Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Sellait
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 23. 11. 2013, 18:36
Sellait (Strüver 1868) MgF2, je čtverečný minerál.
Obsah |
Morfologie
M. krystalů
Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm
M. agregátů
Tvoří vláknité agregáty.
Krystalografie
Mřížkové parametry
ao=4,623, co=3,052, Z=2
Prostorová grupa
P42/mnm
Difrakční linie
3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)
Fyzikální vlastnosti
Neoptické
Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).
Optické
Makroskopické
Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.
Mikroskopické
V procházejícím světle
Je bezbarvý, opticky jedoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67o, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.
Chemické vlastnosti
Infračervená nebo Ramanovská spektroskopie
na IČ spektru silný pás při 3615 cm-1.
Rozpustnost
Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.
Administrativní údaje
Původ názevu minerálu
Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).
Uložení typového materiálu
neuvedeno
Status IMA
G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)
Systematické zatřídění
9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)
Vznik a výskyt
Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem. Další výskyty http://www.mindat.org/min-3614.html
Praktický význam
Zatím nemá žádný.
Citace
- Anthony a kol. (1997): Handbook of Mineralogy Vol. III. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 503 ISBN 0-9622097-2-4
- Čuchrov a kol. (1963): Mineraly, spravočnik: Galogenidy, izdav. Akad. Nauk SSSR, Moskva 63-66.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |