Triglavský národní park

Z Multimediaexpo.cz

Nejvyšší hora Slovinska: Triglav (2002)

Triglavský národní park (slovinsky Triglavski narodni park; TNP) je jediný národní park ve Slovinsku, nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924,[1] jako takový byl ustaven v létě 1961.[2]

Obsah

Historie a současnost

Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh prof. Albina Belara na park, nicméně tento nebyl realizován. V roce 1924 vznikl v údolí triglavských jezer Alpský ochranný park (Alpski varstveni park).[1] Dne 26. června 1961 přijala Lidová skupščina Lidové republiky Slovinsko (LS LRS) usnesení o vyhlášení Doliny sedmi jezer za národní park, a to pod názvem Triglavský národní park. Usnesení bylo publikováno ve slovinském promulgačním listu 29. června 1961 a účinnosti nabylo osmého dne od vyhlášení, tj. 7. července 1961.[2] Součástí usnesení LS LRS bylo i vymezení národního parku.[2] Současnou podobu parku zahrnující většinu východních Julských Alp vymezil zákon z roku 1981,[3] všechny dílčí předpisy týkající se TNP byly v roce 2010 zrušeny přijetím nového zákona o Triglavském národním parku.[4]

Od roku 2003 jsou Juliánské Alpy a TNP součástí světové sítě biosférických rezervací.[5]

Příroda

Na území TNP převládá vysokohorský kras, flora je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný i vliv jadranského a středomořského ovzduší.[3] Nejvyšším bodem parku je vrchol Triglav (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.).[1] V parku se nejčastěji vyskytují jeleni, srnci, kamzíci, kozorozi, medvědi a vlci.[3]

Správa parku

TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v Bledu.[1] Celkový počet zaměstnanců TNP je 64, z čehož se o dohled nad územím stará dvacet strážců a na zvěř a regulaci lovu dohlíží čtrnáct zaměstnanců.[3] TNP je rozdělen do tří oblastí (I. ochranná oblast: 314,87 km2; II. ochranná oblast: 324,12 km2; III. ochranná oblast: 200,82 km2).[1] Jen ve druhé a třetí ochranné oblasti je povolena těžba dřeva a lov zvěře; v první ochranné oblasti je lov možný jen ve zvláštních případech.[3]

Hydrologie

Vody v národním parku Triglav se skládají ze dvou povodí: povodí řeky Sávy a povodí řeky Soča. V parku se nachází mnoho vodopádů. Většina z nich se nachází v údolí řeky Soča a jejích přítocích. Nejvyšším vodopádem je Boka (106 metrů), který se nachází v západní části parku. Jezera v parku jsou ledovcového původu. Největší z nich je Bohinjské jezero.

Panorama

Panorama národního parku a údolí Vrata
Panorama nádherného alpského údolí – Vrata – červenec 2013


YouTube

National parks on the Earth Part 16 – Triglav
Emerald River Adventrue – 3glav adventures


Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Triglavski narodni park (TNP) [online]. c2012, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 PISKERNIK, Angela. Zgodovina prizadevanj za ustanovitev Triglavskega narodnega parka. Varstvo narave: revija za teorijo in prakso varstva naravne dediščine, 1962, čís. I., s. 19. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 NĚMCOVÁ, Lenka. Setkání se Slovinskou inspekcí životního prostředí: Praha 14. 10. 2011: Zpráva ze zahraniční služební cesty [online]. 2011-10-19, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online.  
  4. ↑ Zakon o Triglavskem narodnem parku. In Uradni list RS, št. 52/2010 z dne 30. 6. 2010. 2010, [cit. 2012–08–02]. Dostupné online. (slovinsky)
  5. ↑ UNESCO. Biosphere Reserve Information: Slovenia: Julian Alps [online]. 2005-05-02, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Triglavský národní park
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Triglavský národní park
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Triglavsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park“