Katalánština

Z Multimediaexpo.cz


Katalánština je románský jazyk používaný zejména v Katalánsku, na Baleárských ostrovech (Illes Balears - Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera), ve Valencii (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve Španělsku, pak také v Andoře, kde je jediným oficiálním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech Francie (Catalunya del Nord) a na Sardinii (Alghero - L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako valencijština (valencià).

Soubor:Catalan in Europe.png
Rozšíření katalánštiny

Ač je Katalánsko součástí Španělského království, těší se značné autonomii a Katalánci se národnostně ostře vyhraňují vůči Španělům. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky. Odhady počtu mluvčích se pohybují od 7 do 11 miliónů.

Jazykem nejbližším katalánštině je okcitánština, potom italština a portugalština (se kterými má společných 85 % slovní zásoby), španělština (společných 75 % slovní zásoby) aj.

Historie

Katalánština se vyvinula z vulgární latiny v oblasti východní části Pyrenejí a během reconquisty se rozšířila po dnešním Katalánsku, Valencii a Baleárských ostrovech. Vrcholným obdobím v dějinách katalánštiny bylo 15. století; roku 1700 bylo její úřední používání zakázáno na francouzském a později i na španělském území a "renesance" se dočkala až počátkem 19. století. V období frankistického režimu byla tolerována mimo oficiální sféru a média. Po roce 1975 se dostala do politiky, médií i škol.

Dialekty

Katalánština zahrnuje mnoho dialektů, které se od sebe různou měrou liší lexikálně, morfologicky a foneticky. Základní verze jsou dvě: západní katalánština a východní katalánština; obě mají různé regionální varianty. Nejvýraznějším rozdílem jsou nepřízvučné samohlásky - západní katalánština odlišuje /e/ od /a/ a /o/ od /u/, zatímco ve východní se z ,

a 
bez přízvuku stává /ə/ a z 

,

a 
se stává 

.