůdce a nejsou jako celek příliš jednotní, i když existují výjimky (třeba barman Fousáč sídlící na lodi Skadovsk v Zatonu).

Lupiči a nájezdníci, bez výčitek svědomí. Jsou to převážně bývalí zločinci a trestanci, kteří přišli do Zóny skrývat se před zákonem, lichvařit, obchodovat se zbraněmi, drogami či artefakty. Bandité jsou nemilosrdní a obecně nepřátelští nejen k ostatním frakcím, ale i k sobě navzájem. Jejich velikost je malá, jejich zbraně a ochrana levné a nekvalitní. Jsou ve válce se stalkery, které vydírají placením výpalného, okrádají o artefakty a v neposlední řadě také prodávají do otroctví nebo zabíjejí. Ačkoli se na první pohled jeví jako organizovaná jednotná frakce, jsou často neorganizovaní a rozdělení do samostatných klanů pod vedením jednotlivých šéfů.

Svoboda je polovojenská organizace, která bojuje za volný přístup do Zóny. Tvoří ji anarchisté, hipíci, volnomyšlenkáři, huliči marihuany ale i stalkeři, kteří již nechtějí žít na vlastní pěst. Původně byla založena skupinou svobodných stalkerů, zaměřenou na výzkum Zóny a její ochranu. Jedná se o jednu z největších a nejlépe vyzbrojených frakcí v Zóně, i když je slabší než Povinnost. Svoboda používá převážně výzbroj armád NATO. Názory členů Svobody jsou poněkud "husitské", věří ve společné vlastnictví, v čemž vidí cestu bezpečného života v Zóně (co je mé, je tvé).

V Zóně žije celá řada kreatur, které jsou vůči lidem nepřátelské. Každé zvíře je jinak odolné, má jiné schopnosti a platí na něj jiná taktika boje.