Hallstatt Z Multimediaexpo.cz stránky Hallstatt Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox sídla světa | jméno = Hallstatt | orig.jméno = | foto = File:Hallstatt 001.jpg | popisek.foto = | znak = File:Hallstatt Coat of Arms.jpg | vlajka = | stát = Rakousko | pojem.vyšší.celek = [[Rakouské spolkové země|spolková země]] | název.vyšší.celek = [[Horní Rakousko]] | pojem.nižší.celek = okres | název.nižší.celek = [[okres Gmunden|Gmunden]] | status=obec | loc-map = {{LocMap |Rakousko |label=Hallstatt |position=bottom |width=250 |lat=47.55 |long=13.63 |float=center |caption= }} | rozloha = 59,8 | obyvatelé = 923 | rok = 2005 | hustota = 15,4 | souřadnice = {{Coor|47_33_N_13_38_E|47° 33' s. š., 13° 38' v. d.}} | nad.výš = 511 | PSČ = 4830 | telefon = | označení.vozidel = GM | starosta = Peter Scheutz | admin.děl = | etnické.složení = | nábož.složení = | web = www.hallstatt.at }} '''Hallstatt''' je obec s 923 obyvateli nacházející se v [[Solná komora|Solné komoře]] v [[Rakousko|Rakousku]]. Leží bezprostředně u [[Halštatské jezero|Halštatského jezera]] a společně s pohořím [[Dachstein]] a Solnou komorou patří ke [[Světové dědictví|Světovému dědictví UNESCO]]. == Geografie == Hallstatt leží ve vnitřní části Solné komory ([[Salzkammergutberge]]) vedle stejnojmenného jezera, ve výšce 508 metrů nad hladinou moře. Jednotlivé domy obce se tísní vedle sebe na úzkém pruhu pobřeží mezi vysokými horami, některé jsou částečně postaveny na kůlech zapuštěných v jezeře. Obec v podstatě tvoří jediná ulice a malé tržiště. Největší vzdálenost ze severu na jih je 9,1 km, ze západu na východ 13,2 km. Celková rozloha činí 59,8 km², z níž 34,8 % je zalesněno. == Historie == Ještě na konci 19. století se do Hallstattu nedalo dostat jinak než lodí nebo úzkou horskou stezkou. Ve vesnici se nevelkým prostorem mezi horou a jezerem muselo maximálně šetřit. Spojení mezi domy stojícími u jezera existovalo jen s pomocí člunů nebo tzv. ''vrchní cestou'', úzkou cestičkou nad střechami domů. Teprve v roce 1890 byla do Hallstattu postavena silnice podél západního pobřeží, kvůli níž musel na některých místech proběhnout odstřel překážejících skal. Přes nehostinnost horské krajiny byla oblast vyhledávána nejspíše již v neolitu. Důvodem byl bohatý výskyt [[halit|solných]] ložisek, z nichž se těžilo tisíce let. Nejstarší důkazy (např. nástroje ze staršího neolitu) se datují zhruba do roku [[5000 př. n. l.]] V roce 1846 objevil [[Johann Georg Ramsauer]] nahoře u halštatských solných dolů pohřebiště. Byla zde vykopána také jedna z prvních kováren. Čilý obchod a s ním spojený blahobyt umožnil rozvoj kultury, která se podle nálezů v Solné komoře nazývá [[Halštatská kultura]], jež trvala přibližně mezi lety [[800 př. n. l.]] a 400 př. n. l. a proslavila Hallstatt na celém světě. Z [[doba římská|doby římské]] a [[raný středověk|raného středověku]] neexistují žádné písemné zprávy. V roce 1311 získal Hallstatt právo pořádat trhy, což je známkou toho, že osada neztratila na hospodářském významu. == Náboženství == Obyvatelé Hallstattu se hlásí převážně ke katolickému nebo evangelickému [[křesťanství]]. V obci se nacházejí dva kostely, přičemž podstatně mladší evangelický kostel špičkou své věže dosahuje zhruba do výšky farního katolického kostela, postaveného kvůli záplavám na vyvýšeném místě. Stejně jako v jiných rakouských horských vesnicích padlo v Hallstattu na úrodnou půdu [[Luteránství|luteránské]] učení. Počátkem 17. století však napomohla vojska [[Salzburg|salcburského]] knížecího biskupa k vítězství [[Protireformace]]. V polovině 18. století byly vyhoštěny z Hallstattu stovky protestantů a přesídleny do [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]. Teprve [[toleranční patent]] císaře Josefa II. v roce 1781 alespoň částečně umožnil protestantům v okolí Dachsteinu