Zimbabwe

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Zimbabwe
Republika Zimbabwe
Republic of Zimbabwe
Flag of Zimbabwe.png  Coat of Arms of Zimbabwe.png
Vlajka Zimbabwe   Státní znak Zimbabwe
Hymna Zimbabwe
Hymna Zimbabwe
Geografie
Zimbabwe (orthographic projection).png
Hlavní město: Harare
Rozloha: 390 580 (61. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Inyangani (2592 m n.m.)
Časové pásmo: +2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 12 746 990 (66. na světě)
Hustota zalidnění: 33 (172. na světě)
HDI: ()
Jazyk: angličtina (úřední), shona, sindebele,
četná menšinová kmenová nářečí,
Náboženství: synkretičtí křesťané 50%,
křesťané 25%, domorodé náboženství 24%,
muslimové a jiní 1%
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: zimbabwský dolar (ZWD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: ZW
Telefonní předvolba: 263
Národní TLD: .zw

Zimbabwe, neboli Republika Zimbabwe je stát na jihovýchodě Afriky. Sousedí na severozápadě se Zambie, na východě s Mozambikem, na jihu s Jihoafrickou republikou a na jihozápadě s Botswanou.

V koloniální minulosti byla tato země nazývána Jižní Rhodesie, nebo také Republika Rhodesie či Zimbabwe Rhodesie. Do roku 1963 začleněna ve federaci Rhodesie a Ňaska, společně se Severní Rhodesií (dnešní Zambie) a Ňaskem (dnešní Malawi). Jméno Zimbabwe pochází od předků majoritního etnika Šona, z původního slova „Ziimba Remambve“, v překladu znamená „skalnatý dům“, anebo „Dzimba Woye“, což v překladu znamená „uctívaný dům“. 18. dubna 1980 se místní obyvatelé dočkali nezávislosti. Na území o rozloze 390 580 km² žije 12,38 milionu obyvatel. Hlavním městem je Harare.

Obsah

Dějiny

Raná historie

Pozůstatky Velkého Zimbabwe (2006)

Podle archeologických vykopávek se zjistilo, že tato místa byla osídlena už v 3. století n.l.. Přicházeli sem první bantuské kmeny; byli to zemědělci, pěstující proso a čirok, chovající kozy a ovce. Byli u nich známy i umělecké předměty, vytvářené z různých přírodních materiálů, například mušlí. V 5. století migrovali do těchto míst i kmeny Wakarangů. Přibližně od roku 1000 se zde začínala rozvíjet kultura Leopardí Kopje (tzv. Nthabazingwe). Mezi lety 1250–1400 se zde rozrostla první stabilnější říše, tzv. Velké Zimbabwe, jež vzniklo ze soupeření klanů o hranice pastvin. Tato říše je známa kamennými stavbami, které v té době i po ní neměly v těchto místech obdoby, neboť tradičním stavebním materiálem bylo dřevo a hlína. Pravděpodobně přímo na Velké Zimbabwe navázala říše Munhumutapa, (také Monomotapa, ale i Mwanamutapa), v té době největší v celé Jižní Africe. Rozkládala se kolem řeky Zambezi, tam, kde leží dnešní Zimbabwe a Mosambik. Tato říše prosperovala z obchodu se zlatem, otroky a slonovinou, které dodávala obchodníkům na pobřeží Indického oceánu. Na konci 17. století skončila pod nájezdy Mašonů.

Roku 1986 se památky a stavby Velkého Zimbabwe staly součástí světového dědictví UNESCO.

