Zakarpatská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, maďarsky Kárpátalja) je nejzápadnější oblast Ukrajiny. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však pokládáni za Ukrajince. V politice se objevují stále silnější požadavky autonomie. Hlavním městem je Užhorod. Kraj je poměrně turisticky přitažlivý, především pro milovníky horských túr.

Obsah

Dějiny

Související informace naleznete také v článku: Podkarpatská Rus.

V letech 1919–1938 patřila usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. města Čop a Velykyj Bereznyj.

Geografie

Oblast hraničí na západě s SR, na jihu s Maďarskem a Rumunskem a na severu s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí. Oblast se zvedá od Panonské nížiny na jihu k vrcholkům Karpat na severu; na východní hranici oblasti stojí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a místy tvoří hranici s Rumunskem a Maďarskem. Další důležitější řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja a Teresva – patří vesměs do jejího povodí.

Administrativní členění

Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) dělí na 13 rajónů. 5 měst oblastního významu (viz níže) je spravováno městskou radou podléhající přímo oblastní radě.

Města a obce

V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, byť některé mají více než 5000 obyvatel (např. Ilnycja či Koločava, jež byly v minulosti sídly městského typu).

Jezero Synevyr
Pohled na město Rachiv
Město Ukrajinský název Ruský název Maďarský název Obyvatel[1]
Užhorod Ужгород Ужгород Ungvár 116 718
Mukačevo Мукачеве Мукачево Munkács 82 600
Chust Хуст Хуст Huszt 28 698
Berehovo Берегове Берегово Beregszász 25 556
Vinohradov Виноградів Виноградов Nagyszőlős 25 260
Svaljava Свалява Свалява Szolyva 16 867
Rachiv Рахів Рахов Rahó 15 117
Iršava Іршава Иршава Ilosva 9 515
Mižhirja Міжгір'я Межгорье Ökörmező 9 395
Ťačiv Тячів Тячев Técső 9 358
Velykyj Byčkiv Великий Бичків Великий Бычков Nagybocskó 9 331
Solotvina Солотвино Солотвина Aknaszlatina 9 276
Dubove Дубове Дубовое Dombó 9 246
Velyki Lučky Великі Лучки Великие Лучки Nagylucska 9 029
Čop Чоп Чоп Csap 8 798
Buštyno Буштино Буштына Bustyaháza 8 563
Korolevo Королево Королёво Királyháza 8 285
Vyškovo Вишково Вышково Visk 8 143
Jasiňa Ясіня Ясиня Kőrösmező 8 122
Teresva Тересва Тересва Taracköz 7 429
Perečyn Перечин Перечин Perecseny 6 819
Velykyj Bereznyj Великий Березний Великий Берёзный Nagyberezna 6 819
Čynadijovo Чинадійово Чинадиево Szentmiklós 6 723
Volovec Воловець Воловец Volóc 5 046
Kolčyno Кольчино Кольчино Kölcsény 4 289
Seredně Середнє Среднее Szerednye 3 453
Kobylecka Poljana Кобилецька Поляна Кобылецкая Поляна Gyertyánliget 3 396
Vylok Вилок Вилок Tiszaújlak 3 346
Baťovo Батьово Батёво Bátyú 3 008
Usť-Čorna Усть-Чорна Усть-Чорна Királymező 1 471
Ždenijevo Жденієво Ждениево Szarvasháza 1 013

Doprava

Doprava na hlavní trati v okolí Volovce

Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem země, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě stavěny tak, aby se sbíhaly v Budapešti. Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná trať (Lvov) – Volovec – Mukačevo – Čop, která je současti 5. panevropského dopravního koridoru; v Čopu jsou frekventované hraniční přechody se Slovenskem (Čierna nad Tisou) a Maďarskem (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst[2] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do Užhorodu, Perečyna a dále směrem na Lvov. Třetí významnou osou je jednokolejová neelektrifikovaná trať Baťovo – Chust – Teresva – Solotvyno – Veliký Byčkov (poslední neni v provozu od r. 1995); úsek Teresva (město) – Dilove vede peáží přes rumunské Sighetu Marmaţiei, přičemž osobní i většinou nakladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvyně, na druhé v Rachově; úsek Rachiv – Jasiňa – Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z Koroleva do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach), a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy. Síť hlavních silnic je podobná železniční síti, napojuje však i Mižhirský rajón, který železnici nemá. Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českou republikou přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvyně).[3] V Užhorodě funguje také menší letiště. Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městské dopravy se v posledních letech zhostily hlavně maršrutky.

Turistické zajímavosti

Poznámky a reference

  1. ↑ Odhad k roku 2006.
  2. ↑ Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.
  3. ↑ BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa

Externí odkazy


Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra

Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Města se zvláštním postavením

Kyjev

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zakarpatská oblast
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zakarpatsk%C3%A1_oblast“