jejich náboženské vyznání. [[Protestantský patent]] císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] je pak v roce 1861 úplně zrovnoprávnil s katolíky a v Hallstattu mohl být v blízkosti jezera zřízen [[novogotika|novogotický]] evangelický kostel. == Turistika == [[Soubor:Hallstattaltar1.jpg|thumb|left|Skládací oltář]] Celá oblast i s romantickou vesnicí byla v roce [[1996]] organizací [[UNESCO]] přičleněna ke [[Světové dědictví|Světovému dědictví]]. Předmětem zájmu turistů je nádherná krajina, Halštatské jezero, velké jeskynní systémy ([[Dachstein-Rieseneishöhle|Obří]] a [[Dachstein-Mammuthöhle|Mamutí jeskyně]]) a v neposlední řadě malebný Hallstatt se svými památkami, muzeem a doly. == Pamětihodnosti == Na skále nad střechami domů trůní v roce 1520 postavený ''farní kostel Nanebevzetí Panny Marie''. Jeho mohutná věž je jedinou dochovanou částí původního kostela z roku 1320. Dvoulodní halová stavba poskytuje přístřeší nejvýznamnější kulturněhistorické památce, [[Panna Marie|mariánskému]] oltáři, vyřezanému v [[Gotika|pozdněgotickém]] stylu. Tento dvojitý skládací oltář byl zhotoven v roce 1515 gmundenským řezbářem Leonhardem Aistem. [[Soubor:Bonehouse1.jpg|thumb|Kostnice]] Na sever od kostela se nachází hřbitov a v něm [[kostnice]], která se datuje do 16. století. Je zde uloženo několik set lebek zesnulých. Asi po 20 až 30 letech dochází k exhumaci kostí, jejich nabílení a vyzdobení: Na čele je společně s datem narození a úmrtí napsáno většinou jméno člověka, doplněné namalovaným věncem z dubového listí, břečťanu nebo květin. ''Museum Hallstatt'' vlastní po [[Muzeum přírodní historie|Muzeu přírodní historie]] ve [[Vídeň|Vídni]] druhou největší sbírku archeologických nálezů z Rakouska z [[Doba halštatská|Doby halštatské]], vystavovaných moderní formou. K ''halštatskému pohřebišti'' a ''důlním štolám'', nejstarším na světě, vede nahoru pěšina a ''lanovka''. V letech 1282 až 1284 zde nechal vévoda Albrecht I. zřídit tzv. ''Rudolfovu věž'', kterou pojmenoval podle svého otce, [[Rudolf I.|Rudolfa I.]] Věž sloužila během [[Solná válka|Solné války]] jako opěrný bod proti salcburskému arcibiskupovi [[Konrád IV. (salcburský arcibiskup)|Konrádovi IV.]] a byla od roku 1313 do poloviny [[20. století]] domovem důlních dozorců. Dnes se ve věži nachází oblíbená restaurace. O svátku [[Boží tělo|Božího těla]] se už od roku 1623 každoročně koná procesí u Halštatského jezera. Při něm nacházejí uplatnění tradiční čluny zvané „Mutzen“ nebo „Fua“, které slouží jako oltářní lodě. První víkend v květnu se od roku [[1987]] běhá půlmaraton kolem Halštatského jezera s příhodným názvem ''Hallstättersee-Rundlauf''. == Galerie obrázků == <gallery> Soubor:Hammer_CG_(C06)HallstattSee.jpg | Hallstatt v roce 1830 Soubor:Hallstatt_um_1900.jpeg|Hallstatt v roce 1900 Soubor:Hallstatt 001.jpg|Hallstatt v roce 2005 Soubor:Hallstatt4.jpg|Náves </gallery> == Literatura == * David Stifter: ''Hallstatt – In eisenzeitlicher Tradition?'', in: ''Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Theorie. Tagungsbeiträge der 1. Linzer Gespräche zur interpretativen Eisenzeitarchäologie''. Hrsg. Raimund KARL, Jutta LESKOVAR (= Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 18), Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum 2005, 229-240. == Externí odkazy == * [http://www.hallstatt.at/ Oficiální stránky obce Hallstatt] * [http://www.museum-hallstatt.at/ Museum Hallstatt] {{commonscat|Hallstatt}} {{Článek z Wikipedie}} {{Světové dědictví - Rakousko}} [[Kategorie:Obce v Rakousku]] [[Kategorie:Horní Rakousy]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flagicon (ukázat zdroj) Šablona:Infobox sídla světa (ukázat zdroj) Šablona:Nowrap (ukázat zdroj) Šablona:Světové dědictví - Rakousko (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Hallstatt“.
