Šácholan

Z Multimediaexpo.cz


Soubor:Plumier Charles.jpg
Francouzský botanik,Charles Plumier, který pro svět popsal strom 'talauma', jako magnolii

Šácholan (latinsky: Magnolia, česky také magnólie) je rozsáhlý rod s asi 210 druhy rostlin z čeledi šácholanovité (Magnoliaceae). Rod je v latině pojmenován po francouzském botanikovi Pierre Magnolovi.

Magnolia stellata Nejméně 15 let starý, pravidelně silně kvetoucí strom, půda v místě je neutrální až zásaditá, silně znečištěné prostředí, jižní část Moravy (Brno-Komín).

Obsah

Popis

Šácholany jsou opadavé, nebo stálezelené keře ,nebo stromy . Některé okrasné stromy v dobrých podmínkách mírně remontují (znovu kvetou). Dorůstají výšky od 2m (např Magnolia lilioflora 'Gracilis') do až 26m (Magnolia acuminata,Magnolia obovata). Keřovité magnolie jsou zpravidla drobnolisté, ale velkolisté šácholany (Magnolia obovata) mají listy dlouhé až 16 cm. Listy šácholanů jsou zpravidla kožovité a celokrajné.

Nejvýraznější je květ, je velký až 16cm velký, kališní lístky tři, okvětních plátků 6-15, většinou nápadné. Kvetou podle druhu v březnu až v červenci, jeden druh až v září[1] . Květy bývají zbarvené bíle, žlutavě, růžově, fialově, purpurově. Efektnější v květu jsou magnolie kvetoucí před olistěním. Plodenství je dužnatá, nebo zdřevnatělá šiška.[L 1]

Evoluční historie

Fosilní důkazy naznačují, že první kvetoucí rostliny příbuzné šácholanům se vyvinuly někdy v raném období křídy, zkameněliny nejstarších kvetoucích rostlin jsou 132 milionů let staré. Celé období křídy pokrývá časové období před 144 až 65 miliony lety. Předkové dnešních magnoliéí byli současníky dinosaurů. Magnolie je prastarý rod. Vyvíjel se už předtím, než se objevily včely a květy jsou proto vyvinuté k opylování brouky. Důsledkem toho je, že pestíky květů šácholanů jsou tuhé, aby nedocházelo k poškození brouky. Fosilizované exempláře Magnolia acuminata byly nalezeny ve vzorcích 20 milionů let starých. Rozšiřování šácholanů v průběhu historie bylo omezeno postupem ledovců v obdobích vývoje Země a morfologickými překážkami (pohořími, oceány) proto je nenajdeme souvisle na všech kontinentech. Nejvíce fosilií rostlin podobných dnešním magnoliím našli a prozkoumali Dilcher a Krane v roce 1984. Rostlinu 100 milionů let starou se zachovanými listy, plody a květy nalezli fosilizovanou v Kansasu byla pojmenována Archaeanthus(první květina). Badateli Dilcher a Krane byl nalezeny druh pojmenovaný Archaeanthus linnenbergeri a několik blízce příbuzných druhů Archaepetala obscura, Kalymmanthus walkeri a Liriophyllum kansense . Nálezy se nachází ve sbírkách paleobotanické kolekce[2] floridského muzea (Florida Museum of Natural History) která obsahuje asi 300,000 druhů a zabývá se obdobím od proterozoika po pleistocén. Část sbírky se zabývá právě nálezy z období křídy a eocénu v Severní Americe. Jsou konány pokusy se získávání DNA z fosílií listů Magnolia latahensis z období Miocénu.[3]]. Listy byly zelené, zachovaly se stopy chlorofylu. DNA z fosilií v minulosti prokázaly jasnou příbuznost mezi současnými a vyhynulými druhy šácholanů.

plody se semeny

Výskyt

Původní rozšíření druhu Magnolia je nesouvislé, s hlavním centrem ve východní a jihovýchodní Asii a výskytem ve východní Severní Americe, Střední Americe, Západní Indii. Některé druhy rostou v Jižní Americe.