Koloniální éra

V oblasti se už od 16. století objevoval obchod autochtonních ŠonůPortugalci. Státy Šonů zanikly ve 30. letech 19. století pod nájezdy Ndebelů (Zulští Matabelové), vedených náčelníkem Mzilikazim. Ti zde založili stát Matabele. V roce 1867 byla v oblasti objevena naleziště zlata, což vyvolalo evropskou kolonizaci. Portugalci měli zájem zde rozvíjet svůj plán tzv. Růžové mapy: (spojení Mosambiku s na západě se nacházející Angolou). Podobný úmysl měli i Němci, rozdíl byl pouze v tom, že se snažili spojit Namibii a Tanzanii. Do oblasti se tlačili i Búrové. Tyto expanzivní zájmy nakonec překazila Británie a v roce 1889 zde vznikla Britská Jihoafrická společnost pod vedením Cecila Rhodese. V roce 1893 a 1896 proběhla povstání Matabelů, v letech 1896 a 1897 povstání Mašonů. Všechna povstání byla Brity brutálně potlačena. V roce 1895 byla území Mašonů (Mašonsko) a území Matabelů spojena Brity v jedno a vznikl celek Rhodesie. V roce 1923 platnost smlouvy Britské jihoafrické společnosti končila a protože v referendu z roku 1922 byla účastníky odmítnuta možnost připojit se k Jihoafrické unii, území převzala Británie a 1. října vytvořila samosprávnou kolonii Jižní Rhodesie. 1. srpna 1953 se britské državy Jižní Rhodésie, Severní Rhodésie a Ňasko spojily ve federační celek Rhodesie a Ňasko. Tento útvar vydržel jen deset let a poté, co Ňasko i Severní Rhodesie v roce 1963 odstoupily, se federace zhroutila. Důvodem odstoupení byly nejen rasistické zákony a segregace domorodců, ale i to, že Rhodéská fronta to požadovala a všechny ostatní strany se nemohly vyjádřit, neboť byly z rasových důvodů zakázány. Černošská strana se rozpadla na několik stran vymezujících se etnickou sounáležitostí. Dvě hlavní byly ZANU a ZAPU. ZAPU (Zimbabwská unie afrického lidu) byla podporována Ndebely, kterou v té době vedl Joshua Nkomo. ZANU (Zimbabwská africká národní unie) vedena Ndabaningi Stiholem, později Robertem Mugabe podporovali Mašoni. V roce 1964 se vůdce Rhodéské fronty (tzv. strany evropských usedlíků) Ian Douglas Smith stal ministerským předsedou a 11. listopadu 1965 rozhodl pro vyhlášení nezávislosti Rhodésie, kterou uznalo i materiálně podporovalo jen pár států, například JAR. Ian Douglas Smith vedl republiku rasistickými způsoby, za což byl OSN sankciován. Paradoxem je, že evropských obyvatel žilo v zemi oproti domorodcům minimum. Proti způsobu vlády se obě černošské strany spojily a vedly guerillu proti režimu, navíc od roku 1976 tvořily koalici tzv. Vlastenecká Fronta Zimbabwe. Tlak na vládu Iana Smithe jak ze strany znepřátelených domorodců, tak i ze strany OSN vedl k pokusům svrhnout nenáviděnou vládu. První pokus v březnu 1978 - dohoda mezi Smithovou vládou a třemi africkými stranami o tzv. vnitřním urovnání - nevyšel. 1. června 1976 byla moc předána kolaborujícím africkým předákům, země potom dostala název Zimbabwe-Rhodesie. Tento stav nebyl uznán Británií a ani u africké většiny v Zimbabwe neměl úspěch. Nakonec se po konferencích v Londýně Zimbabwe dočkala nezávislosti 18. dubna 1980.

Nezávislá Zimbabwe

Odpůrci presidenta Mugabeho před ambasádou Zimbabwe v Londýně

Po nezávislosti se prezidentem stal Canaan Sodindo Banana. Robert Mugabe byl v té době premiérem, po roce 1980 vládla vlastenecká fronta. Tato koaliční vláda vydržela jen do roku 1982, kdy se přišlo na plánovaný převrat, vedený Joshua Nkomem. Nkomo posléze musel odejít z vlády. Od roku 19831987 trvaly pogromy na minoritní Ndebele. V roce 1987 se v nově zřízeném prezidentském systému stal prezidentem Robert Mugabe, jehož diktatura trvá až do dneška. K jeho hegemonii dopomohl i fakt, že Nkomo a Mugabe se dohodli na spojení svých stran. V roce 1990 se tak Nkomo mohl stát Mugabeho a zimbabwským viceprezidentem. Mugabeho reformy a diktatura, dostaly zemi do hluboké ekonomické krize. Přerozdělováním půdy, kdysi ve vlastnictví bílých farmářů do rukou domorodých obyvatel, hlavně bývalých vojáků, si Mugabe získal obrovskou podporu. Tyto reformy měly za následek velikou neefektivitu zemědělství a nízkou produkci, což vyvolalo poptávku po základním zboží. Zimbabwe taktéž trpí hyperinflací, podle údajů z června 2008 byla roční inflace 11,2 milionů procent ročně - zdejší inflace je největší na světě.[1] Tyto fakta se odrážejí na každodenním životě, neboť po nedostatku produkce a importu chybí i ty nejzákladnější komodity.

29. března roku 2008 se konaly prezidentské volby. Proti Mugabemu se voleb zúčastnila opoziční MDC (Movement for Democratic Change), vedená Morganem Tsvangiraiem. Volby byly zfalšovány. Ve věznicích byly například vězni nuceni odevzdat své hlasy Mugabemu [2]. První kolo velmi pravděpodobně vyhrál Tsvangirai, což ale strana ZANU popírá. Před druhým, rovněž nelegitimním kolem voleb, které proběhlo 27. června 2008 Mugabeho jednotky povraždily desítky stoupenců opozice a asi 100-200 tisíc jich vyhnaly z domovů. Mugabe sám navíc výslovně prohlásil, že pokud prohraje volby, půjde do války, takže Tsvangirai nakonec odstoupil a vyzval své voliče, aby k volbám nechodili. Vládní jednotky a stoupenci zavedli před druhým kolem systém značení voličů barvou a registraci čísel volebních lístků, který jim má umožnit překontrolovat, kdo šel k volbám a jak hlasoval, pročež se opozice i zahraniční komentátoři obávají dalšího teroru. Státy EU i řada dalších odmítly výsledek „voleb“ uznat.

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe podepsal v Harare 15. září 2008 s opozičním vůdcem Morganem Tsvangiraiem a šéfem odštěpenecké skupiny poslanců Arthurem Mutambarou dohodu o rozdělení vládní moci, která ukončila dlouhodobou politickou krizi v zemi.[3] Novým předsedou vlády Zimbabwe se 11. února 2009 stal Morgan Tsvangirai. Po měsících sporů s prezidentem Robertem Mugabem se tak naplnila dohoda o koaliční vládě.[4]

Geografie

Mapa Zimbabwe - přírodní poměry

Téměř celé území Zimbabwe zaujímá náhorní plošina Matabele o průměrné nadmořské výšce 1000 až 1200 m. Východní okraj nejvýše ční horou Inyangani (2592 m n. m.) Na severu se plošina stupňovitě snižuje k údolí řeky Zambezi, na západě spadá k bezodtokové pánvi Makgadikgadi a na jihu klesá k řekám Limpopo a Sabi. Plošina Matabele je zároveň rozvodím řek Zambezi a Limpopo. Zambezi vytvořila známé Viktoriiny vodopády. Na hranicích se Zambií byla postavena obrovská přehradní nádrž L. Kariba. Podnebí Zimbabwe je tropické, horké. Na severu převládá vliv monzunů, jih je převážně v oblasti pasátů. Tropické podmínky zmírňuje nadmořská výška náhorní plošiny. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce října nepřevyšuje většinou 23 °C, v nejchladnějším měsíci červnu kolísá mezi 2 °C až 15 °C, (Harare 22 °C a 14 °C). Srážky přicházejí většinou v létě v množství 500 – 1000 mm za rok, (Harare 860 mm). Východní svahy plošiny jsou vlhčí, údolí řeky Limpopo sušší.

Nejnižší bod země je ve spojení řek Runde (Lundi) a Save(Sabi) pouhých 162 m n. m. Zimbabwe je státem s velkým počtem řek a vodních ploch, čistě vodní rozloha zabírá 3910 km². Nejdelší řeky jsou Limpopo, Lundi, Sabi a Zambezi.

