a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Zemská armáda
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Flaga PPP.png|thumb|Neoficiální vlajka podzemního polského státu a Zemské armády]] | + | [[Soubor:Flaga PPP.png|thumb|240px|Neoficiální vlajka podzemního polského státu a Zemské armády]] |
'''Zemská armáda''', [[polština|polsky]] '''Armia Krajowa''' (AK), byla největší podzemní (odbojová) ozbrojená organizace v [[Polsko|Polsku]] v období [[Druhá světová válka|2. světové války]]. | '''Zemská armáda''', [[polština|polsky]] '''Armia Krajowa''' (AK), byla největší podzemní (odbojová) ozbrojená organizace v [[Polsko|Polsku]] v období [[Druhá světová válka|2. světové války]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Hlavním úkolem AK bylo vedení ozbrojeného boje proti německým okupantům a příprava na celopolské povstání, které mělo vypuknout ve vhodném okamžiku. | Hlavním úkolem AK bylo vedení ozbrojeného boje proti německým okupantům a příprava na celopolské povstání, které mělo vypuknout ve vhodném okamžiku. | ||
Zemská armáda se skládala ze sedmi odborů: Informační, Organizačně-výzvědný, Školící, Ubytovací, Spojovací, Informace a propagandy, Finanční. Měla také vlastní duchovenstvo. V lednu [[1943]] byla vytvořena zvláštní jednotka ''Kedyw'' (z polských slov ''kierownictwo dywersji'' - diverzní ústředí), která prováděla diversní a zvláštní akce. | Zemská armáda se skládala ze sedmi odborů: Informační, Organizačně-výzvědný, Školící, Ubytovací, Spojovací, Informace a propagandy, Finanční. Měla také vlastní duchovenstvo. V lednu [[1943]] byla vytvořena zvláštní jednotka ''Kedyw'' (z polských slov ''kierownictwo dywersji'' - diverzní ústředí), která prováděla diversní a zvláštní akce. | ||
| - | + | ||
AK si opatřovala zbraně a vybavení bojovými akcemi (německá výbava) a vlastní tajnou produkcí. | AK si opatřovala zbraně a vybavení bojovými akcemi (německá výbava) a vlastní tajnou produkcí. | ||
V roce [[1944]] měla '''Zemská armáda''' skoro 200 tisíc příslušníků, z toho 20 tisíc partyzánů v [[terén]]u, tedy opravdových vojáků. Ostatní plnili úkoly spojené s [[rozvědka|rozvědkou]] či sběrem informací, školeními, [[propaganda|propagandou]] apod. V čase maximální bojové schopnosti (léto [[1944]]) síly Zemské armády představovaly asi 380 tis. osob, z toho 10 tis. důstojníků. Předválečný důstojnický kádr byl doplňován [[absolvent]]y tajných kursů a výsadkáři (tzv. ''cichociemni''). Během [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]] bojovalo 30 tisíc příslušníků v uniformách nebo alespoň s červeno-bílou páskou (polské národní barvy) na paži, byli tedy pravidelnou armádou a Němci (ač neradi) s nimi po kapitulaci museli jednat podle konvencí o válečných zajatcích.<ref>Jerzy Pilikowski: Szkolny słownik historii Polski, ISBN 83-7389-124-2, str. 15</ref> | V roce [[1944]] měla '''Zemská armáda''' skoro 200 tisíc příslušníků, z toho 20 tisíc partyzánů v [[terén]]u, tedy opravdových vojáků. Ostatní plnili úkoly spojené s [[rozvědka|rozvědkou]] či sběrem informací, školeními, [[propaganda|propagandou]] apod. V čase maximální bojové schopnosti (léto [[1944]]) síly Zemské armády představovaly asi 380 tis. osob, z toho 10 tis. důstojníků. Předválečný důstojnický kádr byl doplňován [[absolvent]]y tajných kursů a výsadkáři (tzv. ''cichociemni''). Během [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]] bojovalo 30 tisíc příslušníků v uniformách nebo alespoň s červeno-bílou páskou (polské národní barvy) na paži, byli tedy pravidelnou armádou a Němci (ač neradi) s nimi po kapitulaci museli jednat podle konvencí o válečných zajatcích.<ref>Jerzy Pilikowski: Szkolny słownik historii Polski, ISBN 83-7389-124-2, str. 15</ref> | ||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Příslušníci Zemské armády byli hromadně pronásledováni komunistickými úřady po celé období [[stalinismus|stalinismu]]. Po roce [[1956]] komunistická propaganda začala hlásat, že mladí vojáci Zemské armády sice hrdinně bojovali, ale byli hanebně klamáni zločinnými zpátečníky ve vyšším velení a exilovou londýnskou vládou. | Příslušníci Zemské armády byli hromadně pronásledováni komunistickými úřady po celé období [[stalinismus|stalinismu]]. Po roce [[1956]] komunistická propaganda začala hlásat, že mladí vojáci Zemské armády sice hrdinně bojovali, ale byli hanebně klamáni zločinnými zpátečníky ve vyšším velení a exilovou londýnskou vládou. | ||