Vývoj znalostí

Původ rodového názvu

V roce 1703 Charles Plumier (1646–1704) [4] [5] popsal kvetoucí strom z ostrova Martinik ve svém díle Nova plantarum Americanarum genera[6]. Dal druhu, známému místně jako 'talauma', název Magnolie po Pierre Magnolovi. Anglický botanik William Sherard, který studoval botaniku v Paříži pod vedením Joseph Pitton de Tourneforta, žáka Pierre Magnola. Byl s největší pravděpodobností první, kdo po Plumier použil jméno rodu Magnolia. Byl přinejménším zodpovědný za taxonomickou část práce autora jménem Johann Jakob Dillenius - Hortus Elthamensis.[7] a práce Catesbyho o přírodní historii S. a J. Karolíny, Floridy a Bahamských ostrovů. [8]. To byly první práce po Plumierovi,které používaly název Magnolia u některých druhů kvetoucích stromů z mírného pásma v Severní Americe. Carl Linné, byl obeznámen s Plumierovým dílem Genera (Rody) a přijal jméno rodu Magnolie v 1735 ve svém prvním vydání Systema naturae, s odkazem na Plumierovu práci. Linné nikdy neviděl vzorky. ani herbáře s rostlinami rodu šácholan (Magnolia) (jestli v té době nějaké existovaly) a přesto na základě popisu Plumierových magnolií a podle špatné ruční kresby rozhodl, že jde o stejnou rostlinu, která byla popsaná Markem Catesbym. Zapsal tento název jako synonymum Magnolia virginiana varieta foetida, taxon nyní známý jako Magnolia grandiflora. Tento druh Plumierem původně pojmenovaný Magnolia byl později popisován jako Annona dodecapetala Lamarck [9], a později Magnolia plumieri a Talauma plumieri (a ještě množstvím jiných jmen) je nyní známý jako Magnolia dodecapetala.'[P 1]

První zmínky

Magnolie dlouho byly známé a pěstované v Číně. První odkazy na jejich léčivé vlastnosti jsou z roku 1083.[10] Po dobytí Mexika Španělskem, Philip II. v roce 1570 pověřil svého dvorního lékaře Francisca Hernandeze vědeckou expedicí. Hernandez zhotovil četné popisy a kresby rostlin ale publikace byly zpožděny a provázeny sérií nehod. Mezi lety 1629 a 1651 byl materiál re-editován členy Accademia dei Lincei a vydán (1651) ve třech vydáních jako Nova plantarum historia Mexicana. Tato práce obsahuje obrázek rostliny pod místním jménem Eloxochitl, jde s vysokou pravděpodobnost o Magnolia macrophylla subsp. dealbata. Je to možná první druh šácholanu který byl popsán obyvateli západního světa. Je nejasné zda jsou časné popisy zhotoveny angličtinou nebo francouzskými misionáři, kteří byli posláni do Severní Ameriky. První do Evropy přivezená magnólie je dobře dokumentována. Přivezl ji misionář a sběratel rostlin John Banister (1654–1693) jako Laurus tulipifera, foliis subtus ex aut cinereo argenteo purpurascentibus[11] přivezený z Virginie v roce 1688, Henrymu Comptonovi, Londýnskému biskupovi . Tento druh je nyní známý jako Magnolia virginiana. Tento sběratel rostlin dopravil první magnolii ze Severní Ameriky do Evropy ještě předtím než Charles Plumier objevil svou Talauma na Martiniku a dal jí jméno Magnolia.'[12].

listy a plody

Názvosloví a klasifikace

Když Linné použil označení Magnolie ve svém Species Plantarum (1753), a popsal ji jako části jednoho druhu - Magnolia virginiana. Pod tím druhem popisoval pět odlišných forem (glauca, foetida, grisea, tripetala a acuminata). V desátém vydání Systema naturae (1759), spojil grisea a glauca, a povýšil čtyři zbývající formy na druhy. Koncem 18. století, botanici a lovci rostlin v Asii zkoumali a začali popisovat Magnolie z Číny a Japonska. První asijské druhy popsané západoevropskými botaniky byly Magnolia denudata a Magnolia liliiflora[P 2], aMagnolia coco a Magnolia Figa[13]. Brzy po tom, v roce 1794, Carl Peter Thunberg popsal Magnolia obovataz Japonska a ve zhruba stejné době byla pojmenována Magnolia kobus.

S rostoucím množstvím druhů, byl rod rozdělen do dvou podrodů - Magnolia a Yulania. Magnolia obsahovala americké druhy stálezeleného stromu Magnolia grandiflora(který je zahradnicky významný, obzvláště ve Spojených státech) a Magnolia virginiana. Yulania obsahovala několik opadavých asijských druhů, jako Magnolia denudata a Magnolia kobus, které se staly zahradnicky důležité v jejich vlasti. Vztahy v čeledi Magnoliaceae byly záhadou pro taxonomisty na dlouhou dobu. Protože čeleď je docela stará a přežily mnoho geologických událostí (takový jako doby ledové, formování pohoří a pohyby kontinentů), jeho distribuce stala se rozptýlenou. Některé druhy nebo skupiny druhů byly izolovány na dlouhou dobu, zatímco jiné mohly zůstat v těsném kontaktu. Vytvořit rozdělení v čeledi (nebo dokonce uvnitř rodu Magnolia), pouze založené na morfologických charakteristikách se zdálo být téměř nemožné.[P 3]. Koncem 20. století se stalo dostupnou metodou zpracování informací DNA jako metoda výzkumu ve velkém měřítku u fylogenetických vztahů.[14][15][16]Několik studií, včetně studií mnoha druhů v čeledi Magnoliaceae, bylo uskutečněno pro vyjasnění vztahů. V současnosti se očekává že dojde mezi botaniky ke shodě v taxonomickém zařazení druhů a rodů v čeledi Magnoliaceae.[17]

Vybrané druhy

Tento seznam druhů byl upraven a liší se od seznamu který je používán společností Magnolia society [18]. Nepředstavuje konečné roztřídění rodu Magnolia neboť nedošlo zatím ke shodě mezi odborníky.
Seznam je rozdělen na 3 podrody, 12 sekcí a 13 pododdílů.

Příklad:

Podrod Magnolie

Sekce Magnolie

Použití

Plody se semeny

Zahradnictví

Šácholan je rod oblíbený jako okrasná dřevina a nachází použití v zahradách a parcích. Hybridy úspěšně zkombinovaly žádané vlastnosti různých druhů.a jsou častěji pěstované než původní druhy. Nejvíce často jsou to kříženci M. x soulangeana a hybridy M. liliiflora x M. denudata. Používá se jako solitera, nebo do skupin.

Lékařství

Tým výzkumných pracovníků z Lékařské univerzity v Emory (USA) objevil v magnólii (správně česky šácholanu) substance, které dokáží způsobit destrukci rakovinných buněk v nádorech. Laboratorní pokusy ukazují, že aktivní látky z magnólie zastavují růst tumorů u myší v polovině všech případů.[19] Kůra Magnolia officinalis dlouho byla používána v tradiční čínské medicíně, kde je známá jako po hou (厚朴). V Japonsku, byla Magnmolia obovata používána podobně. Lihové extrakty z kůry magnólií mají silný dezinfekční účinek. [20] Ztráta některých vzácných druhů šácholanů může mít vliv na výzkum rakoviny a krevního tlaku. Šácholany jsou užívány pro účinky proti respiračním problémům, bakteriálním infekcím, virům a vysokému krevnímu tlaku, leukémii a více druhům zhoubných nádorů. Magnólie nejsou jedovaté. Některé informace hovoří o možné alerické reakci na pyl z magnólií. Při používání vyšších dávek magnólie jako léku se mohou objevit závratě[21]. Magnolie přitahovala zájem dentálního výzkumu protože extrakt z magnoliové kůry brzdí množení baktérií zodpovědných za zubní kaz a periodontální nemoci. Navíc, magnolol reaguje s glukosyltransferázou, enzymem potřebným pro vytvoření bakteriálního plaku.

Dřevo

Magnoliové dřevo je cenné tvrdé dřevo. Mezi velké vývozce tohoto dřeva patří i Florida (USA), kde se těží [[Magnolia virginiana]] a [[Magnolia florida]].

Symbolika

Magnolia grandiflora je květina státu Mississippi a Louisiana. Hojnost magnolií v Mississippi je odražena v jeho přezdívce “Magnoliový stát”. Magnolie je také strom státu Mississippi. Jedna z nejstarších přezdívek pro Houston, (Texas, U.S.A.) je “magnoliové město” kvůli množství pěstovaných magnolií.

Pěstování

Magnolia x soulangeana (2004)

Magnólie preferují slunečné polohy, přiměřeně vlhké a humózní půdy. Nevhodné jsou půdy vápenaté, jílovité a slínovité. Mladé rostliny potřebují zpočátku půdy kyselé. Šácholany obecně špatně snášejí pH vyšší než 7, ale některé druhy se dokáží vyrovnat i s o něco vyšší hodnotou. Nevhodné půdy lze upravovat přidáváním síranu amonného jako hnojiva, malými dávkami práškové síry (pozor jed), a nebo velkými dávkami rašeliny. Dobře snášejí exhalace, znečištěné ovzduší. Mají velmi malé nároky na péči, ale při hnojení na list dosáhneme vynikajících výsledků.. Řez - magnolie lze řezat,vyplatí se je řezat méně a pravidelně, po odkvětu. Není-li nutné je však řezat, neřežeme je. V praxi se nejčastěji uplatňuje magnólie Soulangeanova (Magnolia x soulangeana), která vytváří široký, volně rozvětvený keř s deset až patnáct centimetrů dlouhými, obvejčitými až eliptickými světlezelenými listy. Kvete v dubnu až květnu zvonkovitými, zvenku načervenalými květy, které jsou po rozkvětu uvnitř bílé. Z množství odrůd uveďme například 'Amabilis' s pomalým růstem a bílými květy a odrůdu 'Burgundy' s tmavými purpurově červenými květy. Purpurovou barvu květů má rovněž 'Lennei' a 'Niemetzii', zvenčí růžovočervené a zevnitř bílé květy zdobí odrůdu 'Rustica' a konečně 'Speciosa' má květy bílé. [20] K oblíbeným patří též bělokvěté Magnolia stellata, Magnolia salicifolia a Magnolia kobus, fialové květy má Magnolia lilioflora ´Nigra´ a Magnolia rustica ´Rubra´. [22] Šácholany můžeme rozmnožovat generativně i vegetativně. Semena se vysévají až dalším rokem po důkladné stratifikaci. [L 1] Šácholany lze množit řízky v červnu až červenci, hřížením, nebo roubováním.

Choroby a škůdci

V USA napadají magnólie housenky některých druhů hmyzu a velké množství houbových chorob. U nás může trpět Pseudomonas syringae , nebo jinými nespecializovanými patogeny. V ČR se v roce 2008 silně projevoval vliv předchozího obzvláště suchého roku a oslabené šácholany, zvláště na nevhodných půdách, byly napadány houbovými chorobami, což se projevovalo i žloutnutím a poškozením listů . Magnolie mají mělké kořeny, proto je třeba se vyvarovat jejich poškozování například rytím. Rostou relativně velmi pomalu ale jsou dlouhověké.

Obsahové látky

Kůra obsahuje honokiol a magnolol.[23]

Zajímavosti

  • Ocelové magnolie je film natočený v roce 1989, romantická komedie.
  • 1060 Magnolia je asteroid planetka hlavního pásu objevená Karlem Wilhelmem Reinmuthem 13. srpna 1925.[24] [25]
  • Magnolia Project je bytový projekt pro asi 2100 osob v městské části New Orleans, z padesátých let 20. století, kde byli v rámci rasové diskriminace ubytováni převážně afroameričané. Nyní je to nejvíce nebezpečná část města s extrémně vysokým počtem vražd. Oblast ovládá skupina "Dooney Boys." Členové "Dooney Boys" bojují se členy nepřátelské skupiny "3'n'G" (Third and Galvez).[26]
  • Magnoliová barva je odstín bílé barvy.
  • Magnolia je open source projekt založený na Javě.[27]
  • Magnolia wine je jiný název pro klanoprašku (Schisandra chinensis),ozdobné a jedlé rostliny.[28]

Ohrožení

Profesor Adrian Newton a Daniele Cicuzza z Bournemouth University[29], spolu se Sárou Oldfield z Botanic Gardens Conservation International (BGCI), tvrdí, že ve volné přírodě je vyhubením ohrožena více než polovina druhů čeledi Magnoliaceae. Na celém světě roste 245 druhů magnolií. Celých 131 z nich se ocitlo na červeném seznamu. Důvodem je zemědělství a těžba dřeva.[30].[31] Informace se opírá o zprávu zveřejněnou BGCI International. Informace pro tisk na www.bgci.org hovoří o hrozbě vyhynutí pro polovinu druhů šácholanů.[32].

Galerie

Literatura

  • Callaway, D.J. (1994). Svět magnolií (The World of Magnolias). Portland, Oregon, Timber Press. ISBN 0-88192-236-6 (anglicky)
  • Hunt, D. (ed). (1998). Magnólie a jejich spojenci (Magnolias and Their Allies). International Dendrology Society & Magnolia Society. ISBN 0-9517234-8-0 (anglicky)
  • Law, Y.W. (= Liu, Y.H.) (2004). Čínské magnolie (Magnolias of China). Hong-Kong, Beijing Science & Technology Press. ISBN 7-5304-2765-2 (anglicky)
  • Treseder, N.G. (1978). Magnolie(Magnolias). London/Boston, Faber & Faber. ISBN 0-571-09619-0 (anglicky)

