Víceleté gymnázium

Z Multimediaexpo.cz

Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy. V Česku byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia. Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:

Obsah

Osmiletá gymnázia

  • prima - 6. třída základní školy
  • sekunda (Secunda)- 7. třída základní školy
  • tercie - 8. třída základní školy
  • kvarta (Quarta)- 9. třída základní školy
  • kvinta (Quinta)- 1. ročník střední školy
  • sexta - 2. ročník střední školy
  • septima - 3. ročník střední školy
  • oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy

Šestiletá gymnázia

  • prima - 8. třída základní školy
  • sekunda (Secunda)- 9. třída základní školy
  • tercie - 1. ročník střední školy
  • kvarta (Quarta)- 2. ročník střední školy
  • kvinta (Quinta)- 3. ročník střední školy
  • sexta - 4. ročník střední školy

Kontroverze

Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. Někdejší ministr školství Eduard Zeman se neúspěšně snažil o jejich zrušení.[1] Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy zavedený též za vlády sociální demokracie přispěl k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé. Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.[2] Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:[3]

  • Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
  • Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
  • V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“

Reference

  1. Vilém Faltýnek: Ministerstvo školství chce zrušit víceletá gymnázia
  2. Tomáš Houška: Víceletá gymnázia jsou bič na základní školy
  3. http://sreview.soc.cas.cz/uploads/5301a482048f24216ed10329bc0948c43f224d54_Strakova.pdf

Externí odkazy