Usáma bin Ládin

Z Multimediaexpo.cz

Usáma bin Ládin

Usáma bin Ládin, přesněji Usáma bin Muhammad bin Ládin (* 10. března 1957 v Rijádu; v Saudské Arábii) je členem prominentní saudskoarabské rodiny bin Ládinů a jeden ze zakladatelů teroristické organizace al-Káida. Usama bin Ládin je v současnosti jedním deseti z nejhledanějších uprchlíků FBI[1], je hledán pro spojení s útoky na velvyslanectví v Dar es Salaamu, Keni, Nairobi a Tanzanii ze 7. srpna 1998, které zabily více než 200 lidí. Je podezírán z podílu na mnoha dalších útocích po celém světě.

Jako mudžáhid bojoval Usama bin Ládin s podporou USA proti sovětské invazi do Afghánistánu. Později ho USA obvinili z inspirace a podpory útoků proti americkým občanům, zejména se jedná o teroristické útoky 11. září 2001, ke kterým se Usáma bin Ládin přihlásil prostřednictvím videozáznamu.[2][3][4][5] (O věrohodnosti videozáznamu existují pochybnosti. Například celková nepodoba aktéra nebo že má na prstě zlatý prsten, což je pro muslima nepřípustné a mnoho dalších. Stejně tak obvinění ze strany USA nikdy oficiálně neproběhlo a nebyl z útoků 11.září nikdy oficiálně obviněn). V červenci 2007 vyhlásil senát USA odměnu 50 milionů amerických dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. Od roku 1994 je bez státní příslušnosti. Usáma bin Ládin a al-Káida jsou od roku 2001 hlavním terčem americké války proti terorismu.

Obsah

Život

Usáma se narodil roku 1957 (bývá udáván i rok 1955) v bohaté rodině v Saúdské Arábii. Jeho otec byl Jemenec a matka Syřanka. Během studií se stal členem Muslimského bratrstva. Poté, co sovětská vojska v roce 1979 podnikla invazi do Afghánistánu, se Usáma odebral do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afgánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při svých aktivitách využíval značného majetku, který zdědil po svém otci, stavebním podnikateli. Jeho boj proti sovětským vojskům v té době podporovaly vlády Saúdské Arábie, Pákistánu a Spojených států amerických, pro jejíž CIA spolupracoval pod pseudonymem Tim Osman.[6][7] V roce 1984 zakládá Abdalláh Azzam, palestinský muslimský radikál z Jordánska, v pákistánském hraničním městě Péšavaru základnu zvanou Maktabu l-chidamat, kde jsou soustředěni příznivci mudžáhidů. Maktabu l-chidamat je z převážné části financována Azzamovým přítelem Usámou bin Ládinem.

Působení v Afghánistánu

Ve stejné době bin Ládin s Azzamem odcházejí do Afghánistánu, na území držené mudžáhidy – v příštích letech se bin Ládin zdržuje převážně právě zde. V roce 1986 bin Ládin zakládá na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, tj. „Lví hrad“, kde jsou soustředěni a cvičeni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, především z Jemenu, Egypta, Alžírska a Saúdské Arábie. V roce 1988 bin Ládin, poprvé nezávisle na Azzamovi, zakládá v Afghánistánu vlastní centrálu džihádu (svaté války) - ta nese název al-Káida, tj. „Základna“ a stává se postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.

Návrat do Saudské Arábie

V roce 1989 se bin Ládin vrací do rodné Saúdské Arábie, kde začíná opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce je spáchán neznámými útočníky úspěšný atentát na Abdalláha Azzama. Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Usáma bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokování souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst Mekka a Medina. V roce 1991 byl ze Saúdské Arábie vypovězen za protivládní činnost. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. V té době za své hlavní nepřátele začal považovat USA a saúdský režim. Jeho organizace al-Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů. Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se al-Kaida zapojila i do těchto bojů nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v Makedonii[8]. V první polovině 90. let Usáma bin Ládin osobně navštívil bosenského prezidenta Aliju Izetbegoviče,[9][10] získal dokonce bosenský pas. V roce 1998 navštívil jednotky UÇK v severní Albánii.[11] Al-Kaida je podezřelá mimo jiných útoků také z výbuchu bomby v podzemní garáži Světového obchodního centra v New Yorku, dále z útoku na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu, Keni, Nairobi a Tanzanii ze 7. srpna 1998. Po útocích na svá velvyslanectví zaútočily USA raketami na údajnou základnu al-Káida v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu, která podle americké administratívi vyráběla chemické zbraně. Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla. Usáma nalezl útočiště v Afghánistánu, kde spolupracoval s fundamentalistickým islámským režimem Talibů. V roce 2000 došlo v Jemenu k útoku na americký torpédoborec USS Cole, z jehož přípravy je rovněž podezřelá al-Káida. Od 4. do 14. července 2001 (tedy v době, kdy již byl mezinárodně hledaným teroristou) se Usáma bin Ládin léčil v americké nemocnici v Dubaji, kde byl navštíven členy své rodiny, význačnými představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a tamním agentem CIA.[12][13] Podle výpovědi překladatelky pro FBI, Sibel Edmondsové, před národní komisí pro teroristické útoky na Spojené státy, Usáma bin Ládin pracoval pro USA až do samotného 11. září. Účelem této spolupráce bylo získat kontrolu nad Střední Asií, jejími zásobami energetických surovin (viz též Transafghánský plynovod) a zbraňovými trhy.[14][15]

