Valašské Meziříčí

Z Multimediaexpo.cz

Náměstí ve Valašském Meziříčí

Valašské Meziříčí (německy: Wallachisch Meseritsch) je město s bezmála 28 tisíci obyvateli, které leží na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Svou polohou představuje vstupní bránu Moravskoslezských Beskyd a významný dopravní uzel. Někdy se Valašskému Meziříčí také říká Valašské Atény, nebo jen zkráceně Valmez.

Obsah

Historie

Pečeť města Valašské Meziříčí

Meziříčí vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. Na pravém břehu byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Přestože měly několik staletí společnou vrchnost, ke spojení Meziříčí a Krásna v nynější Valašské Meziříčí došlo až v roce 1924.

Poprvé se připomíná v roce 1297, městem je nazýváno od roku 1377. Původně se město nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924; Valašské Meziříčí se tak stalo největším městem na Valašsku. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese.

V druhé polovině 16. století bylo obehnáno kamennými hradbami. Za třicetileté války bylo několikrát poničeno útoky obou stran tak, že některé domy na předměstí, ale i uvnitř hradeb, již nebyly nikdy obnoveny. Hradby byly rozbořeny v polovině 19. století. Od roku 1850 bylo sídlem okresního hejtmanství. Krásno bylo povýšeno na městečko v roce 1491.

Zatímco ve 2. pol. 19. století vznikaly v Krásně n. B. průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výroba kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy; k nejstarším patřil Spolek katolických tovaryšů 1855.

V roce 1863 přišel do Meziříčí advokát dr. Alois Mikyška. Jeho veřejná a politická práce ovlivňovala čtyřicet let veškeré dění města a celého Valašska. V r. 1871 bylo založeno gymnázium, o tři roky později byla zřízena odborná škola pro zpracování dřeva. Jistou zvláštností v meziříčském školství bylo dívčí gymnázium. Jako sídlo prvních českých středních škol na severovýchodní Moravě, muzeí a řady spolků bylo nazýváno Valašskými Athénami. V r. 1908 založil Rudolf Schlattauer první gobelínovou školu u nás. Dnes se jmenuje Moravská gobelínová manufaktura. Velký význam hospodářský, kulturní a společenský měly pro život města a celého Valašska také tiskárny.

Náměstí i s přilehlými ulicemi je bohužel pouze torzem někdejšího původně středověkého města. Toto území je ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami a je od 10. září 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou (dále jen MPZ). Budova radnice pochází z r. 1677, od r. 1850 v ní bylo sídlo okresního úřadu a soudu.

Po roce 1945 se město stalo jedním z center chemického a sklářského průmyslu. V roce 1960 byl zrušen okres Valašské Meziříčí a Valašské Meziříčí se tak přestalo užívat status okresního města, kterým se mohlo pyšnit 110 let[1].

Památky

Zámek Žerotínů (2014)

Zámek Žerotínů

Začal se stavět za vlády Jana z Pernštejna v roce 1538, dostavěli ho Žerotínové. Ve 2. polovině 19. století byl využíván jako ženská trestnice. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů. Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století umožnila učinit ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. V jeho prostorách s nachází divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v ČR.

Zámek Kinských

Původně vznikl na místě barokní správní budovy rožnovsko-krásenského panství, která byla do poloviny 18. st. dřevěná, v roce 1854, za majitele Eugena Kinského, byla přestavěna na panské sídlo. K zámku přiléhá rozsáhlý park s hodnotnými druhy dřevin, založených na přelomu 18. a 19. století. Zámek Kinských byl v majetku rodů Žerotínů a Kinských. Po roce 1945 se stal zámek majitelem státu a v letech 1948-1950 se do uvolněných místností zámku přestěhovalo valašskomeziříčské muzeum a sídlem muzea je dosud. V současnosti nese název Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, muzeum Valašské Meziříčí. V letech 1974 - 1988 prošel zámek generální opravou. Od roku 1988 byl zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout čtyři stálé muzejní expozice: Valašské Meziříčí v zrcadle dějin, Sklo a gobelíny, Nástropní obrazy ze zámku Lešná u Valašského Meziříčí a Kavárničku Antonína Duřpeka. V muzeu se také pořádají krátkodobé historické, výtvarné, etnografické či přírodovědné výstavy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Tento římskokatolický farní kostel, byl postaven v druhé polovině 17. století, na místě dřívějšího kostelíka z 13. století. V roce 1680 přibyla nová barokní kaple a v polovině 18. století byla barokně upravena hlavní loď. K původní stavbě v gotickém stylu, však byla v roce 1851 přistavěna renesanční věž.

Hvězdárna Valašské Meziříčí

Hvězdárna

Se nachází na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1955. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, v němž byla zřízena malá výstavní síň. Hvězdárna Valašské Meziříčí je přístupná pro veřejnost každý pracovní den ve večerních hodinách. Za příznivého počasí je možno pozorovat zajímavé objekty, jako je například Měsíc, planety, hvězdy, dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy apod. Hromadné návštěvy v počtu více než 10 osob si mohou návštěvu hvězdárny předem dohodnout na jakýkoliv termín. Hvězdárna pořádá během roku pravidelné přednášky pro veřejnost, víkendové semináře, organizuje astronomické kroužky, letní tábor pro mládež, doplňkovou výuku pro školy a další akce. Hvězdárna Valašské Meziříčí se rovněž věnuje odborné pozorovatelské činnosti, a to především v oblasti pozorování Slunce, proměnných hvězd a měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V areálu hvězdárny se od roku 1957 nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

Kostel nejsvětější Trojice

Je částečně roubená stavba, pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. Historické jádro města bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.

Bývalá krásenská radnice

Krásenská radnice

Někdejší krásenská radnice, je historickou památkou postavenou v roce 1580. V roce 1766 byla přestavěna v barokním stylu. Budova sloužila svému původnímu účelu až roku 1924, kdy bylo Krásno nad Bečvou sloučeno s Valašským Meziříčím. Radnice přežila jako jedna z mála krásenských historických budov období komunismu, kdy bylo nešetrnou výstavbou silnice zničeno celé náměstí a přilehlé budovy. Na místě někdejších historických architektonických skvostů, které přežily bezpočet válek, požárů, povodní a jiných katastrof, byly vystavěny paneláky. Dnes slouží budova jako městská knihovna.

Ostatní památky

Místní části

Obyvatelstvo

V roce 1924 došlo ke spojení Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou a vzniklo město s bezmála 8 000 obyvatel, které bylo onoho času nejlidnatější na Valašsku. Počet obyvatel postupně rostl a to jak v důsledku přirozeného přírůstku, migrace, tak také připojením místních částí. Vše vyvrcholilo v roce 1990, kdy se celkový počet obyvatel přehoupl přes 28 tisíc. Pak díky populačnímu trendu, který se objevil v Česku začátkem 90.let, nastala stagnace, která trvala přibližně 5 let. V roce 1996 klesl počet obyvatel těsně pod hranici 28 tisíc a ve Valašském Meziříčí, začali stejně jako ve většina tuzemských měst ubývat obyvatelé. Tento pokles pokračuje, až na některé výjimky do současnosti, avšak je oproti úbytku,v podobně velikých městech (Vsetín, Nový Jičín), velice mírný. V současnosti (31.12.2007) žije ve městě 27 336 obyvatel, což je o 4 obyvatele více než v roce předešlém.[2]

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1869 a 2008
1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2008
9 221 10 795 14 357 15 308 22 296 26 531 28 175 27 674 27 336

[3] Počet obyvatel je brán na území v rozsahu dnešního města, i když některé tyto území nebyly v té době jeho součástí.

Kultura

Název města „Valašské Atény“ má své kořeny především v minulosti, kdy Valašské Meziříčí bylo centrem školství a kultury na Valašsku.

  • V roce 1871 bylo ve městě založeno třetí české gymnázium na Moravě a v roce 1874 Odborná škola pro zpracování dřeva.
  • V roce 1884 byla ve městě založena Muzejní společnost, která vytvořila první muzeum na Valašsku.
  • Školství se dále rozrostlo v roce 1907 o Dívčí akademii, první reformní gymnázium v Rakousku – Uhersku, následujícího roku založil malíř Rudolf Schlattauer ve městě první gobelínovou školu v Českých zemích a roku 1911 byla otevřena specializovaná škola - Ústav hluchoněmých.
  • Kulturně – společenskou akcí, která svým významem přesáhla hranice Valašska byla roku 1935 Výstava práce a kultury.

Nejstarším kulturním spolkem působícím ve městě je „Mužský pěvecký sbor Beseda“. Vznikl jako mnohé jiné pěvecké sbory v našich zemích ze čtenářského spolku v roce 1862. Během 145 let činnosti sboru stanula v čele sboru řada skvělých mužů. Významnou osobností Besedy a kulturního života města byl hudební skladatel, žák Leoše Janáčka - Jan Nepomuk Polášek a také František Hanus, otec známého herce.

Město, kterým většina turistů a cestujících vstupuje na Valašsko, nemůže existovat bez valašského folklóru.
Ve městě působí jeden z nejstarších moravských folklorních souborů – „Valašský soubor písní a tanců Bača“, založený v květnu roku 1945 v Poličné – dnes místní části Valašského Meziříčí – jako „Valašský krúžek Bača“. U jeho zrodu stál významný národopisný pracovník Miloš Kašlík.

Následovníkem tohoto souboru dospělých se v roce 1999 stal „Dětský folklorní soubor Ovečky“, jehož cílem je přiblížit odkaz našich předků i nejmladší generaci.

Oba soubory jsou spolupořadateli „Mezinárodního folklorního festivalu Babí léto “, který je ve městě pořádán vždy v sudých letech.
Jeho účastníky jsou folklorní uskupení dětí, dospělých i seniorů z ČR i evropských zemí.

V lichých letech je folklorním kalendáři města „Mezinárodní festival cimbálu“ pořádaný Sdružením cimbalistů ČR a městem Valašské Meziříčí. Je to jediný festival v ČR věnovaný specielně tomuto nástroji.

Z valašského folklóru čerpá i meziříčská dechová kapela – „Dechová hudba města Valašské Meziříčí“, která vznikla v roce 1957 jako podniková hudba tehdejšího n.p. Tesla Valašské Meziříčí.

V šedesátých letech minulého století založili mladí lidé, většinou středoškolští studenti, Divadlo poezie, divadlo malých forem MINIMAX a vymysleli krajský festival poezie. Později se rozrostl na festival moravský a dnes už je to festival mezinárodní. Poprvé divadlo pod novým názvem „Schod“ účinkovalo v M-klubu na Silvestra 1973. Od té doby následovala řada, především autorských, pásem, kabaretů a her a úspěchů na domácím, ale i zahraničních jevištích.

Sport

Zrekonstruovaný zimní stadion

Ve městě sídlí druholigový hokejový klub HC Bobři Valašské Meziříčí, který hraje v nově zrekonstruovaném zimním stadionu. Fotbalový klub TJ Valašské Meziříčí hraje v současnosti Moravskoslezskou divizi E. Na vysoké úrovni je ve Valašském Meziříčí především tenis, místní tenisový klub zde pořádá i mezinárodní turnaje.

Veřejnost má ve Valašském Meziříčí možnost bohatého sportovního vyžití. Především v místní části Kouty, kde se nachází, vedle zimního a fotbalového stadionu, nově zrekonstruované letní koupaliště a nedávno otevřený krytý bazén, který svým zázemím a množstvím atrakcí nemá v okolí konkurenci. V sousedství se také nachází 14 antukových kurtů(+ 1 tréninková zeď) tenisového klubu Deza a moderní tenisová krytá hala. Pro příznivce kolektivních sportů a atletiky je po celém městě rozeseto několik hřišť, především v okolí základních a středních škol, včetně běžecké dráhy na fotbalovém stadionu.

Školství

Základní školy

Ještě do nedávna bylo ve městě 7 základních škol, z důvodu stále klesajícího počtu dětí školního věku byla k 1.9.2007 zrušena základní škola na ulici Zdeňka Fibicha.[4]

  • Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167
  • Základní škola Valašské Meziříčí, Masarykova 291
  • Základní škola Valašské Meziříčí, Šafaříkova 726
  • Základní škola Valašské Meziříčí, Žerotínova 376
  • Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380
  • Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276

[5]

Střední školy a odborná učiliště

Ve městě existují významné vzdělávací instituce v čele s místním gymnáziem a několika střednímu školami. Dříve zde působilo potravinářské učiliště, které bylo 1.7.2007[6] sloučeno se ISŠ-COP

  • Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
  • Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí
  • Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí
  • Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy
  • Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí

Vysoké a vyšší odborné školy

V současnosti působí ve Valašské Meziříčí vyšší odborná škola při obchodní akademii, což je detašovaného pracoviště ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava. Zájem o zřízení bakalářského oboru zde mělo i brněnské VUT[7], avšak to se nedokázalo dohodnout s městem na prostorách, a tak nakonec tento projekt ztroskotal.

  • Obchodní akademie a Vyšší odborná škola Valašské Meziříčí

Speciální školy

Pokud se zmiňujeme o speciálních školách, je potřeba se zmínit o zdejší mateřské, základní a střední škole pro neslyšící, která je jedním z nejkvalitnějších vzdělávacích zařízení svého typu v Česku[8].

  • Mateřská, základní a střední škola pro neslyšící
  • Zvláštní škola Valašské Meziříčí, Křižná 782
  • Základní umělecká škola Valašské Meziříčí

Doprava

Vlakové nádraží (2008)

Valašské Meziříčí je významným dopravním uzlem, a to jak silničním, tak i železničním.

Silnice

Prochází tudy mezinárodní silnice silnice I/35 Hradec KrálovéOlomoucŽilina a silnice I/57 PolskoOpavaNový Jičín – Valašské Meziříčí – VsetínSlovensko. Významná je také silnice 2. třídy II/150 Valašské Meziříčí – Bystřice pod HostýnemPřerov.

Železnice

Železnice odtud vedou do 5 směrů. Prochází tudy železniční trať číslo 280 Hranice na MoravěPúchov. Dalšími železničními tratěmi jsou 281 do Rožnova pod Radhoštěm, 303 směr Kojetín a 323 do Ostravy.

Městská hromadná doprava

Městská autobusová doprava ve Valašském Meziříčí je tvořena šesti linkami s označením 1, 3, 5, 6, 7 a 8. Všechny tyto linky se navzájem střetávají v centru města, odkud se větví do jednotlivých místních částí. Provozovatelem je ČSAD Vsetín a. s.

Významní rodáci

Fotografie

YouTube

Valašské Meziříčí – vyhlídkový let vrtulníkem
Týden vědy a techniky na hvězdárně


Bitevní vrtulník Mi 35/24V přistál v Poličné
Česko-slovenský den (2017)


Partnerská města

Reference

  1. http://www.mestovalmez.cz/data.php?adr=historie&cislo=1 Historie města Valašského Meziříčí
  2. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm ČSÚ - Databáze demografických údajů za obce ČR (1971-2007)
  3. http://www.valasskemezirici.cz/doc/1060/ Obyvatelstvo a místní části
  4. http://www.valasskemezirici.cz/doc/15553/ Rozhodnutí o zrušení ZŠ Zdeňka Fibicha [1.9.2007]
  5. http://www.valasskemezirici.cz/doc/989/ Základní školy ve Valašském Meziříčí k 2/2006
  6. http://www.valasskemezirici.cz/doc/16664/ Rozhodnutí o sloučení středních škol [1.7.2007]
  7. http://www.valasskemezirici.cz/doc/17379/ Město usiluje o bakalářské studium
  8. http://www.valasskemezirici.cz/doc/17337/ Škola mezi Českými nejlepšími

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Valašské Meziříčí
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Valašské Meziříčí
Město Valašské Meziříčí

ByninaHrachovecJuřinkaKrásno nad Bečvou • Lhota • Podlesí • Poličná • Valašské Meziříčí 

  Města a obce okresu Vsetín  

Branky • Bystřička • Dolní Bečva • Francova Lhota • Halenkov • Horní Bečva • Horní Lideč • Hošťálková • Hovězí • Huslenky • Hutisko-Solanec • Choryně • Jablůnka • Janová • Jarcová • Karolinka • Kateřinice • Kelč • Kladeruby • Krhová • Kunovice • Lačnov • Leskovec • Lešná • Lhota u Vsetína • Lidečko • Liptál • Loučka • Lužná • Malá Bystřice • Mikulůvka • Nový Hrozenkov • Oznice • Podolí • Police • Poličná • Pozděchov • Prlov • Prostřední Bečva • Pržno • Ratiboř • Rožnov pod Radhoštěm • Růžďka • Seninka • Střelná • Střítež nad Bečvou • Študlov • Ústí • Valašská Bystřice • Valašská Polanka • Valašská Senice •
Valašské Meziříčí • Valašské Příkazy • Velká Lhota • Velké Karlovice • Vidče • Vigantice • Vsetín • Zašová • Zděchov • Zubří