Hodonín

Z Multimediaexpo.cz


Hodonín (německy Göding) je okresní město v Jihomoravském kraji, sídlo okresu Hodonín. Hodonín leží na řece Moravě 50 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km² a čítá 26 244 obyvatel. Základní PSČ je 695 01.

Obsah

Historie

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.

Historie města v datech

Kostel
  • 1046 – první zmínka o Hodonínu. Hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)
  • 1196 – nejstarší písemná zpráva o Hodoníně v listině olomouckého knížete Fridricha. Hodonín je zde označen jako “castellanus de Godonin”
  • 1174 – stejné označení Hodonína je i v listině moravského vévody Oldřicha
  • 1228 – Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva
  • 1301 – král Václav II. přijal na hodonínském hradě poselství uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou.
  • 1323 – na hodonínském hradě bylo ujednáno příměří mezi českými zeměmi vedenými králem Janem Lucemburským a Rakušany. Přítomni jednání byli olomoucký biskup Konrád, Jindřich z Lipé, Petr I. z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.
  • 1350 – mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské
  • 1375 – po smrti Jana Jindřicha zdědil Hodonín jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt
  • 1391 – Jošt uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
  • 1404 – Hodonín byl vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky
  • 1411 – král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie
  • 1419 – markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se v Hodoníně zúčastnil narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými
  • 1422 – císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia a osvobozuje válkou poničené město od placení třicátku na 10 let
  • 1437 – vévoda rakouský Albrecht potvrzuje Hodonínu městská privilegia
  • 1460 – český král Jiří z Poděbrad potvrzuje městu privilegia
  • 1464 – český král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh – 14 dní před svatým Duchem. Jan Kuna z Kunštátu získal Hodonín do svého vlastnictví, připojil k němu Bojanovice s Lužicemi a přikoupil Mutěnice (okres Hodonín), čímž dal základ hodonínskému panství
  • 1466 – Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi obnovení staré silnice (tzv. čejčské). Hodonínský hrad byl důkladně přestavěn a opevněn, aby odolal očekávaným nepřátelským útokům z Uher. V této podobě zůstal zachován až do 19.století
  • 1470 – ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky
  • 1497 – král Vladislav Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad
  • 1512 – Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. Hodonín do dědičného vlastnictví. Předává však celé hodonínské panství do rukou svému zeti Jindřichu z Lipé. Hodonín přestal být královským městem, stal se poddanským městem
  • 1535 – Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích
  • 1555 – Pertold z Lipé potvrzuje svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina
  • 1564 – Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor
  • 1594 – Jan IV. z Lipé prodal Hodonín hraběti ze Salmu
  • 1600 – neustálé vpády z Uher a časté hraniční nepokoje vedly k prodeji hodonínského panství bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu
  • 1945 - Boje o Hodonín a okolí v roce 1945
  • 1958 – byl zbudován a otevřen nový most přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem na Slovensku
  • 1978 – městu Hodonín byl přiznán lázeňský statut

Památky

  • zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, nyní budova Masarykova muzea
  • Dům umělců (1911-13), sídlo Galerie výtvarného umění
  • Kostel sv. Vavřince (1780-86) na Masarykově náměstí
  • morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
  • Kaple sv. Kříže (1714)
  • Pomník T. G. Masaryka na Náměstí 17.listopadu
  • Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
  • Pomník generální stávky r. 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
  • Památník obětem fašismu na novém hřbitově
  • Židovský hřbitov ze 17. století

Vývoj počtu obyvatel

1890 7616
1900 9018
1921 13 200
1930 14 882
1950 13 572
1970 20 829
1980 25 485
1991 28 230
2001 27 361
2006 26 226

Osobnosti

Správní území

Katastrální území Hodonína
Související informace můžete najít také v článku: Okres Hodonín|Obvod obce s rozšířenou působností Hodonín}}

Hodonín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín se skládá z 82 obcí, ORP z 18 obcí.

Partnerská města

Související články

Odkazy

Literatura

  • B. Čerešňák - M. Zemek, Hodonín, 1979

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hodonín
  Města a obce okresu Hodonín  

Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny