Krkavcovití

Z Multimediaexpo.cz


Krkavcovití (Corvidae) jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce, hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskutujícími známými druhy jsou například vrána obecná (černá a šedá), havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná, ořešník kropenatý. V současné době se uvádí 105 (115) druhů ve 25 rodech. Původní předek žil pravděpodobně počátkem třetihor v oblasti dnešní Austrálie. Dnes tato čeleď osidluje téměř celý svět s výjimkou Antarktidy a nejsevernější části Arktidy. Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí. Jsou to jedni z mála ptáků, které můžete běžně sledovat při hře.

Obsah

Stavba těla

Krkavcovití mají proměnlivou velikost těla (16-68 cm), hlava je poměrně velká se silným zobákem a krátkýma, ale silnýma nohama s mocnými drápy. Křídla bývají širší a zakulacená, délka ocasu je v rámci čeledi značně proměnlivá. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené (černé barvy rodu Corvus jsou spíš výjimkou) a s kovovým leskem, u obou pohlaví bývá stejné.

Chování a schopnosti

Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví pevná hnízda ve větvích. Mají silný hlas, jsou to dobří imitátoři nejrůznějších zvuků a dokonce se někteří mohou naučit i mluvit. Potravu sbírají často na zemi. Živí se drobným hmyzem a masem. Jsou to velmi dobří letci.

Inteligence

Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u savců, především vyšších primátů, případně u vyder mořských.[1] Navíc dokáží své akce a použití nástrojů plánovat na několik kroků dopředu, a to rovnou, bez nutnosti použití metody pokusu a omylu.[2] I díky inteligenci jejich pozornost často upoutávají v přírodě jinak nezvyklé předměty. Známé je přirovnání "Krade jako straka": Tyto drobnosti si totiž odnášejí do hnízda. Takto lze někdy nalézt i šperky. Člověku však může nechtíc i znatelně uškodit, protože si do hnízda může odnést i ještě planoucí oharky cigaret a tím způsobit i "nevysvětlitelný" požár.

Zneužívání mravenců

Jednou z metod vran, jak pečovat o své peří, je využití mravenců: Ty občas úmyslně vyprovokují rozhrabáním jejich mraveniště a přikryjí ho křídly. Mravenci zalezou mezi pera, kde pak útočí na ptačí parazity. Pro zvýšení účinku si vrána některé ještě rozetře po přídlech, aby kyselina mravenčí ještě zvýšila účinek ochrany.

Reference

  1. ↑ Dinosauři: hlupáci, nebo géniové?, online PDF kopie, Svět, 3/2008, strany 14-16.
  2. ↑ Vrány z Nové Kaledonie jsou ještě chytřejší, scienceworld.cz/videa

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Krkavcovit%C3%AD“