11. září 2001

Po útoku na budovy Světového obchodního centra a na Pentagon 11. září 2001 označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Colin Powell den po útocích zahájil rozhovory s Pákistánem s perspektivou jej USA předat.[16] Po neúspěšných žádostech o jeho vydání svrhly USA spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afgánské vlády) režim Talibánu v Afghánistánu. Usáma bin Ládin však nebyl dopaden a jeho současné místo pobytu je neznámé a není ani zcela jisté, zda žije. Předpokládá se, že by se mohl skrývat v afgánských či pákistánských horách. Od pádu vlády Talibánu se objevilo několik magnetofonových nahrávek s jeho hlasem, jejichž pravost potvrdili i odborníci.

Organizace al-Káida se hlásí i k některým dalším teroristickým útokům, například k výbuchům v egyptských hotelech na Sinaji 7. října 2004, již ovšem není jasné, jaký faktický vliv na její chod Usáma bin Ládin má. FBI jej dlouhodobě uvádí na seznamu nejhledanějších osob; na jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek (další dva miliony dolarů nabízejí profesní sdružení pilotů.)[17][18] Ovšem právě na stránkách FBI o Bin Ládinovi není o 11. září ani zmínka a oficiální vyjádření FBI zní: nebyla dokázána účast Bin Ládina na útocích.[19]

Videonahrávky s bin Ládinem

  • videonahrávka z 13. prosince 2001[20][21]; nalezena americkými jednotkami v Afghánistánu (blíže nespecifikováno). Usáma bin Ládin na ní přijímá zodpovědnost za útoky z 11. září 2001.
  • audionahrávka z 13. listopadu 2002[22]
  • videonahrávka z 30. října 2004[23]
  • videonahrávka z 4. srpna[24] a 15. prosince 2005

Možná bin Ládinova smrt

Od prosince 2001 se v amerických a britských médiích (Fox News, New York Times, Mirror UK[25] a The Telegraph)[26] objevují zprávy o zhoršení bin Ládinova zdravotního stavu v souvislosti s komplikacemi močových cest a selhání ledvin, na které v minulosti trpěl a na léčbu čehož neměl dostatečné podmínky. Ve stejné době arabský list An Arab News zveřejňuje jeho údajnou závěť.[27] O bin Ládinově smrti informuje the Pakistani Observer, z něhož později cituje americká FOX News.[28][29] Zprávu posléze tlumočí britské DailyUK[30], americký New York Times[31][32] V průběhu roku 2002 se k pravděpodobné bin Ládinově smrti přiklonil pákistánský prezident Parvíz Mušaraf[33][34] afghánský prezident Hamíd Karzáí,[35] představitelé Tálibánu[36] i členové administrativy prezidenta G. W. Bushe[37] a zpravodajské složky jako rozvědka Saúdské Arábie a Francie,[38] dále americká FBI[39], CIA[40] či izraelský Mossad.[41][42] V roce 2009 se k smrti bin Ládina přiklonil pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí;[43][44] bin Ládinovu smrt jako fakt konstatovala i bývalá pákistánská premiérka, Bénazír Bhuttová, v jednom z interview pro BBC z 2. listopadu 2007 (7 týdnů před tím, než na ni byl spáchán atentát).[45] Moderátor na tuto okolnost nezareagoval a BBC zmínku o bin Ládinovi vystřihla.[46]

