Velká Praha

Z Multimediaexpo.cz

Velká Praha byla po více než sedmdesátiletých snahách založena k 1. lednu 1922 zákonem o vytvoření Velké Prahy a dalšími navazujícími zákony, č. 114 až 117, z 6. února 1920, a nazvána hlavní město Praha.

Obsah

Snahy o vytvoření Velké Prahy

Rozšíření Prahy o předměstí (tehdy Karlín a Smíchov) bylo jako cíl stanoveno již v pražském obecním řádu z roku 1849. Obě obce však o přípojení odmítly jednat. Vyšehrad požádal o připojení sám, avšak nejprve neúspěšně. V tomto období tak byl připojen pouze Josefov (1850).

Další kolo jednání o připojení vyvolaly Královské Vinohrady, Smíchov, Karlín, Žižkov a Holešovice-Bubny v osmdesátých letech, když potřebovaly zavést vodu a plyn. Problémem se však ukázalo odlišné daňové zatížení i obava ze ztráty rozhodovacího vlivu, takže Královské Vinohrady si postavily vlastní vodárnu a připojeny byly jen Vyšehrad (1883) a Holešovice-Bubny (1884).

Určitou představu, jak by mohla vypadat budoucí Velká Praha, přinesl zákon z roku 1886, kterým se pro Prahu a některé její předměstské obce stanovil zvláštní stavební řád, odlišný od stavebního řádu platného ve zbytku Čech. Do své působnosti zahrnul tedy nejen královské hlavní město Prahu, ale i města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov, a obce Košíře, Střešovice, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle, Michle a Podolí.[1]

V dalších letech projevily zájem například Dejvice a Košíře, ale to by bez připojení bližších měst bylo nereálné. Roku 1897 Praha opět vyzvala k jednání Karlín, Žižkov, Královské Vinohrady a Smíchov. Ty utvořily koalici a požadovaly zachování autonomie v rámci Prahy, zachování výše činžovní a potravní daně a odmítly, aby k Praze byly připojovány obce, které s ní nesousedí. Praha na tyto požadavky nepřistoupila, takže byla připojena jen Libeň (1901).

Zákonem č. 48 z. z. ze dne 16. srpna 1899 bylo zřízeno zvláštní společenství obcí Prahy, Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova ke zřízení, vydržování a správě společné vodárny.

Začátkem 20. století opět vstoupily do jednání Smíchov, Žižkov a Nusle. V letech 1907 a 1908 schválil pražský sbor obecních starších (rada města) připojení šesti obcí. Rozhodnutí však podléhalo schválení Zemským sněmem, a ten byl paralyzován spory mezi Čechy a Němci. V letech 1910–1914 připojení zablokovala okresní zastupitelstva. Válka jednání přerušila. Po vzniku Československa byla pod vlivem nové národnostní atmosféry z neúspěchu předválečných jednání viněna především Habsburská Vídeň.

V letech 1918–1919 již byla o vytvoření Velké Prahy obecná shoda. Návrh zákona byl předložen Národnímu shromáždění v listopadu 1918, po konci první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a založení centralistického Československa, jehož hlavním městem se Praha stala. Během projednávání návrhu zákona o Velké Praze se seznam obcí, jichž se měl týkat, přičiněním regulační kanceláře městského stavebního úřadu i zájmem dalších obcí značně rozšířil. Štěrboholy, Měcholupy a Stodůlky byly však tehdy odmítnuty.

Velká Praha

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. n. a z.[2] a prováděcích nařízení vlády[3] připojením 37 obcí a osad. Připojeno bylo

Po svém založení měla 676 000 obyvatel na rozloze 17 164 ha (171,64 km²).

Zákony č. 115–117/1920 Sb. n. a z.[2] upravily záležitosti samosprávy Velké Prahy. Město spravovalo ústřední zastupitelstvo a městská rada, dosavadní obecní a osadní zastupitelstva byla přejmenována na místní výbory, obecní rady na místní rady a obecní starostové na místní starosty. Vládní zařízení 457–459/1921 Sb. n. a z. upravila státní správu Prahy (zřízení Magistrátu), upřesnila hranice obcí vznikem Velké Prahy rozdělených (Modřany, Velká Chuchle a Hostivař), ustavila samostatnou obec Háje a dořešila zařazení zbývajících (k Praze nepřipojených) obcí dotčených okresů.

Vládní nařízení 7/1923 Sb.[4] s účinností ode dne vyhlášení (17. ledna 1923) rozdělilo Prahu do 13 obvodů označených římskými čísly I–XIX. Praha I–VII tvořily dohromady jeden obvod, přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení. Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody spravovaly obvodní rady. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání.

K dosavadním čtvrtím a obvodům Královského hlavního města Prahy:

přibylo roku 1922 dalších 37 měst a obcí, následujícího roku rozdělených do obvodů takto:

Další vývoj

Vládní nařízení č. 45/1945 Sb.[5] ze 7. srpna 1945 zavedlo místo obvodních rad místní národní výbory, místo městské rady Ústřední národní výbor.

Od roku 1947 byl vládním nařízením č. 187[6] z 21. října 1946 z dosavadního obvodu Praha XIII oddělen nový obvod Praha XX, do nějž připadly Staré Strašnice, Hostivař a Zahradní Město (část Záběhlic). Místní národní výbory se krátce navrátily k označení obvodní rada.

Od roku 1949 bylo území Prahy rozděleno podle vládního nařízení č. 79/1949 Sb.[7] na 16 obvodů, jejichž hranice se již vzdálily od hranic dosavadních čtvrtí (katastrálních území) a v jejichž čele stanuly obvodní národní výbory.

V roce 1960 bylo v rámci změny krajů a okresů na území celé republiky zavedeno v Praze 10 obvodů, které byly územními, správními i samosprávnými jednotkami. Hlavní město Praha získalo status kraje, obvody status okresů. Zároveň byly připojeny obce Čimice (do Prahy 8) a Ruzyně (do Prahy 6).

Obce připojené k Praze v letech 1968, 1970 a 1974 byly sice začleněny do přilehlých obvodů, avšak zároveň si ponechaly vlastní místní národní výbory. V letech 1998–2002 byl systém samosprávy postupně transformován tak, že vzniklo 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů. Původních 10 obvodů platí již jen jako soudní obvody a pro některé vedlejší účely, například označování budov nebo organizace pošt, technicko-správních organizací a podobně.

O rozšiřování a členění Prahy podrobněji v článku Části Prahy.

Litearatura

Související články

Reference

  1. Zákon ze dne 10. dubna 1886, č. 40/1886 z. z., jímžto se vydává stavební řád pro král. hlavní město Prahu a pro města Karlín, Smíchov, král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí
  2. 2,0 2,1 Zákon č. 114/1920 Sb. n. a z., kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou, ze dne 6. února 1920
    Zákon č. 115/1920 Sb. n. a z., o volbách do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy
    Zákon č. 116/1920 Sb. n. a z., o organisaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů
    Zákon č. 117/1920 Sb. n. a z., kterým se mění a doplňují některá ustanovení (…) o zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci hlavního města Prahy
  3. Sbírka zákonů a nařízení státu československého, částka 122/1921:
    Nařízení vlády č. 457/1921 Sb. n. a z., kterým se vydávají předpisy o zabezpečení jednotnosti politické správy v sjednocené obci pražské
    Nařízení vlády č. 458/1921 Sb. n. a z., kterým upravují se hranice mezi sjednocenou obcí pražskou a obcemi (osadami) Háji-Milíčovem, Velkou Chuchlí a Modřany
    Nařízení vlády č. 459/1921 Sb. n. a z., kterým přidělují se obce samosprávných okresů král. vinohradského a žižkovského k sousedním okresům, určují se sídla okresních zastupitelstev pro obce okresů karlínského a smíchovského a mění se hranice soudních okresů
  4. Vládní nařízení č. 7/1923 Sb. n. a z., o rozdělení Prahy na obvody pro volby místních výborů a očíslování nových částí Prahy
  5. Vyhláška č. 45/1945 Sb., o úplném znění vládního nařízení o volbě a pravomoci národních výborů
  6. Nařízení č. 187/1947 Sb., o územním rozdělení hlavního města Prahy
    Nařízení č. 188/1947 Sb., o zřízení obvodní rady pro Prahu XX-Strašnice
  7. Nařízení č. 79/1949 Sb. z 31. března 1949, o rozdělení území hlavního města Prahy pro účely veřejné správy