Zemědělská půda

Z Multimediaexpo.cz

Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu země, která je využívaná k výkonu zemědělství či pastevectví. Jedná se tedy převážně o pole (orná půda) a louky, případně pastviny. Někdy se též na zemědělské půdě pěstují stromy, či je na ní prováděna zástavba. Zemědělská půda je většinou charakterizována určitou vrstvou úrodné půdy na polích zvané ornice. Vyskytuje se však i pod zápojem porostu na loukách, neboť je známým jevem, že pod travnatými ekosystémy vznikají ty nejkvalitnější černozemě. Je to jednak dáno prokořeněním a přítomností žížal, krtků a dalších organizmů a dále pomalým rozkladem zbytků rostlin, či vazbou vzdušného dusíku symbiotickými bakteriemi jetelovin. Z pohledu ekonomického jsou v některých zemích tyto půdy rozděleny podle jejich kvality. V ČR se jedná o rozdělení do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Z pohledu legislativního je to pak právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti. Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem osevních postupů udržující rovnováhu a stálou úrodnost zemědělských půd. V poslední době, resp. od poloviny 19. století se s rozvojem agrochemie setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje, se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.

Související články

Externí odkazy