Hranice

Zimbabwe je jihoafrický vnitrozemský stát situovaný mezi ostatními jihoafrickými státy. Hraniční linie má vesměs charakter přirozených hranic, tvoří ji přírodní úkazy. Délka hranice je 3066 km. Na severu a severozápadu sousedí se Zambií (797 km), kde z velké části tvoří hranici nádrž L.Kariba a dále řeka Zambezi, pohraničí je tudíž vymezeno čistě na přírodních základech. Na severu se napojuje další sousední stát Mosambik 1231 km), s nímž má Zimbabwe nejdelší hranici; táhne se až na jižní okraj. S Mosambikem je hranice utvořena terénními rozdíly. Zimbabwská pohoří přecházejí za hranicemi mírně do sníženin a nižších poloh. Obzvláště ve střední části této hranice je dělítkem mohutný masiv Inyangani se stejnojmennou horou, jež je se svými 2592 metry nejvyšší v Zimbabwe. Další stát, jenž vymezuje území Zimbabwe, je JAR (délka hranic 225 km). JAR a Zimbabwe odděluje řeka Limpopo. Od jihovýchodu se na ohraničení podílí Botswana 813 kilometry. Jen pár kilometrů chybí, aby země sousedila i s Namíbií, respektive dotýkala se Namibského Capriviho pruhu. Zimbabwe reprezentuje takřka ve všem principy přirozených hranic. Ohraničení na různých místech oddělují různá etnika. Většinová etnika daných států však na druhé straně reprezentují ve větší části minoritní populaci. Takto rozdělenými etniky jsou u Zambie etnika Lozi a Kunda. Hranice s Mosambikem oddělují především etnika Šona, Kunda, Manyika, Ndau. Na hranicích s JAR je to jednodušší, ohraničení dělí pouze etnika kmene Venda, a to nejen kvůli menší délce hranic, ale i proto, že část tohoto hraničního území není osídlena. Totéž platí i na některých místech mezi Botswanou a Zimbabwe, kde se také dělí hlavně u etnické skupiny Kalanga, Ndebele a některé Khoisanské skupiny, například Hietsware.

Obyvatelstvo

Zimbabwe je země s 12,38 miliony obyvatel. Úředním jazykem je angličtina, ale mimo úřady se obyčejně používají bantuské jazyky většinových etnik. Nejpočetnějším etnikem je Shona (Šona), které tvoří 4/5 celkového obyvatelstva a používá jazyk šonštinu. Druhým nejpočetnějším etnikem je Ndebele, žijící převážně v západní části země, používající jazyk Sindebele (též Ndebele). Ostatními, už minoritními etniky jsou Nyanja, Lozi, Nsenga, Tonga, Tswa, Venda, Manyika, Kunda, Kalanga ad. Všechna tato etnika spadají do nigero-konžské jazykové rodiny. Kromě bantuských klanů zde žije i domorodé obyvatelstvo z khoisanské rodiny a to klan Hietsware a evropské obyvatelstvo, převážně Angličané jako pozůstatek koloniální minulosti.

Náboženství

Zimbabwské obyvatelstvo se nábožensky orientuje na vlastní synkretické náboženství s prvky křesťanství a místního animismu. Takto definované náboženství vyznává asi polovina místních obyvatel, ostatní vyznávají buďto křesťanství, anebo domorodá náboženství zvlášť.

Zdraví

Průměrná šance na dožití je 39 let a jak je v jižní Africe typické, oproti vyspělým státům vyššího věku dosahují muži. Ti se dožívají v průměru 40,9 let, ženy 38,5 let. Gramotnost dosahuje devadesáti procent a opět není výjimkou, stejně tak jako v ostatních rozvojových státech, že muži mají vyšší úroveň vzdělání. Na jednu matku připadají tři narozené děti.

Velkým problémem v Zimbabwe je výskyt nemocí, a to převážně AIDS, kterou je postiženo zhruba 27 % populace, a v současnosti i cholera, jíž je podle WHO nakaženo přes 40 tisíc lidí.[5]

Prezident Robert Mugabe (1991)
Premiér Morgan Tsvangirai (2009)

Politika

Zimbabwe je formálně republikou v čele s prezidentem, kterým je od roku 1987 Robert Mugabe. Předsedou vlády je od února 2009 Morgan Tsvangirai.[6] Prvním viceprezidentem je Joseph Msika (od roku 1999) a druhým viceprezidentem Joyce Mujuru (od 6. prosince 2004). Vláda je jmenována prezidentem a zodpovídá se Poslanecké Sněmovně (house of Assembly). Parlament je v Zimbabwe dvoukomorový. Skládá se ze Senátu (83 křesel) a Poslanecké Sněmovny (120 křesel).

V senátu je 50 křesel z 83 voleno hlasy voličů, 10 provinčních guvernérů nominuje prezident, 16 provinčních zástupců jmenuje prezident a jeho zástupce, z každého kraje kromě Harare a Bulawayo jednoho, a sedm členů jmenuje prezident. Všichni členové jsou voleni nebo jmenováni na 5 let. Do Poslanecké Sněmovny jsou všichni voleni voliči, a to na pět let.

Hlavní politické strany

Administrativní dělení

Zimbabwe se dělí na 8 provincií a 2 města s provinčním statusem.

Provincie Zimbabwe jsou:

Ekonomika

Vývoj HDP v letech 1980-2010
Přehrada Kariba

Hospodářství Zimbabwe od roku 2000 pokleslo o třetinu. Země se nachází v obrovské ekonomické krizi, trpí největší inflací na světě vůbec. Na běžném trhu není k dispozici základní zboží a zemí zmítá hladomor. Tyto následky jsou především přisuzovány vůdci Robertu Mugabemu, jenž stojí za pozemkovými reformami z roku 2000, v nichž přerozdělil půdu bílých farmářů do rukou válečných veteránů a svých příznivců. Kdysi na africké poměry výkonné zemědělství s velkokapacitní produkcí obilnin se začalo propadat. Následky těchto reforem se odrážejí na státní inflaci, jež překročila v lednu roku 2008 míru 100 000 %. Kvůli takto vysoké inflaci musí státní banka tisknout bankovky vyšší nominální hodnoty, výjimkou nejsou ani peníze například s hodnotou 1 000 000 (v pondělí 21. července 2008 vstupuje v platnost nová bankovka v hodnotě 100 miliard Z$, zdroj: BBC). Nezaměstnanost je nejvyšší v Africe, její míra je uváděna v průměru 80 %. Ve skutečnosti však naprostá většina nezaměstnaných pracuje v tzv. stínové ekonomice, protože nemusí platit daně. Inflace dosahovala v lednu 2008 oficiálně 100 850,2 %, neoficiálně však až 150 000 % (v červenci 2008 dosahuje aktuálně inflace 2,2 milionu procent, zdroj: BBC,v srpnu již 11,27 milionu %,zdroj:ČT24). Pod hranicí chudoby žije 68 % obyvatel [7]. HDP kleslo v roce 2007: -5,6% a v roce 2008: -14,1% (přes -8% v roce 2004). Veřejný dluh dosahuje 260% HDP 2008. Nezaměstnanost překročila 80 %. Hrubý domácí produkt na osobu v paritě kupní síly byl minulý rok pouhých 200 USD, což je nejnižší hodnota na světě.

Zemědělství

Zemědělský sektor se na zdejší ekonomice podílí 66 %. Zemědělství produkuje hlavně obilí, cukrovou třtinu, kukuřici, ale populární komoditou je i tabák. To, co Zimbabwe vypěstuje, především exportuje, bez ohledu na zdejší hladomor. V chovatelském zemědělství se využívají tradičně ovce a kozy, zejména kvůli hornatému charakteru země.

Průmysl

Průmysl tvoří asi 10 % zdejší ekonomiky. Potýká se taktéž s vysokou neefektivitou. Průmysl má především těžební charakter s ohledem na zdejší nerostné bohatství. V Zimbabwe se těží především zlato, uhlí, nikl, chróm (60 % světových zásob), křemík (90 % světových zásob), měď, cín a další.

Zimbabwe je tranzitní zemí, přes kterou proudí drogy do JAR, především konopí, dále heroin a metamfetaminy z jižní Asie. JAR už z těchto, ale i dalších důvodů umístila na hranicích vojska. Ostatními a hlavními důvody je myšlena především nelegální migrace za prací.

Literatura

Reference

  1. http://eatliver.com/i.php?n=2943
  2. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=610034
  3. Průlom v Zimbabwe: Mugabe se dohodl s opozicí na rozdělení moci
  4. Šéf zimbabwské opozice Tsvangirai se stal premiérem
  5. Cholera dál pustoší Zimbabwe. Zabila už 2106 lidí
  6. Šéf zimbabwské opozice Tsvangirai se stal premiérem
  7. [1]

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zimbabwe
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zimbabwe
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace