Vickers Wellington

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Vickers Wellington
Vickers-wellington-bomber-01.png
Vickers Wellington B Mk IA
Základní charakteristika
Určení Bombardér
Výrobce Vickers
Konstruktér R.K. Pierson
První let 15. června 1936
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 11 461 ks
Varianty
Uživatel RAF
RNZAF, RAAF

Vickers Wellington byl střední dvoumotorový bombardér používaný za druhé světové války britským Královským letectvem a letectvy spojenců. Nejvíce byl používán v prvních dvou letech války. Později byl v operacích nahrazen letouny typu Avro Lancaster a Handley Page Halifax.

Obsah

Vývoj

Letoun vznikl na základě specifikací B.9/32 z roku 1932 a v září 1933 byl předložen projekt. Prototyp letounu vzlétl poprvé 15. června 1936. Výsledky dopadly dobře a stroj byl objednán pro RAF (britské královské letectvo). Poté byly vydány nové specifikace, podle nichž byl typ upraven pro sériovou výrobu a operační službu. První sériová verze, označovaná jako Vickers Type 290 Wellington Mk.I byla pětimístná, přičemž letoun byl vybaven motory Pegasus XVIII s výkonem 783 kW (1050 hp). První sériově vyráběný Wellington Mk.I vzlétl v prosinci 1937, celkem bylo vyrobeno 181 kusů. Vývoj pokračoval typem Wellington Mk.IA, který byl již šestimístný a typem Mk.IB a Mk.IC. Dalším vývojovým typem byl Wellington Mk.II, který měl motory o výkonu 842 kW. Od roku 1941 se vyráběly Wellingtony Mk.III , do nichž byly instalovány motory Bristol Hercules III o výkonu 1048 kW, nebo motory Hercules XI s výkonem 1103 kW a souběžně i Wellingtony Mk.IV s americkými motory Pratt & Whitney TwinWasp R-1830-S3C4-G o výkonu 1200 hp (895 kW). Dále byly postaveny tři kusy typu Mk.V s přetlakovou kabinou, které však pro technické problémy nebyly přijaty do sériové výroby. Dalšími vývojovými stupni byly letouny Wellington Mk.VI a Mk.VIA. Wellington Mk.VII byl vyroben v jediném exempláři, letounů typu Mk.VIII s motory Pegasus XVIII bylo vyrobeno 394 kusů. Dále byl vyroben jeden kus Wellingtonu Mk.IX, který měl sloužit pro dopravu vojáků. Poslední verzí Wellingtonu byl Mk.X, který byl vyrobený v počtu 3804 kusů. Kromě těchto typů vznikaly další obměny, které sloužily pro průzkumné a hlídkové účely, přičemž se uvádí, že byly vyprodukovány stroje v celkovém počtu čtyřiceti typových čísel.

Historie

Letouny Wellington, nazývané britskými letci „Wimpey“ a českými letci „Velouš“, sloužily před vypuknutím druhé světové války v jednotkách pobřežního letectva. Po napadení Velké Británie německým letectvem, resp. prvním náletu na Londýn, podnikly odvetný úder na Berlín a v náletech na německá města pokračovaly. Posádky Wellingtonů uskutečnily ve Velké Británii 63 976 operačních vzletů, další vzlety podnikly na jiných bojištích, zejména na Blízkém východě. Postupem času byly tyto stroje nahrazovány modernějšími typy.

Letouny Welington měla ve výzbroji i 311. československá bombardovací peruť RAF.

Varianty

Uživatelé

Wellington 1A N2980.JPG

Specifikace

Technické údaje

Wellington Mk.IC

Výkony

Výzbroj

Současnost

Do dnešních dní se zachovaly jen dva stroje, oba jsou ve Velké Británii.

YouTube

Famous Warplanes – Vickers Wellington (anglicky)
Wellingtons At War 1939 (propaganda, anglicky)


Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vickers Wellington
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vickers Wellington
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace