Zemská brána

Z Multimediaexpo.cz

Zemská brána, Divoká Orlice

Přírodní rezervace Zemská brána se nachází v Orlických horách na toku řeky Divoké Orlice na území od hranic s Polskem po Klášterec nad Orlicí. Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 a její celková rozloha čítá 88,2 ha, nachází se v nadmořské výšce 495 až 620 m n.m. Předmětem ochrany je především balvanité řečiště Divoké Orlice, která v těchto místech prorazila hřeben Orlických hor a vytvořila hluboce zařízlé údolí nazvané Zemská brána. Na strmých svazích se zde nachází zajímavé skalní útvary a to především v blízkosti břehů Divoké Orlice.

Obsah

Fauna a flora

Lesní porosty této přírodní rezervace jsou tvořeny především smrkovými lesy, jedlí a bukem. Nejzachovalejší a nejcennější jsou porosty lemující Divokou Orlici. Zde roste i řada vzácných druhů rostlin, například kamzičník rakouský a oměj pestrý. Pro faunu rezervace jsou příznačné především druhy žijící v Divoké Orlicí a v její blízkosti: z ryb je to například vranka obecná, z ptáků skorec vodní. Při přeletu lze vidět čápa černého, který hnízdívá v okolních lesích. Běžně se v lesích vyskytuje liška obecná, jelen evropský, srnec obecný a prase divoké z ptactva pak strakapoud velký a datel černý. Příležitostně se v místních lesích objeví i mufloni.[1]

Kamenný most

Zemská brána a kamenný most

Tento kamenný most před Divokou Orlici je bezesporu jednou z dominant přírodní rezervace Zemská brána. Byl postaven v letech 1900-1903 a na jeho stavbě se podíleli i italští odborníci. Technický stav mostu se však časem zhoršil a v letech 2004 až 2005 prošel most kompletní rekonstrukcí. Pískovcové kameny byly pečlivě rozebrány, uskladněny a použity znovu na obložení mostu tak, aby byla co nejvíce zachována jeho původní podoba. Rovněž i dřevoocelová svodidla byla vybrána za účelem co nejméně narušovat přírodní okolí. Tento druh svodidel byl v České republice poprvé použit právě zde.

Turistika

Rezervace nabízí výborné možnosti pro turistiku a relaxaci. Lze praktikovat i cykloturistiku, úsek mezi kamenným mostem a Pašeráckou stezkou je však nesjízdný.

Reference

  1. Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje ,Ing.Miloslav Šindlar a kol., 2003, Příloha č.1 Maloplošná zvláště chráněná území na území Královéhradeckého kraje, strana 134, [1] PDF Dokument

Externí odkazy