Znárodnění

Z Multimediaexpo.cz

Znárodnění (nacionalisace), zestátnění (etatisace) nebo vyvlastnění (expropriace) je převod soukromého majetku do veřejného, tj. především státního vlastnictví, ve veřejném zájmu za náhradu v tržní ceně. Jde o úkon opačný k privatizaci. V jiném významu slova se používá jako synonymum konfiskace.

Sporné je vyvlastnění v soukromém zájmu. Všeobecně se připouští, že fakticky existuje.

Znárodnění byla standardní politika socialistických stran – v Československu (19451948), Spojeném království či Francii. V Československu vydání rozsáhlých znárodňovacích zákonů bylo slaveno 28. října jako Den znárodnění.

Obsah

Zestátnění železnic

Příkladem rozsáhlého zestátnění může být historie železnic. 1.1. 1908 byly v Rakousku zestátněny téměř všechny soukromé železniční společnosti a přičleněny k C.K. Rakouským státním drahám. Některé ze zestátněných společností byly předtím privatizovány (například Severní státní dráha byla po desetileté výstavbě prodána soukromé společnosti roku 1855).

Znárodnění z pohledu komunistů

Za znárodnění bývá označován též akt, kterým stát násilně přebírá majetek proti vůli jeho vlastníků, nebo bez jejich vědomí, a to bez náhrady, nebo za náhradu jen symbolickou (zpravidla pod mezinárodním tlakem a tudíž opožděně). Z právního hlediska se jedná o konfiskaci (propadnutí majetku).

V poválečném Československu byla konfiskace majetku hojně používána. I pro tyto konfiskace však byl všeobecně používán termín „znárodnění“ – vizte např. částku 47 Sbírky zákonů a nařízení republiky Československé, ročník 1948 [1].

Související články

Externí odkazy