Zvíkov (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

Celkový pohled na hrad

Hrad Zvíkov se nachází na ostrohu nad soutokem řeky Otavy a Vltavy, nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Od roku 1950 je významnou národně kulturní památkou. Její význam lze posoudit z knih profesora Augusta Sedláčka který jej ve svém díle nazval „králem českých hradů“[1].

Obsah

Historie

  • Vznik hradu:
    • Hrad měl být založen na místě hradiště z doby bronzové. Archivář zvíkovský Březan píše:
Od pohanských knížat založení a původ svůj vzali a v starožitnosti všechněm zámkům v království Českém se rovnati mohou. Má na mysli hrad Zvíkov a Hlubokou. Zvíkov byl podle pověstí založen už knížetem Nezamyslem, který si vyjel do těchto míst na lov a když uviděl nepřístupné skály, hluboké lesy a ostroh mezi vodní hladinou, bylo to podle něj vhodné místo k odrážení nepřátel.
  • 12. století:
    • Zvíkov je středověký hrad, který fungoval již ve 12. století. Tento hrad je pokládán za velmi významný. Vždy tu sídlili dva purkrabí.
  • 13. století:
    • Ve 13. století byl za vlády Václava I. přistaven královský reprezentační palác s trojbokým nádvořím a arkádami a byla vylepšena obranyschopnost hradu – strážní věže a hradby byly zesíleny. Král Václav zde pobýval na lovu 1248 a mezitím nespokojení pánové zvolili v Praze jeho syna Přemysla Otakara II. králem. Král zajal několik šlechticů a biskupa a nechal je střežit na hradě. Po střídavých výhrách a prohrách se obě strany dohodly na smíru, vězni byli propuštěni. Purkrabí na hradě byli Kunrat a Hirzo.
    • Přemysl Otakar II. ponechal Kunratovi úřad doživotně a na druhé místo dosadil pana Bavora ze Strakonic. Po smrti Hirzově a odstoupení Purkartově (syn Kunrata) se stali purkrabími Albert a Dobeš.
    • Oba purkrabí nesouhlasili s mocenskou politikou pana Záviše z Krumlova. Ale jeho moc vzrůstala, mohl jim sebrat úřady, ale nemohl jim sebrat správu hradu. Tak byl Zvíkov roku 1285 obléhán jeho a královskými vojsky. Zásluhou Rudolfa Habsburského došlo ke smíru.
    • Aby si král Rudolf Habsburský na svou stranu naklonil přední pány, nešetřil s dary. Tak byl Zvíkov zastaven s jeho souhlasem strýci Bavora ze Strakonic Jindřichu I. z Rožmberka. Jednalo se o královský hrad, neměl být prodán ani zastaven. Ne vždy bylo toto nařízení respektováno. Spolu s ním bylo zastaveno i 32 okolních vesnic.
Pohled na hrad Zvíkov z přírodní památky Kopaniny
  • 14. století:
    • Po jeho smrti přešel hrad do držení jeho syna Petra I. z Rožmberka. Roku 1318 se na hradě setkali páni, nespokojení s vládou krále Jana Lucemburského. Po ukončení svárů pobýval král na lovu na místech, která se snažil ovládnout. Jěště téhož roku král tento hrad vyplatil jinými statky.
    • Po vyplacení byl hrad ceněn jako nedobytná pevnost. Císař Karel zavedl rozhodnutí, že Zvíkov bude nadále považován za královský hrad a nesmí být již zastavován.
  • 15. století:
    • Za husitských válek byl purkrabím na hradě Jan Hájek z Hodětína. Zde hledali ochranu mniši z Milevského kláštera, kteří sem utekli a vzali sebou tělo prvního milevského opata Jarlocha. Na pamět této události byl vymalován obraz, na kterém tělo opata nesou andělé.
    • Purkrabí Hájek uzavřel s husity smír a ti se pokusili Zvíkov obléhat, ale naštěstí hrad nedoznal žádných škod. Na hradě byla velice silná posádka, díky zavedené manské službě.
    • Manská povinnost znamenala v čase války službu na hradě. Nižší šlechtici se dostavili se zbrojí, koněm, kuší, připraveni bránit hrad. Za tuto službu měli různá privilegia. Mohli volně lovit i v královských lesích, mohli volně porážet dřevo, měli zaručen bezcelní průchod. O smír se přičinil též Oldřich II. z Rožmberka.
    • Poté se stal dalším zvíkovským purkrabím Mikuláš z Krchleb. Pod jeho vedení došlo na hradě k opravám , byla posílena obranyschopnost hradu, byly zesíleny hradby, vyhloubení hradního příkopu, kaple a věže dostaly nové střechy. Byl dodělán krov na Královské síni.
    • V 15. století přenechal Jindřich V. z Rožmberka tento hrad a Milevský klášter a Cerhonické panství kvůli dluhům svému strýci a hrad přešel do držení Švamberků. K renesančním úpravám hradu došlo za jejich držení. Za jejich vlády byl hrad renesančně přestaven. Byly postaveny hospodářské budovy, královský pivovar. Zdi byly vyzdobeny nástěnnými malbami v síních a sgrafity v hradním nádvoří. Hrad byl velmi důkladně opevněn. Před hradem byl postaven mocný val.
Letecký pohled na hrad Zvíkov na podzim
  • 16. století:
    • Po smrti pana Bohuslava ze Švamberku jeho syn Jindřich pozvedl hrad Zvíkov. Měl mnoho služebníků, jako na knížecím dvoře. Z této doby pochází malba – obraz sv. Kryštofa.
    • Pan Jindřich nechal přistavět hradní pivovar, místnosti pro fraucimor, psinec pro chrty, opravil střechy a kašnu. Byly dlážděny cesty a příchod k hradu byl vylámán širší ve skále, aby se zde dalo projet povozem a ne jen koňmo.
    • Před svou smrtí roku 1574 odkázal hrad svému synovci Kryštofovi. Zvíkov byl dědičným zbožím rodu Švamberků. Císař Maxmilián II. Habsburský požadoval, aby si hrad koupili. Po dlouhém jednání se tak stalo. Zvíkov byl přičleněn k panství Švamberskému.
  • 17. století:
    • Roku 1615 po smrti Jana Jiřího se správy hradu ujal jeho syn Petr. Tehdy se Zvíkov dočkal největšího rozsahu, za vlády energického protestanta Petra ze Švamberku. Posílil hradní posádku a Zvíkov patřil k hradům, které byly považovány za nedobytné. Hrad byl tak dobře opevněn, že Petr ze Švamberka s počtem 140 mužů dokázal vzdorovat 4 000 vojákům.
    • Sousední Orlík (zámek) byl velitelským stanovištěm Baltazara de Marradase. Okolní vesnice byly vypleněny. Zvíkovská posádka ukořistila ze zásob vojska 20 koní, 4 povozy, naložené proviantem. Při návratu na Zvíkov byli u Něvězic přepadeni pěchotou a zásoby jim byli zabrány. Hrad byl obléhán i přes statečný odpor obránců. Po dlouhém obléhání, po slibu volného odchodu do Kladska se hradní posádka vzdala. Patřily k hradům, které se po Bílé hoře vzdaly jako poslední společně s Táborem a s Třeboní.
    • Po kapitulaci v roce 1622 byl hrad vypleněn a silně poškozen. Vše, co se dalo zpeněžit, bylo vylámáno.
    • Hrad byl prodán Petrovi ze Šternberka. Před jeho smrtí roku 1623, ještě než smlouva byla podepsána, nabídl Jan Oldřich z Eggenberku více peněz a tak se uskutečnil prodej hradu jemu.
    • Na hradě zůstávala silná vojenská posádka. Jednak byl Zvíkov pevností a jednak se z něj dala snadno kontrolovat plavební cesta po Vltavě. Vojsko se k hradnímu majetku chovala velice nešetrně, takže muselo být vydáno nařízení o citlivějším přístupu.
    • Roku 1639, kdy zesílil strach ze švédských vojsk, došlo k dalšímu opevňování hradu Zvíkova, tak i Orlíku. Docházelo k přetěžování robotníků. Roku 1663 byl na hrad dosazen lajtnant, který měl za úkol vycvičit poddané z okolních vsí k boji. Nebylo koho cvičit, všichni se rozutekli do lesů.
  • 18. století:
    • V držení Eggenbergů byl hrad až do smrti knížete Jana Christiana roku 1710.
    • Pak se dostal Zvíkov do držav panství Schwarzenbergů. Sídlo je daleko od Krumlova a bylo pokládáno za nepohodlné a tak hrad sloužil jako sýpka na obilí. To bylo uskladněno ve vnitřních prostorách Královského paláce.
    • 1751 došlo k velkému požáru, shořelo množství hospodářských budov. Hrad byl posuzován s Orlíkem, zda má smysl jej opravovat. Orlík vyšel vítězně a tak na Zvíkově docházelo jen k menším a nezbytným opravám.
  • 19. století:
    • 1829 se zřítila část Královského paláce. Došlo ke zřícení průčelí, obvodové zdi nevydržely váhu obilí a tak došlo k jejich zborcení. Hrad byl poškozen a postupně rychle chátral.
    • 1880 dochází k důkladným opravám a údržbě hradu Schwanzerbergy, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Pokusili se také rekonstruovat hradební zdi.
Před napuštěním Orlické přehrady se pod hradem nacházel hluboký kaňon a hrad stával na vysoké skále (fotografie z roku 1878).

Popis hradu

Vstup do hradu vede přes kamenný most z 18. století Píseckou branou. Je to jižní vstup. Příkop byl uměle vytesán do skály v 15. století a byl postupně upravován. Nakonec byl postaven most kamenný. Byl původně opatřen padacím mostem. Na mostě stojí kaplička Sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Hláska

Hned vedle Písecké brány se tyčí mohutná věž Hláska. Bylo to poslední útočiště obránců. Její výška je 32 metrů. Dole ve věži bylo vězení a hladomorna. Našly se zde lidské a medvědí kosti. Přístup do věže vedl po žebříku, vchod je v úrovni prvního patra. Uvnitř věže vedou kamenné schody, které se v případě nebezpečí daly uzavřít brankou. Je to válcová věž opatřená ostrým břitem, který je nasměrován na přístupovou cestu. Tento tvar byl zvolen proto, aby se od něj lépe odrážely metané střely a kamení. Na zdi obrácené k jihu je na erbu Švamberská labuť a rožmberská růže. Když se Jindřich ze Švamberku oženil s Eliškou z Rožmberku , nechal dodatečně tento erb přimalovat. Druhým, původním vstupem do hradu je Železná brána na severní straně. Je vsazena do mohutných obranných zdí. Byla v minulosti zavíraná těžkým železným hřebenem. Roku 1470 byl udělán nový hřeben a roku 1710 byl odstraněn. Vedle ní bývala komora kata a také vrátného. Vedle ní je Červená věž. Je z 13. století. Má čtverhranný půdorys. Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.

Červená věž při hlavní severní hradbě.

Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová věž. Její druhý název je Markomanka. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postavenýn objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je ojedinělá, jedině Chebská věž je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za tajemné germánské písmo , za runy z doby římské. Uvnitř věže je sklepení a nahoře je Korunní síň. V areálu síně byla původně gotická okna, ta ale byla v 16. století postupně nahrazována renesančními. Těch je pět a jenom jedno okno má původní tvar. Uvnitř síně je při něm výklenek s kamennými lavicemi. Síň sloužila jako archiv, proto je celkem zachovalá.

Pohled na nádvoří

Královský palác má tvar pětiúhelníku. Je obestavěn patrovými křídly s velkým množstvím místností, vyzdobených nástěnnými freskami. K propojení slouží otevřené arkádové ochozy,ze kterých jsou vstupy do místností. Také jsou vymalovány nástěnnými malbami s motivy se světskou a církevní tematikou. Palácová část s vnitřním nádvořím je dílem písecko-zvíkovské huti. Stejná práce byla odvedena i v Myšenci a v Písku. Palácová kaple Sv. Václava je raně gotická. Její starší, druhý název je Zvíkovská kaple. Je na jižní straně paláce v prvním patře. Ze sakristie se vchází do vlastní kaple. Vchod do kaple byl vyzdoben andělskými hlavičkami, ale ti byly notně poškozeni pobyty vojsk. Kaple je čtverhranná, má vysokou klenbu. Palácová kaple Svatého Václava je považována za jednu z nejkrásnějších. A to díky freskám z 15. století. Některé malby jsou zřejmě i staršího data, malby byly postupně přemalovávány. Malby nesou církevní tematiku a náboženské motivy: Matka boží pomocná, Klanění tří králů, Svatý Sebastian a Svatá Apolena. K té poslední se váže zajímavá pověst. Je považována za patronku všech, kteří trpí bolestí zubů, bývá zpodobněna s klěštěmi v rukou. Dříve se k ní obraceli s prosbou o pomoc všichni trpící. Oltář v hradní kapli vyřezával Mirotický mistr a jmenuje se Oplakávání Krista. Na ostrohu na severní straně stával kostel svatého Mikuláše a podhradí. Kostelík byl postaven v gotickém slohu. Ve stejných místech byl i původní hřbitov. Obojí bylo zatopeno při napouštění Orlické přehrady. Dnes je v těchto místech přístaviště lodí. Přehrada dosahuje až k základům hradu, takže hrad pozbyl své majestátnosti, jak se vždy tyčil nad strmými skalami. Okolo vlastního hradu vedou opevnění. V 15. století byla výrazně posílena obranyschopnost hradu. Došlo k k zvětšení hlavního příkopu na jižní straně a bylo postaveno šest obdélníkových bašt se střílnami. Pohled z hradeb na Orlické jezero je ze tří stran. Hrad s expozicemi je veřejně přístupný.

Zajímavosti

Vstupní brána do hradu z bočního pohledu

Tento hrad je velmi známý ze čtyř důvodů.

