Zavináč

Z Multimediaexpo.cz

@ nebo taky v mluvené řeči zavináč či at je znak používaný především v e-mailové komunikaci, v mailové adrese odděluje jméno uživatele a jméno serveru. Jeho původ je však mnohem starší a použití je mnohem rozmanitější.

Znak @ má v ASCII tabulce i kódování Unicode kód 64 (U+0040).

Na české počítačové klávesnici jej lze obvykle vyprodukovat kombinací pravý Alt+V, nebo Alt+64 (na numerické klávesnici).

Na anglické klávesnici se nachází na stejném místě jako číslo 2 (a na české ě) nad abecední částí klávesnice. Napíše se pomocí klávesy SHIFT (Alt+2).

Obsah

Nepočítačové použití @

Párek zavináčů

V češtině se slovo zavináč původně používalo (a stále používá) pro zavinutý řez z rybího masa a zeleniny, naložený v kyselém nálevu. Podle jeho tvaru se název vžil i pro znak, o němž pojednává zbytek hesla.

Znak @ je symbolická zkratka pro anglickou předložku at s významem u, při. Její formální označení je commercial at ovšem pochází z použití pro udání jednotkové ceny, odpovídající českému po, např. „7 widgets @ £2 ea. = £14“ nebo „tomatoes @ 50c / pound“ (7 položek po 2 librách každá = 14 liber; rajčata po 50 centech za libru). Doslovný překlad komerční at se používá jen zřídka, obvykle současně s anglickým termínem jako jeho vysvětlení a příliš se neujal.

V českém prostředí se pro vyjádření téhož významu ujalo francouzské písmeno à (téhož významu), zvláštní zkratka nebo značka tudíž nebyla nutná. Symbol vznikl snad jako písařská ligatura z latinského ad téhož významu (není to však potvrzeno a existují i alternativní hypotézy).

Ve španělsky hovořících zemích se tento znak využívá gramaticky - k vyjádření skutečnosti, že jsou zastoupena obě pohlaví. Konkrétně jde o většinou adjektivní (někdy též participiální nebo substantivní) koncovku množného čísla -os resp. -as. Pro úsporu místa se místo malditas y malditos profesores napíše pouze maldit@s profes.

V Česku je občas @ používán jako jedna ze značek v jízdních řádech.

Použití na Internetu a v počítačích

Velkého rozšíření došel v e-mailové adrese, kde je užíván ve svém hlavním významu jako oddělovač jména uživatele (část před zavináčem) od označení počítače (obvykle ve formě DNS jména), např. pepa@example.org (čtené jako „pepa zavináč example tečka org“, v angličtině „pepa at example dot org“) s významem „uživatel pepa na počítači / v doméně example.org“. Použití tohoto symbolu pro e-mailové adresy zavedl Ray Tomlinson v roce 1972.

Podle zavináče dokážou internetoví (spamovací) roboti rozpoznat mailovou adresu, kterou potom přidávají do databáze pro rozesílání spamu. Doporučuje se proto vyhnout se uvádění pro roboty rozpoznatelné e-mailové adresy (resp. zavináče) přímo na webové stránce a raději znak pro zavináč opsat nějakým pro člověka srozumitelným způsobem – např. jmeno (divné áčko) domena.cz.

U některých operačních systémů na Unix/Linuxové bázi rovněž v příkazové nebo stavové řádce odděluje jméno uživatele od jména počítače. V programovacím jazyku Perl je @ prefixem pro proměnné obsahující pole.

@ rovněž označuje ve hře NetHack hlavního hrdinu.

Použití v českém prostředí (především na Internetu)

V českém prostředí je přesný původ a význam znaku (který zde mimo použití v jízdních řádech nemá tradici) málo znám a v populárním povědomí se stal všeobecným symbolem pro „internetovost“ nebo modernost vůbec, je nevybíravě mísen s „www“. Zavináč je jménem nebo součástí jména bývalého pořadu ČT o internetu, dvou různých internetových cen [1] a řady websitů. Znak @ je mnohdy používán namísto „a“, zcela chybně a bez protějšku jinde ve světě (kde je pro spojku a dostatečně zaveden symbol & - et, ampersand); nejviditelnějšími příklady byly tituly románů Čapajev @ prázdnota [2], Ženy @ cizinci na konci tisíciletí a dokonce i příručky Internet @ §§§ (tj. „Internet a paragrafy“ [3]) od údajného předního odborníka na problematiku.

V diskusích online bývá znak @ občas, rovněž bez věcného podkladu a paralely ve světě, využíván jako vokativní prefix před jménem (přezdívkou) oslovovaného uváděným na začátku příspěvku namísto dvojtečky v postpozici, symbolu > nebo případně 2 (z anglické homofonie two - to, předložka „k“ respektive nepřímého předmětu odpovídajícího českému dativu).

Označení pro @ v jiných jazycích

  • angličtina: commercial at („komerční u“), at symbol, at sign, at mark, at („symbol, značka u“), někdy také strudel, zřídka i each, these, vortex, whorl, cyclone, snail, ape, cat, rose, cabbage, amphora, ampersat.
  • čínština: mandarínsky: xiao laoshu (小老鼠) („myška“) nebo: laoshu hao (老鼠號) („značka myš“)
  • dánština: grisehale („prasečí ocásek“) nebo snabel-a („(zvířecí) tělo-a“)
  • esperanto: heliko („šnek”)
  • finština: ät-merkki, dle norem SFS; jiná jména: kissanhäntä, („kočičí ocásek“), miukumauku („mňau znak“)
  • francouzština: arobase, arobasse (ze španělské váhové jednotky) a někdy také escargot („hlemýžď“)
  • hebrejština: Strudel (שטרודל); spisovně, dle Academy of the Hebrew Language krukhit (כרוכית) („štrůdl“)
  • holandština: apenstaartje („opičí ocásek“)
  • italština: chiocciola („šnek“)
  • japonština: attomaku (アットマーク) (zjevně anglické at mark)
  • katalánština: arrova nebo ensaïmada („brioška“ = typický koláček z Majorky)
  • korejština: golbaeng-i (골뱅이), dialektická forma slova daseulgi (다슬기) („malý sladkovodní šnek bez tykadel“)
  • maďarština: kukac („červík“ nebo „larva“)
  • němčina: At Zeichen (doslovný překlad anglického at sign), Klammeraffe („přítulná opička“) nebo kaufmännisches A („obchodníkovo A“)
  • norština: oficiálně krøllalfa („kudrnatá alfa“, nebo „alfa vír“), alternativně také alfakrøll
  • polština: oficiálně atka, jinak též małpa („opice“) nebo małpka („opička“)
  • portugalština: arroba (název staré váhové jednotky)
  • ruština: sobaka (собака) („pes“)
  • řečtina: papáki (παπάκι) („kachňátko“)
  • slovenština: zavináč
  • slovinština: afna („opička“)
  • srbština: majmunče („opičátko“)
  • španělština: arroba (název staré váhové jednotky)
  • švédština: snabel-a („chobot-a“) nebo kanelbulle („skořicový závitek“)

Externí odkazy