Reference

  1. ↑ FBI - Topten fugitives [1]
  2. ↑ Eggen, Dan. Bin Laden, Most Wanted For Embassy Bombings? [online]. The Washington Post, 2006-08-28. Dostupné online.  
  3. ↑ Osama claims responsibility for 9/11 [online]. The Times of India, 2006-05-24. Dostupné online.  
  4. ↑ Bin Laden claims responsibility for 9/11 [online]. CBC News, October 29, 2004, [cit. 2006-11-02]. Dostupné online.  
  5. ↑ 9/11 jurors face complex life or death decisions [online]. CNN, 2006-04-26. Dostupné online.  
  6. ↑ When Osama Bin Laden Was Tim Osman [2] (anglicky)
  7. ↑ Fabled Enemies, time code 00:09:15 (anglicky)
  8. ↑ http://www.deepend.cz/brany/?article_id=9978
  9. ↑ http://www.balkanalysis.com/2006/02/08/hague-judge-silences-bin-laden-bosnia-testimony-as-natos-claims-questioned/
  10. ↑ http://ekonom.ihned.cz/?&p=400000_d&article[id]=16513900&article[area_id]=10000705
  11. ↑ http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg011105.htm
  12. ↑ The CIA met Bin Laden while undergoing treatment at an American Hospital last July in Dubai
  13. ↑ The CIA met bin Laden in Dubai in July
  14. ↑ (anglicky)http://www.dailykos.com/story/2009/7/31/760117/-Bombshell:-Bin-Laden-worked-for-US-till-9-11
  15. ↑ Usáma bin Ládin pracoval pro USA až do 11. září
  16. ↑ Where was Osama bin Laden on 9/11?
  17. ↑ Usáma bin Ládin v seznamu nejhledanějších teroristů podle FBI (anglicky)
  18. ↑ Usáma bin Ládin v seznamu nejhledanějších osob podle FBI (anglicky)
  19. ↑ FBI says, it has “No hard evidence connecting Bin Laden to 9/11”
  20. ↑ http://archives.cnn.com/2001/US/12/13/tape.transcript/
  21. ↑ http://whatreallyhappened.com/WRHARTICLES/osamatape.html
  22. ↑ http://216.26.163.62/2002/me_terrorism_10_16.html
  23. ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/3966741.stm
  24. ↑ http://www.cnn.com/2005/WORLD/meast/08/04/zawahiri.london/index.html
  25. ↑ http://killtown.911review.org/oddities/2001.html#December2001-OBL_dies
  26. ↑ http://killtown.911review.org/oddities/2001.html#December28,2001-US_doubts_OBL_video
  27. ↑ http://edition.cnn.com/2002/WORLD/europe/10/26/binladen.will/
  28. ↑ Osama bin Laden reportedly dies
  29. ↑ Osama bin Laden Already Dead
  30. ↑ http://www.mirror.co.uk/news/allnews/page.cfm?objectid=12198590&method=full&siteid=50143
  31. ↑ http://www.benadorassociates.com/pf.php?id=50 (archiv)
  32. ↑ http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9405EFDE1230F932A25754C0A9649C8B63
  33. ↑ http://edition.cnn.com/2002/WORLD/asiapcf/south/01/18/gen.musharraf.binladen/
  34. ↑ http://edition.cnn.com/2002/HEALTH/01/21/gupta.otsc/
  35. ↑ http://edition.cnn.com/2002/WORLD/asiapcf/central/10/06/karzai.binladen/
  36. ↑ http://www.welfarestate.com/binladen/funeral/
  37. ↑ US casts doubt on bin Laden's latest message
  38. ↑ Saúdové tvrdí, že Usáma 23.srpna zemřel, aktuálně.cz, 23. září 2006
  39. ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/2135473.stm
  40. ↑ http://www.nytimes.com/2006/07/04/washington/04intel.html?ex=1152676800&en=2576b5ef6af849cc&ei=5070&emc=eta1
  41. ↑ http://www.janes.com/security/international_security/news/fr/fr021227_1_n.shtml
  42. ↑ http://216.26.163.62/2002/me_terrorism_10_16.html
  43. ↑ Bin Ládin je možná mrtvý, tvrdí pákistánský prezident, aktuálně.cz, 28. dubna 2009
  44. ↑ 11.září: Bin Ládin zemřel, tvrdí pákistánští politici, aktuálně.cz, 11. září 2009
  45. ↑ Benazir Bhutto named Osama bin Laden’s killer before her death
  46. ↑ http://www.blisty.cz/art/38079.html

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Osama bin Laden
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Us%C3%A1ma_bin_L%C3%A1din“