Uhelná Příbram

Z Multimediaexpo.cz

Kostel Archanděla Michaela v Uhelné Příbrami

Uhelná Příbram je městys v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.

  • Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 525 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 498 obyvatel.
Vývoj počtu obyvatel Uhelné Příbrami[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1411 1405 1304 1165 1260 1200 1078 874 860 784 692 613 519

Historie

Obec Příbram Uhlířská pod Hochšteinem vznikla nejspíše ve 13. století během kolonizační vlny na Českomoravské Vysočině jako uhlířská osada pro potřeby dolů, hutí a mincovny v Kutné Hoře. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. O poptávce po dřevěném uhlí a vytěžení zásob v okolí Kutné Hory svědčí i to, že se vyplácelo dovážet uhlí z místa vzdáleného vzdušnou čarou 30 km.

V padesátých letech 14. století byla Uhelná Příbram poddaným mestečkem na panství Lichtenburků na Žlebech. V roce 1356 koupil Žlebské panství císař Karel IV., panství však ponechal v užívání vdově po původním majiteli Hynkovi ze Žleb Anežce ze Žleb. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem panství Markvart z Vartemberka, roku 1388 mu však byly statky králem Václavem IV. za účast na odboji odňaty. Královským zbožím však bylo žlebské panství jen krátce, již roku 1396 bylo panství Žlebské připsáno královskému hejtmanovi Vratislavskému Štěpánovi z Opočna. Roku 1402 se panství zmocnil král Zikmund Lucemburský, který jej roku 1406 prodal kutnohorskému mincmistrovi Petru Zmrzlíkovi ze Svojšic. Ke konci vlády Václava IV. přešlo Žlebské panství opět do královských rukou, správa byla svěřena purkrabímu na hradě Lichnice.

Po husitských bouřích se dostává Žlebské panství roku 1434 do rukou Jiříka z Dubé.

Roku 1629 koupil panství Jan Trčka z Lípy]], tomu byl však majetek zkonfickován a Žlebské panství a tím i Uhelnou Příbram získl hrabě Leonard Helfridovi z Meggau. V letech 1662-1723 patřilo panství českému místodržiteli svobodnému pánu z Kaissersteinu. Poté přešla Uhelná Příbram do rukou hraběte Bredy, po něm společně s blízkým Úhrovem svobodnému pánu Dubskému a od roku 1745 hraběti Bernes. Od roku 1752 až do roku 1887 náležela Uhelná Příbram, již jako součást Úhrovského panství, rodu Dobřenských z Dobřenic. Roku 1887 prodal Václav Dobřenský panství, jehož větší část koupila Insbrucká pojišťovna. V roce 1889 zakoupili panství vídenští stavitelé Hanuš a Lang, ale již roku 1892 bylo opět prodáno, tentokáte v exekuční dražbě, uherským židům Jakubu Dentschovi a Ludvíku Haasovi. Ti panství v roce 1898 prodali poslednímu majiteli Albertu Dubovi, který pak panství rozprodal po jednotlivých dvorech a pozemcích. Škola byla v Uhelné Příbrami založena kolem roku 1690, výuka však probíhala po jednotlivých staveních, kde zrovna byla volná větší mistnost. Výstavba nové školy začala v roce 15.4. 1878, otevřena byla 28.4. 1879. Budova školy slouží dodnes svému účelu. Roku 1795 obdržela Uhelná Příbram majestát na trhy, nikdy jej však nevyužívala.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Obsah

Kostel Archanděla Michaela

Kostel Archanděla Michaela tvoří dominantu obce. Obklopen hřibovem stojí na vrcholku Strážného vrchu. Jedná se o původně gotický kostel pocházející z první poloviny 14. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1352.

Ve druhé polovině 18. století byl barokně upraven. Vedle kostela se nachází barokní fara z roku 1760.

Místní části

  • Uhelná Příbram
  • Jarošov
  • Petrovice u Uhelné Příbramě
  • Přísečno
  • Pukšice

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  
  2. ↑ [http://www.psp.cz/sqw/text /text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Uhelná Příbram
Městys Uhelná Příbram

Jarošov • Petrovice u Uhelné Příbramě • Přísečno • Pukšice • Uhelná Příbram

  Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod  

Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Uheln%C3%A1_P%C5%99%C3%ADbram“