Vlado Ríša

Z Multimediaexpo.cz

Vlado Ríša

Vlado Ríša (* 16. dubna 1949, Rožňava) je česky píšící překladatel a spisovatel především žánru fantasy původem ze Slovenska.

Téměř polovinu svých knih vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. Pracoval v nakladatelství Mladá fronta.

Obsah

Život

Učitel a vědec

Vlado Ríša se narodil roku 1949 na Slovensku v Rožňavě, ale většinu života prožil v Čechách. Roku 1973 ukončil v Praze studium na VŠCHT (obor anorganická chemie) a na škole působil do roku 1974 jako odborný asistent. V letech 19751987 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži jako vědecký pracovník výroby a výzkumu radiofarmak a současně učil na střední škole. Od roku 1987 od roku 1990 se věnoval postgraduálnímu studiu pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde opět pracoval jako odborný asistent. Roku 1987 vydal odbornou vysokoškolskou učebnici Teorie a metodika ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Československý fandom

Protože rád četl i sci-fi příběhy a jezdil na setkání jejich příznivců (cony), v roce 1990 založil Vlado Ríša nakladatelství Golem Ríša zaměřené na vydávání sci-fi a fantasy literatury. Od roku 1991 je zaměstnán v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako redaktor a od roku 1993 jako šéfredaktor časopisu Ikarie (v letech 1992-1994 byl dokonce ředitelem vydavatelství)[1]. Ikárii převzal od Ondřeje Neffa.

Vlado Ríša debutoval roku 1982 povídkou Světlé koridory, vydanou v časopise Technický týdeník. Svůj první fantasy román Gooka a dračí lidé napsal roku 1991 společně s Evou Hauserovou a Ondřejem Neffem a vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. V současnosti je kromě čtrnácti povídek vydaných jen časopisecky nebo v různých antologiích autorem zatím osmnácti knih , z nichž velká část je vydána pod pseudonymem. Kromě toho působí jako překladatel z ruštiny, je editorem několika antologií fantasy a sci-fi povídek a pravidelně se jako porotce zúčastňuje vrcholného setkání českých a slovenských fanoušků science-fiction, fantasy a hororu Parcon (je jedním z pěti Parcoránů, což jsou lidé, kteří se zúčastnili všech Parconů). Zúčastňuje se i mnoha dalších akcí (povídání o Ikarii, autorská čtení a tak podobně).

Rodina zájmy

Vlado Ríša je rozvedený a má jednoho syna Jakuba (narozen 1987). Přes 40 let hraje závodně basketbal a rád létá na ultralightu.[2]

Dílo

Povídky

  • Světlé koridory (Technický týdeník 1982, č.40),
  • Vtip (ABC 1983, č. 2),
  • Zima (ABC 1987, č. 15),
  • Honzova první cesta (deník Mladá fronta, 9.3.1987),
  • Dračí vejce (Ikarie, 1992, č. 2),¨
  • Jora ze Sinope (Ikarie, 1993, č. 7),
  • Kal Gore Proup a indiáni (Ikarie, 1994, č. 7),
  • Oledny a věkaři (Ikarie, 1994, č. 12),
  • Potíže s žepajem (Ikarie, 1999, č. 3),
  • Stvůra z Půlnočního lesa, (antologie Conan v bludišti zrcadel, 2001),
  • Případ Terrasomharpin (antologie 2101: Česká odysea, 2002),
  • Anděl posledního soudu (antologie 10 x Anděl posledního soudu, 2003),
  • Vlkodlak (antologie 2003: Česká fantasy, 2003),
  • Sandyho pomsta (antologie Punk Fiction, 2004),
  • Pás démonů (antologie Kostky jsou vrženy, 2005),
  • Případ inspektora Břízy (měsíčník Softwarové noviny, 2005),
  • Pták Noh (antologie 2005: Česká fantasy, 2006),
  • Třetí Honzova cesta (antologie Sorry, vole, error, 2007),
  • Závodník (antologie Časovír, 2008).

Knihy

Antologie povídek, jichž je Vlado Ríša editorem

Překlady

Reference

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Ríša, Vlado, s. 190.  
  2. Martin Stručovský. Rozhovor s Vladem Ríšou. Red. kal. Neviditelný pes.lidovky.cz [online]. 2008-05-28 [cit. 2008-12-25]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vlado Ríša