Vepřovice
Z Multimediaexpo.cz
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Vepřovice, též vepříky nebo kotovice, v mnoha jazycích světa nazývané adobe, jsou cihly z nepálené hlíny a také se oběma těmito názvy označují stavby z tohoto materiálu. Můžeme se s nimi setkat hlavně v Jižní Americe v oblastech And a pobřeží dnešních států Peru, Bolívie a Chile, ale i mnohde na venkově v Čechách a na Moravě. Dříve byly celkem obvyklé, dnes stavbu z nepálených cihel neumožňuje Stavební zákon. [1] Povodeň v Čechách (2002) způsobila v některých obcích mimořádně velké škody také proto, že domy z nepálených cihel jí neodolaly. Takto postiženy byly například obec Zálezlice a vesnice Vrbno v obci Hořín na Mělnicku.
Obsah |
Materiál pro výrobu vepřovic
Jako materiál pro výrobu vepřovic se používá hlína, nejlépe jílovitá. Dalšími přísadami jsou: vápno, sláma, plevy. Na jižní Moravě – v její bývalé německé části – se dodnes udržela zkomolenina kotovice z německého slova Kotziegel = cihla z bláta.
Výroba vepřovic
Výroba vepřovic je velmi jednoduchá. Vhodné suroviny, které jsou v místě stavby budovy dostupné – hlavně hlína se promísí s dostatečným množstvím vody. Provádí se homogenizace takové hmoty ušlapáváním nebo dusáním. Potom se hlína v kašovitém stavu upěchuje do připravených forem a nechává vyschnout na slunci. Nejchudší lidé stavěli tak, že z vepřovice vyzdili jen vepřovicové sloupy kolem dveří a oken, pak z obou stran přiložili desky jako šalunk a napěchovali tam bláto a kamení (jakoby hliněný beton). Říkalo se tomu nabíjenice- po moravsky nabíjenica. Tyto zdi byly objeveny i ve městech a dokonce i u patrových měšťanských domů (Mikulov). Tento způsob stavění se používal hlavně po vyhoření města z ekonomických důvodů. Domy stojí dodnes.
Vlastnosti vepřovic
Vepřovice mají poměrně nízké pevnosti v tlaku, protože se jedná o nepálenou hlínu. Z toho důvodu budovy z nich stavěné musí mít poměrně masivní zdi. Vepřovice však mají poměrně dobré akumulační vlastnosti, lepší než pálená cihla, stejně tak mají větší schopnost pohlcovat ze vzduchu vodní páry, pachy. Proto jsou dnes nepálené cihly opět velmi vyhledávaným artiklem pro vytváření moderních ekologických interiérů domů. Dokonce existují firmy, které za tímto účelem původní vepřovice vykupují. Pro vhodné interní mikroklima se jedná o ideální materiál. Vepřovice neodolávají vlhkosti, dešti. Při opakovaném namáčení vepřovic dochází cca do 2 let k totální destrukci tohoto materiálu. Vepřovice-kotovice, namočená do vody se asi za hodinu až dvě rozpadne. Při povodních vepřovicovou zeď chrání ještě omítka. Za starých časů bývala vápenná omítka olíčena vápnem s přídavkem fermeže/lněný olej. Dnes se na spodní část zdi používá omítka cementová – nahozená na řádně ukotvené pletivo. Jde-li o památkový objekt, památkáři protestují, ale je to nejlevnější a nejúčinější způsob. Taková stavba může odolávat vodě i dva dny. Ovšem vysychání pak trvá mnoho měsíců. Pevnost řádně vyschlých zdí je obdivuhodná. Často na nich spočívají mohutné cihlové klenby.
Ve světě
 Vepřovice se dnes stále používají |
 Míchání bláta a slámy v rámech na brikety |
 Práce komunity |
 Odstranění rámů a vysušení |
Související články
Reference
- ↑ § 156 českého stavebního zákona, č. 183/2006 Sb., výslovný zákaz používání nepálených cihel ke zdění neobsahuje. Ověřování kvality stavebních materiálů v návaznosti na technické normy upravuje nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |