Vlčice (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Vlčice (něm. Wildschütz) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký, ve Slezsku. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 471 obyvatel.

Obsah

Historie

Je pravděpodobné, že se právě Vlčic týká zakládací listina z roku 1248, kterou vratislavský biskup daruje rytíři Vracivojovi 40 lánů nad říčkou Vlčicí, aby na nich založil vesnici s polskými osadníky, ale na německém právu. S jistotou se dnešní Vlčice zminují až roku 1310. Jméno pochází od vlka, ale protože je poprvé spojováno s říčkou, možná byl původní metaforický význam "jako vlk divoké, rychlé vody". Pozdější německý název Wildschütz, tedy v překladu "Pytlák", vznikl zkomolením původního slovanského názvu. V 13. století zde bylo 60 lánů (ves tedy patřila ke větším), fojtství a pravděpodobně i kostel. Již v roce 1371 byly Vlčice biskupským lénem v držení rytíře Alberta Schoffa, jehož potomci je drželi do roku 1558 (z této rodiny pochází i rod pozdějších vlastníku hrabat Schaffgotschů). V roce 1475 se zde zmiňuje sklárna, v následujícím století také tvrz se dvorem, pivovarem, sladovnou a možná též železnou hutí. Voršila Schoffová přinesla roku 1558 panství věnem svému manželu Baltazarovi von Promnitz, po Promnitzích získali léno roku 1582 výměnou pánové von Maltitz, kteří vodní tvrz přestavěli na renesanční zámek a Vlčice vlastnili do roku 1791. Středověká fara zřejmě za husitské doby zanikla. Za Maltitzů, kteří zahájili rekatolizaci panství, byl dosavadní dřevěný kostel sv. Bartoloměje po roce 1600 nahrazen zděným a fara byla roku 1678 obnovena. V letech 1732-1742 byl kostel znovu, tentokrát barokně přestavěn. Za sedmileté války v létě roku 1759 zde nějakou dobu pobýval hlavní stan císařské armády. V roce 1791 pánové z Maltitz vymřeli a vratislavský biskup Philipp Gotthard von Schaffgotsch udělil léno svému synovci Josephu Gotthardovi hraběti von Schaffgotsch (†1844), po němž dědil syn Franz Anton (†1875), pak jeho syn Rudolf Gotthard (†1914). Rudolfův syn Aloys byl posledním majitelem statku z rodu. Po vzniku Československa statek prodal: rozsáhlé lesní pozemky manželům Kutzovým, majitelům velkostatku Bílá Voda, a zámek, dvůr a polnosti, lihovar a výrobnu marmelády manželům Schubertovým, jejichž rodině patřily do roku 1945. Kromě uvedených potravinářských podniků byly Vlčice vesměs zemědělskou obcí. Průmysl se zde nerozvinul, a počet obyvatel proto pomalu klesal. Tradičními venkovskému profilu odpovídala i převažující politická orientace obyvatel na křesťansko-sociální stranu. Za druhé světové války zde byl zajatecký tábor. Po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti. Následné dosídlení na polovinu předválečného počtu obyvatel lze považovat - ve srovnání s některými okolními obcemi - za relativně úspěšné. Drobné řemeslné povniky a posléze i lihovar zanikly. Zkonfiskovaný panský statek byl roku 1949 začleněn do Státního statku v Javorníku, zbylé zemědělské pozemky postupně získalo zdejší jednotné zemědělské družstvo, než i ono bylo roku 1962 pohlceno uvedeným státním statkem. Zámek byl využíván jako škola a jako rekreační zařízení Ostravsko-karvinských dolů, v jejichž vlastnictví se nachází, od roku 1992 však není využíván. K 1. lednu 1985 byly Vlčice připojeny k Javorníku, ale 23. listopadu 1990 se opět osamostatnily. 26. června 2009 vtrhla do obce povodeň, která si vyžádala dva lidské životy. Jednou z obětí byl velitel místních dobrovolných hasičů. Koncem 17. století vznikla 2,5 km západně od Vlčice osada Hřibová (do r. 1948 Pilcberk, něm. Pilzberg), pojmenovaná podle stejnojmenné hory. Na severu s ní sousedila osada Zastávka patřící k Uhelné. Obyvatelé se živili drobným zemědělstvím, pastevectvím a dřevařstvím. Roku 1836 zde bylo 24 domů a roku 1930 jich bylo 19. Po roce 1945 nebyla dosídlena a kolem roku 1965 definitivně zanikla.

Správní vývoj[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Javorník
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau

Vývoj počtu obyvatel[2]

Celá obec Vlčice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1857 2030 2042 1978 1772 1608 1686 1661[p 1] 1571 786 830 754 619 569 444 459[p 2]
  1. ↑ z toho: 17 Čechoslováků, 1629 Němců; 1659 řím. kat., 1 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 372 Čechů, Moravanů a Slezanů, 34 Slováků, 23 Němců, 1 Polák; 172 řím. kat., 5 čsl. hus., 10 evang., 9 pravosl., 214 bez vyzn.

Část obce Vlčice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1462[p 1] 1384 1376 1340 1214 1129 1156 1120[p 2][p 3] 539 537 467 439 350 373
  1. ↑ včetně Bergova a Dolního Lesa; z toho: Vlčice 1341, Hřibová 121
  2. ↑ z toho: Vlčice 1038, Hřibová 82
  3. ↑ z toho: 17 Čechoslováků, 1089 Němců; 1118 řím. kat., 1 evang., 1 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec Vlčice do farnosti Vlčice, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je administrována excurrendo z Bílé Vody[3]. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde je i farnost pro pravoslavné věřící.

Pamětihodnosti

  • Zámek, původně gotická vodní tvrz, přestavěná kolem roku 1610 na renesanční zámek, 1829 opět přestavěný empírově a v 2. polovině 20. století hrubě účelově upraven. U zámku krajinářský park, založený roku 1845.[4]
  • Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje, původní stavba z doby po roce 1600 barokizována v letech 1732-1734. Uvnitř skupina dřevěných soch a kazatelna
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Hraniční kámen

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Bergov
  • Dolní Les
  • Vlčice
  • Vojtovice

Katastrální území

  • Dolní Les (96,79 ha)
  • Vlčice u Javorníka (1622,34 ha)
  • Vojtovice (145,51 ha)

Název

  • Česky Bergov, německy Bergau.
  • Česky Dolní Les, německy Niederwald.
  • Česky Vlčice, německy Wildschütz.
  • Česky Vojtovice, německy Woitzdorf.

Reference

  1. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 34; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
  3. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999
  4. ↑ http://www.castles.cz/zamek-vlcice/


Bergov | Dolní Les | Vlčice | Vojtovice


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vl%C4%8Dice_(okres_Jesen%C3%ADk)“