  • Prvním je jeho věž Markomanka s podivuhodnými jakoby runovými nápisy, ve které sídlí Rarášek. Ladislav Stroupežnický podle této pověsti napsal a nazval divadelní hru Zvíkovský rarášek, která je vždy ještě s mnoha dalšími pravidelně hrána na nádvoří hradu, vždy v letních měsících. Hra se stala předlohou stejnojmenné opeře Vítězslava Nováka.
  • S tím je spojeno i to, že zde byly přechovávány české korunovační klenoty. Tyto klenoty byly přechovávány ve věži Markomance. V jejím patře je Korunní síň, kde měly být uschovány. Pro tuto hypotézu hovoří železem pobité dveře a okovaná truhla.
  • Třetím je to, že se hrad objevuje v závěrečné znělce hlavní zpravodajské relace TV Nova.
  • Poslední čtvrtou zajímavostí se může Zvíkov pochlubit. Podél soutoku Otavy s Vltavou je spousta vhodných skalních štěrbin a úkrytů, která nebyla narušena ani Orlickou přehradou. V těchto místech je vyhlášena Ptačí oblast v údolí Vltavy a Otavy. Sídlí zde populace největší evropské sovy - výr velký a zároveň nejmenší evropská sova kulíšek nejmenší

Pověsti

  • O Zvíkovském raráškovi se vypráví už od roku 1597. Tehdy se prý na nejstarší části hradu, na tak zvané Markomance prováděly stavební práce. Pracující dělníci, kteří zde prováděli své řemeslo, byli ale z nějakého důvodu vyhnáni z hradu zlým duchem. Rarášek straší o půlnoci v korunní síni. Ovšem díky této příhodě zdědil jméno Zvíkovský rarášek i jeden z alkoholických nápojů, který se dříve vyráběl. Jeho chuť prý byla „hořký jako život a sladký jako hřích“.
  • Jedna z pověstí také praví, že ten kdo se odváží přespat v hradní věži, do roka zemře.
  • Další pověst vypráví o tajné chodbě, která vedla z hradu. Chodba vede na Svatou Annu, do gotické kaple z 13. století, která se nachází poblíž obce Oslov. Tou se mohli obránci hradu v případě nebezpečí dostat ven . Ale má to jeden háček. Cesta je hlídaná dvěma psy s ohnivýma očima.
  • Další pověst se týká Markomanky. Tu měli postavit v 1. století př. n. l. kmen Markomanů z Porýní. Ti putovali na Šumavu Gabretu a cestou plenili vše.
  • Pověst o vzniku názvu Zvíkova. Dcera praotce Čecha se zamilovala, ale otci se její milý nelíbil a vyhnal je z domu. Šli cestou, necestou podél Vltavy, až došli na místo, kde se jim zalíbilo. Postavili si zde obydlí. Začas se vydal praotec Čech na lov jelenů a v lese potkal dvě překrásné děti, které ho dovedli za svou matkou. V té poznal svou dceru. Nechal jim na tom místě postavit dřevěný srub a podle toho, že si tam zvykali, jej pojmenoval Zvykov a ten název se zkomolil.

Panorama nádrže Orlík z hradu

Panorama nádrže Orlík
Vodní nádrž Orlík – soutok Vltavy a Otavy, pohled z hradu Zvíkov (2005)


Literatura

  • PAVEL, Josef. Pověsti českých hradů a zámků. Praha: XYZ, 2004. ISBN 80-86864-00-6 (EAN 9788086864006)
  • STROUPEŽNICKÝ, Ladislav. Zvíkovský rarášek. Ilustrace František Karel Kolár. Praha : Divadelní listy, 1883. První vydání jednoaktové komedie Ladislava Stroupežnického, která měla premiéru 21. 5. 1883 v Královském zemském českém divadle v Praze. Hra pojednává o nezdařených záletech Mikuláše Dačického z Heslova. Dostupné online.

YouTube

10 Hrad Zvikov. České zámky. Замок Звиков.
Hrad Zvíkov – Castle Zvikov – Burg Zvikov


Hrad (Castle) Zvíkov 1080p CZ
Zvíkov – 2.6. 2012


Reference

  1. SEDLÁČEK, August. a kol. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Písecko. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-85794-84-5

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zvíkov (hrad)
Významná místa na řece Otavě (po proudu)

Pramen Vydry • soutok Vydry a Křemelné • Rejštejn • Sušice • Rabí • Horažďovice • Katovice • Strakonice • soutok Otavy a Volyňky • soutok Otavy a Blanice • Písek • Kamenný most v Písku • Sedláčkova stezka • Plynová lávka • Jistec • soutok Otavy a Lomnice • Zvíkovské Podhradí • soutok Otavy a Vltavy • Hrad Zvíkov