Reference

  1. (anglicky) popis rodu na bbc.co.uk
  2. (anglicky)Archaeanthus v paleobotanické sbírce floridského muzea
  3. (anglicky)[http://www.amjbot.org/cgi/content/full/91/4/615 získávání části DNA z fosílie
  4. (anglicky) Plumerias: Charles Plumier (1646-1704): [online]. [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (en) 
  5. Kevin Knight, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (en) 
  6. (anglicky) Botanicus.org: Plantarum americanarum fasciculus primus[-decimus] :: [online]. Missouri Botanical Garden Library, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (en) 
  7. Dillenius, J.J. (1732), Hortus Elthamensis, seu plantarum rariorum quas in horto suo Elthami in Cantio coluit vir ornamentissimus et praestantissimus Jacobus Sherard. London [Zahrada Eltham, nebo lépe o vzácných rostlinýách plants pěstované Jacobem Sherardem v jeho zahradě v Eltham v Kentu].
  8. Catesby, M. (1730), The Natural History of Carolina, Florida and the Bahama Islands, containing the figures of birds, beasts, fishes, serpents, insects and plants, Vol. 1. London. (Přírodní Historie Karolín, Floridy a Baham, obsahující údaje o ptactvu, zvěři, rybách, hadech, hmyzu a rostlinách,)
  9. Lamarck, J.B.P.A. de (1786), Encyclopédie Méthodique Botanique, tome second: 127. Paris.
  10. Treseder (p. 9) quotes the "Cheng Lei Pen Tshao" (Reclassified Pharmaceutical Natural History).
  11. Laurel-leaved tulip tree, with leaves of which the under sides from ash grey or silvery grey turn into purplish.
  12. Treseder, N.G. (1978), Magnolias: 14.
  13. Tyto druhy byly publikovány jakoLiriodendron cocoa'Liriodendron Figa J. de Loureiro v Flora Cochinchinensis'(1790) a později (1817) převedena na'Magnolia by A. P. de Candolle. 'Magnolia Figa byl brzy po převedena do roduMichelia.
  14. Azuma, H., L.B. Thien & S. Kawano (1999), Molecular phylogeny of Magnolia (Magnoliaceae) inferred from cpDNA sequences and evolutionary divergence of the floral scents. Journal of Plant Research 112(1107): 291-306.
  15. Azuma, H., García-Franco, J.G., Rico-Gray, V., and Thien, L.B. (2001). Molecular phylogeny of the Magnoliaceae: the biogeography of tropical and temperate disjunctions. American Journal of Botany. 88: 2275-2285.
  16. Kim, S. et al. (2001), Phylogenetic relationships in family Magnoliaceae inferred from ndhF sequences. American Journal of Botany. 88(4): 717-728.
  17. Figlar, R.B. (2000), Proleptic branch initiation in Michelia and Magnolia subgenus Yulania provides basis for combinations in subfamily Magnolioideae. In: Liu Yu-hu et al., Proceedings of the International Symposium on the Family Magnoliaceae: 14-25, Science Press, Beijing.
  18. seznam druhů
  19. popis působení na //www.osel.cz/
  20. 20,0 20,1 TOKÁR. Magnólie - klenoty jarních zahrad [online]. REV. 19.08.2009, [cit. 2009-08-19]. Dostupné online. (cs) 
  21. (anglicky)reakce na magnolie
  22. Hobbyzahrada.cz vám radí: Magnolie - zahrada.Dáma.cz: [online]. 19.5.2004, [cit. 2009-08-19]. Dostupné online. (cs) 
  23. (anglicky)obsahové látky www.bikudo.com
  24. list planetek
  25. popis planetky
  26. (anglicky)magnolia projekt nebezpečná oblast
  27. (anglicky) stránky open source projektu Magnolia
  28. (anglicky)magnolia wine, klanopraška, krátký čánek na guardian
  29. webové stránky univerzity //www.bournemouth.ac.uk
  30. krátká informace o ohrožení na www.rozhlas.cz
  31. (anglicky)Seznam ohrožených druhů šácholanů ve formátu pdf ke stažení ze stránek www.bournemouth.ac.uk/
  32. (anglicky)informace na www.bgci.org
  1. 1,0 1,1 HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  
  1. prioritní bylo jméno publikované Linném v Species plantarum(Druhy rostlin) (1. května 1753) této a jiným pracem dalších botaniků později, byla dána přednost před pozdějšími jmény. Plumierovo jméno nebylo binomické jméno a navíc bylo zveřejněno před Species plantarum (Druhy rostlin) , takže nemá žádný status. První binomické jméno , které bylo zveřejněno po roce 1753 bylo Lamarckovo Annona dodecapetala (1786). Magnolia plumieri (1788) byla zveřejněna později, Schwartzovo pojmenování je považováno za pozdější synonymum, stejně jako Magnolia fatiscens (1817, Richard),Talauma caerulea (Jaume St - Hilaire 1805) a Linguifolia Magnolia (1822).
  2. Pod těmito názvy druhy byly popsány Desrousseauxem v Lamarckově Encyclopédie Méthodique Botanique, (1792): 675. Na počátku 20. století, popisy, které se zdály představovat stejný druh, byly uvedeny v práci francouzského přírodovědce P.J. Buchoze,Plantes nouvellement découvertes(1779), pod názvemLassonia heptapetaaLassonia quinquepeta. V roce 1934, anglický botanik J. E. Dandy argumentoval tím, že tyto názvy měly přednost před názvy obou druhů, které byly používané už přes sto let, a proto od té doby Magnolia denudata měla být pojmenována Magnolia heptapeta a Magnolia liliiflora''měla být přejmenována naMagnolia quinquepeta. Po dlouhé diskusi, specialisté v taxonomii rozhodli, že jména P.J. Buchoze byla založená na obrázků z různých druhů, a také že jména nejsou přijatelné.
  3. V roce 1927 J.E. Dandy přijal 10 rodů v The genera of Magnoliaceae, Kew Bulletin 1927: 257-264. In 1984 Law Yuh-Wu vybral 15 v A preliminary study on the taxonomy of the family Magnoliaceae, Acta Phytotaxonomica Sinica 22: 89-109; v roce 2004 bylo rozšířeno na 16, v Magnolias of China. Nejedná se jen o některé rody spojené tam, kde jiné nejsou, autoři si často vybírají různé kritéria.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Šácholan
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Magnolia