Tongyong pinyin

Z Multimediaexpo.cz

Tongyong pinyin (čínsky: 通用拼音; tongyong pinyin: tongyòng pinyin; hanyu pinyin: tōngyòng pīnyīn; český přepis: tchung-jung pchin-jin) je oficiální metoda transkripce čínských znaků do latinky, schválená tchajwanským ministerstvem školství v roce 2002. Jeho používání není povinné. Je postaven na standardní čínské výslovnosti.

Obsah

Historie

Na Tchaj-wanu se dlouho používaly různé systémy romanizace. K nejrozšířenějším patřila Wade-Gilesova transkripce, nepoužívala se však správně. Standardem byl ve své době také systém MPS II, ale nerozšířil se.

Tchajwanci (zejména ti, kteří si přejí úplnou nezávislost) nechtějí přejít na hanyu pinyin (známý též prostě jako pinyin), protože pochází z ČLR. Hledají proto svůj vlastní systém.

Tongyong pinyin vymyslel v roce 1998 Jü Po-čchüan (余伯泉). Tento systém byl od té doby několikrát upraven. Ve srovnání s hanyu pinyinem vykazuje jisté shody, ale i řadu rozdílů.

V listopadu 2000 navrhl bývalý ministr školství Ccheng Č'-lang (曾志朗), aby vláda používala hanyu pinyin s několika úpravami pro místní nářečí, ale návrh byl zamítnut. Mnoho lidí, včetně starosty Tchaj-peje, Ma Jing-ťioua (馬英九), věřilo, že Tchaj-wan by měl přejít na hanyu pinyin, protože je to mezinárodní standard.

10. července 2002 se na tchajwanském ministerstvu školství konala schůze pro 27 členů. Dostavilo se jich pouze 13, 2 jednání předčasně opustili a předseda nemohl hlasovat, takže vyhláška o tongyong pinyinu prošla pouhými 10 hlasy. Protože tongyong pinyin není povinný, tchajpejská městská rada se rozhodla, že bude používat souběžně tongyong i hanyu pinyin. Starosta Ma později rozhodl, že na silničních ukazatelích bude pouze hanyu pinyin. Na konci roku 2002 bylo 161 silničních ukazatelů změněno ze starší transkripce na hanyu pinyin. Na konci roku 2003 mělo všech 659 ulic cedule v hanyu pinyinu.

Skupiny příznivců hanyu a tongyong pinyinu se na Tchaj-wanu do značné míry kryjí se zastánci tezí „Tchajwan je Čína,“ resp. „Tchaj-wan má být na Číně nezávislý.“ Radnice ovládané Kuomintangem proto obvykle preferují hanyu pinyin, radnice ovládané demokratickou stranou preferují tongyong. Vedle sebe pak mohou být dvě cedule s odlišným pravopisem, podle toho, která radnice je kontroluje. Nekonzistentní transkripce ale není na Tchaj-wanu nic nového.

Částečně i kvůli nedostatečné shodě, který pinyin používat, byl (v roce 2003) na neurčito odložen záměr ministerstva školství začít používat pinyin k výuce výslovnosti znaků ve školách (dosud se používá zvláštní abeceda ču-jin).

V roce 2008 Kuomintang vyhrál jak parlamentní tak prezidentské volby, což mělo za následek, že od 1. ledna 2009 je Hanyu Pinyin již jediným oficiálním systémem romanizace na Taiwanu [1][2].

Pravidla

Pokud není řečeno jinak, tongyong pinyin se shoduje s hanyu pinyinem.

Hanyu pinyin Tongyong pinyin Příklad Český přepis
zh jh jhong () č
xi si sin () si
xu syu syǔ ()
qi ci cing () čchi
qu cyu cyù () čchü
i ih zih (), cíh (), sih (), zhih (), chih (), shih (), rìh () '
feng fong fòng () feng
weng wong wòng () weng
wen wun wun () wen
ü yu lyù () ü
iu iu i iou liù / liòu () iou
ui ui i uei guǐ / guěi () uej

Interpunkce

  • Slabiky ve slově se oddělují pomlčkami jako v českém přepisu. Výjimkou jsou místní jména.
  • Tongyong používá tónové značky jako ču-jin a ne jako hanyu, tj. první tón nemá žádnou značku a neutrální tón se označuje tečkou (na počítačích nepovinné).
  • Pokud neoddělujeme slabiky, ale v konkrétním slově je to potřeba kvůli jednoznačnosti, použije se apostrof jako v hanyu (např. ji'nan oproti jin'an). Lze použít i pomlčku.

Tchajwanština

Existuje i verze tongyong pinyinu pro přepis tchajwanštiny (台語音標版), která neobsahuje písmeno f, ale přidává písmeno v (pro hlásku 万). Tchajwanské ministerstvo školství však 28. září 2006 rozhodlo, že pro tchajwanštinu se nadále bude používat systém zvaný Pe̍h-ōe-jī (台羅版拼音).[3]

Reference

  1. taipei_times_2008-09-18
  2. china_post_2008-09-18
  3. MOE approves Taiwanese romanization; Tongyongists protest; Pinyin.info 2. října 2006

Související články

Externí odkazy