=== Historie v datech === | === Historie v datech === | ||
| + | [[Soubor:Warsaw Uprising boyscouts.jpg|thumb|240px|Varšavští povstalci]] | ||
* [[27. září]] [[1939]] - byla ustavena ''Služba vítězství Polska'' (Służba Zwycięstwu Polski) | * [[27. září]] [[1939]] - byla ustavena ''Služba vítězství Polska'' (Służba Zwycięstwu Polski) | ||
* [[13. listopad]]u 1939 - přejmenování na ''Svaz ozbrojeného boje'' (Związek Walki Zbrojnej) | * [[13. listopad]]u 1939 - přejmenování na ''Svaz ozbrojeného boje'' (Związek Walki Zbrojnej) | ||
| Řádka 31: | Řádka 32: | ||
== Galerie == | == Galerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
| - | + | File:Warsaw Uprising - nordwach.jpg|[[Batalion Chrobry I]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising - Insurgents at Kalmer Factory.jpg|[[Batalion Chrobry II]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising - Baon Czata by Karpinski.jpg|[[Batalion Czata 49]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising by Chrzanowski - Henio Roma - 14828.jpg|[[Batalion Gustaw]] | |
| - | + | File:Lokajski - Powstancy w Śródmieściu (1944).jpg|[[Batalion Kiliński]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising Batalion Kiliński (1944).jpg|[[Batalion Kiliński]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising by Lokajski - Kilinski at PASTa - 3895.jpg|[[Batalion Kiliński]] | |
| - | + | Soubor:Warsaw Uprising by Tomaszewski - Warecka 10 - detail 2.jpg|[[Batalion Parasol]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising - Soldiers from Parasol on Warecka Street.jpg|[[Batalion Parasol]] | |
| - | + | File:Kedyw W-wa 1944.jpg|[[Batalion Pięść]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising - Small PASTa - 4.jpg|[[Batalion Ruczaj]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising - Small PASTa - 9.jpg|[[Batalion Ruczaj]] | |
| - | + | File:Joachimczyk J powstanie.jpg|[[Batalion Sokół]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising by Swiderski - Stolica 189.jpg|[[Batalion Wigry]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising by Deczkowki - Wacek Platoon - 15911.jpg|[[Batalion Zośka]] | |
| - | + | File:Warsaw Uprising - Mailbox at PKO.jpg|[[Szare Szeregi]]: [[Tadeusz Jarosz]] "Topaz", [[Andrzej Heppen]] "Stasiek" | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Aktuální verze z 10. 5. 2021, 09:09
Zemská armáda, polsky Armia Krajowa (AK), byla největší podzemní (odbojová) ozbrojená organizace v Polsku v období 2. světové války.
Obsah |
Historie
Nejprve generál Władysław Sikorski jako vrchní velitel ozbrojených sil v listopadu 1939 ustanovil apolitický Svaz ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej, ZWZ), který působil na polském území okupovaném Německem i Sovětským svazem. V roce 1942 se ZWZ spojil s dalšími odbojovými organizacemi a vznikla Zemská armáda (Armia Krajowa). Hlavním úkolem AK bylo vedení ozbrojeného boje proti německým okupantům a příprava na celopolské povstání, které mělo vypuknout ve vhodném okamžiku. Zemská armáda se skládala ze sedmi odborů: Informační, Organizačně-výzvědný, Školící, Ubytovací, Spojovací, Informace a propagandy, Finanční. Měla také vlastní duchovenstvo. V lednu 1943 byla vytvořena zvláštní jednotka Kedyw (z polských slov kierownictwo dywersji - diverzní ústředí), která prováděla diversní a zvláštní akce.
AK si opatřovala zbraně a vybavení bojovými akcemi (německá výbava) a vlastní tajnou produkcí. V roce 1944 měla Zemská armáda skoro 200 tisíc příslušníků, z toho 20 tisíc partyzánů v terénu, tedy opravdových vojáků. Ostatní plnili úkoly spojené s rozvědkou či sběrem informací, školeními, propagandou apod. V čase maximální bojové schopnosti (léto 1944) síly Zemské armády představovaly asi 380 tis. osob, z toho 10 tis. důstojníků. Předválečný důstojnický kádr byl doplňován absolventy tajných kursů a výsadkáři (tzv. cichociemni). Během Varšavského povstání bojovalo 30 tisíc příslušníků v uniformách nebo alespoň s červeno-bílou páskou (polské národní barvy) na paži, byli tedy pravidelnou armádou a Němci (ač neradi) s nimi po kapitulaci museli jednat podle konvencí o válečných zajatcích.[1] Ztráty: asi 100 tis. padlých, 50 tis. deportovaných do SSSR a uvězněných. Když na předválečné území Polska začala na jaře 1944 vstupovat Rudá armáda, skončila okupace hitlerovského Německa, ale začal teror sovětského NKVD a později polského Úřadu bezpečnosti (Urząd Bezpieczeństwa, polský ekvivalent NKVD). Zemská armáda byla totiž ozbrojenou paží exilové polské vlády, která se nevzdala východních částí Polska (jež zabral Sovětský svaz) a nesouhlasila s tím, aby Polsko bylo podřízené Moskvě. Proto Josif Vissarionovič Stalin nařídil Zemskou armádu zničit. Hlavní velitel Zemské armády Leopold Okulicki alias Niedźwiadek vydal 19. ledna 1945 rozkaz, kterým Zemskou armádu rozpouštěl, ale část příslušníků Zemské armády odmítla provést demobilizaci a pokračovala v boji v rámci Hnutí odporu Zemské armády (Ruch Oporu Armii Krajowej), Sdružení Svoboda a nezávislost (Zrzeszenia Wolność i Niezawisłość) a dalších organizací až do roku 1948. Příslušníci Zemské armády byli hromadně pronásledováni komunistickými úřady po celé období stalinismu. Po roce 1956 komunistická propaganda začala hlásat, že mladí vojáci Zemské armády sice hrdinně bojovali, ale byli hanebně klamáni zločinnými zpátečníky ve vyšším velení a exilovou londýnskou vládou.
Historie v datech
- 27. září 1939 - byla ustavena Služba vítězství Polska (Służba Zwycięstwu Polski)
- 13. listopadu 1939 - přejmenování na Svaz ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej)
- 14. února 1942 - rozkazem Hlavního velitele Polských ozbrojených sil, gen. Władysława Sikorského na Zemskou armádu (Armia Krajowa).
- 19. ledna 1945 rozpuštění Zemské armády
Zemská armáda pocházela hlavně ze Svazu ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej) a Polského povstaleckého svazu (Polski Związek Powstańczy), ale připojilo se i mnoho menších podzemních organizací, např.:
- Národní vojenská organizace (Narodowa Organizacja Wojskowa) - od roku 1942 (částečně)
- Konfederace národa (Konfederacja Narodu) - od srpna 1943
- Národní ozbrojené síly (Narodowe Siły Zbrojne) - od roku 1944 (částečně)
Hlavní velitelé
Velitel Zemské armády byl podřízen vrchnímu veliteli polských ozbrojených sil v zahraničí. Tuto funkci vykonávali:
- Stefan Rowecki, alias Grot - od 14. února 1942 do 30. června 1943, kdy byl zatčen gestapem
- Tadeusz Komorowski, alias Bór - od 30. června 1943 do 2. října 1944, kdy po kapitulaci Varšavského povstání šel do německého zajetí
- Leopold Okulicki, alias Niedźwiadek - od října 1944 do rozpuštení Zemské armády 19. ledna 1945, zatčen sovětskými orgány.
Struktura
Územní organizace se dělila na oblasti (Białystok, Lvov, pravobřežní a levobřežní Varšava, západ) a samostatné okruhy pro větší města. Menšími jednotkami byly podokruhy, obvody a inspektoráty. Zemská armáda měla své struktury i v Maďarsku a v Berlíně.
Galerie
 Szare Szeregi: Tadeusz Jarosz "Topaz", Andrzej Heppen "Stasiek" |
.jpg)
.jpg)
Reference
- ↑ Jerzy Pilikowski: Szkolny słownik historii Polski, ISBN 83-7389-124-2, str. 15
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |