Tanvald

Z Multimediaexpo.cz

Radnice v Tanvaldu (2016)
Pohled z Krkonošské ulice přes parkoviště

Město Tanvald (německy: Tannwald, „jedlový les“) se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký. Jeho původní osídlení bylo převážně německé národnosti. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 6836 obyvatel. Město sousedí na severu s městem Desná (k. ú. Desná I a Desná II; železniční stanice Desná je na území Tanvaldu) a s obcí Albrechtice v Jizerských horách, na severozápadě přes Kamenici s obcí Jiřetín pod Bukovou, na jihozápadě přes Kamenici s městem Smržovka, na jihu s městem Velké Hamry (k. ú. Velké Hamry a Bohdalovice), na západě s katastrálním územím Příchovice (obec Kořenov).

Obsah

Historie

První zmínka o dřevařské osadě na levém břehu Kamenice pochází z druhé poloviny 16. století, kdy pravděpodobně byla součástí Smržovky; samostatnou vsí se stal začátkem 17. století.[1] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1611. Zpočátku se obyvatelstvo živilo poddanskou lesnickou a zemědělskou prací. Začátkem 18. století se zde začal pěstovat len a vyrábět příze, v polovině 18. století se v Tanvaldě uchytilo i tkalcovství. Osídlena byla tehdy oblast dnešního Horního Tanvaldu. Počátkem 19. století byly v Tanvaldě i dva mlýny, dvě brusírny skla a dvě bělidla prádla. V roce 1828 ke zdejšímu textilnímu průmyslu přibyla strojová přádelna bavlny, poháněná vodním kolem. Opravárenská dílna přádelny se stala základnou místní strojírenské výroby. V roce 1845 zahájila provoz první tanvaldská mechanická tkalcovna.[1] V rámci konjunktury po prusko-rakouské válce (1866) došlo k dalšímu rozvoji textilní, sklářské a strojírenské výroby, ke snižování pracovní doby z 15 na 12 hodin a snižování podílu dětských dělníků, hospodářská krize roku 1870 vyvolala vlnu nezaměstnanosti a stávek, z nichž nejznámější byla svárovská stávka (Svárov tehdy patřil k Šumburku).[1] Zchudnutí oblasti bylo způsobeno nedostatkem bavlny za první světové války a protržením přehrady na Bílé Desné roku 1916.[1] Roku 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba.[1] Vysokou nezaměstanost a zastavení výroby v některých továrnách způsobila světová hospodářská krize v letech 1929–1933.[1] V roce 1869 měl Tanvald i s osadou Žďár asi 2400 obyvatel, počátkem 20 století asi 3500 obyvatel, převážně Němců.[1] V letech 1848–1928 byl Tanvald samosprávným okresem, od roku 1848 soudním okresem.[1] V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na městys a v roce 1905 na město.[1] Od roku 1897 měla hlavní ulice Tanvaldu a Šumburku elektrické veřejné osvětlení. Od roku 1908 byla v Krkonošské ulici budova okresního soudu s věznicí a roku 1909 byla dokončena secesní budova radnice.[1] Z roku 1930 pochází městské koupaliště a z roku 1931 městské kino.[1] Roku 1942 byl nařízením německých říšských úřadů Šumburk připojen k Tanvaldu a zároveň byl od Šumburku odtržen Svárov a připojen k Velkým Hamrům.[1] Mezi převážně německým obyvatelstvem Tanvaldu získala ve 30. letech vliv Sudetoněmecká strana, v rámci Sudet byl Tanvald roku 1938 připojen k Německu a bylo zrušeno české vyučování.[1] Místní textilní firmy vyráběly výstroj pro německou armádu a od roku 1942 zde byl pracovní tábor pro nuceně nasazené Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince.[1] Po roce 1945 byla většina původního obyvatelstva vysídlena a domy obydleli Češi z vnitrozemí.[1] Znárodněním zde vznikla textilní firma SEBA, strojírenská firma TOTEX a elektrotechnická firma Elektro-Praga.[1] V Tanvaldě bylo koncem roku 1947 novinářům předvedeno techniky Československého rozhlasu a Vojenského technického ústavu, kteří navázali na pokusy německých výzkumníků z továrny Palme-Stumpe, první československé televizní vysílání – další vývoj pak převzal podnik Tesla a další výzkumné ústavy.[1] Ve znárodněných Riedlových sklárnách se vyráběly první československé televizní obrazkovky.[1] V 60. až 80. letech vzniklo panelové sídliště Výšina, v 80. letech malé panelové sídliště Šumburk (144 bytů).[1] Po roce 1989 byla průmyslová výroba privatizována a utlumena, na významu nabývá turistický ruch.[1] Na Špičáku ve směru od Albrechtic a Jiřetína pod Bukovou (na jehož území je železniční zastávka Tanvaldský Špičák) je lyžařské středisko se sedačkovou lanovkou a několika lyžařskými vleky. Jeden lyžařský vlek je také nad Českým Šumburkem.

Žďár

Žďár vznikal na východním úpatí Špičáku jako malorolnická osada v 17. století. Zmínka z roku 1647 o tanvaldském rychtáři Adamu Fischerovi dokládá nejstarší osídlení ve Žďáře (pozdější č. p. 1).[1] Kolem roku 1700 se osada osamostatnila a roku 1772 v ní bylo provedeno samostatné číslování domů.[1] Patřila k panství ve Smržovce a k farnosti a škole v Albrechticích, v zimě se vyučovalo v pronajaté místnosti ve Žďáře.[1] Po roce 1848 byl Žďár připojen k Tanvaldu.[1] V 19. a 20. století zde vznikla strojová přádelna bavlny (č. p. 44, postavena 1857), čtyři brusírny skla (jedna z nich, v č. p. 118, zaměřená na broušení optického skla), sirkárna a jatka (č. p. 100, rok 1903).[1] Roku 1891 byla postavena jednotřídní škola (č. p. 90), roku 1907 vícetřídní škola (č. p. 105).[1] První hasičský spolek ve Žďáře byl založen roku 1883, nový pak roku 1936.[1]

Šumburk nad Desnou

Šumburk nad Desnou je dnes vnímán jako integrální součást Tanvaldu, na jeho území se nachází hlavní tanvaldské nádraží. Šumburk má podobně jako Tanvald počátky na začátku 17. století a jeho obyvatelé se zabývali zpracováním lnu, později i bavlny.[1] Obyvatelé výše položených osad Hoření Šumburk a Český Šumburk se zabývali zemědělstvím.[1] Roku 1880 měl Šumburk asi 2200 obyvatel.[1] V srpnu 1901 byl v Šumburku vysvěcen nový kostel.[1] Roku 1906 byl Šumburk povýšen na městys a roku 1925 na město.[1] Roku 1942 byla nařízením německých říšských úřadů většina Šumburku připojena k Tanvaldu s výjimkou Svárova, který byl připojen k Velkým Hamrům.[1]

Doprava

V letech 1847–1850 byla přes Tanvald vybudována státní silnice Liberec–Trutnov (dnešní silnice I/14).[1] Silnice I/10 (po níž je v tomto úseku vedena mezinárodní silnice E65) vede do Tanvaldu od Turnova a Železného Brodu a pokračuje v souběhu se silnicí I/14 směrem na Harrachov. Ve městě zastavují regionální i dálkové autobusové linky, jedna nepříliš frekventovaná okružní linka plní roli městské dopravy. Autobusové nádraží se nachází u křižovatky v dolní části Tanvaldu, mnoho linek však staví i v Šumburku u nádraží Tanvald. V roce 1875 byla do Šumburku přivedena železniční trať z Železného Brodu a v roce 1894 trať od Liberce a Jablonce nad Nisou.[1] V létě 1902 byl zahájen provoz na železniční trati z Šumburku do Kořenova a téhož roku až do Hirschbergu (Jelenia Góra).[1]

Pamětihodnosti

Části města

  • Tanvald (pravý břeh Desné a levý břeh Kamenice před jejich soutokem), zahrnuje při Kamenici sídelní lokality Horní Tanvald a Výšina, kopec Špičák (831 m n. m.) a severozápadně od něj sídelní lokalitu Valašsko
  • Žďár (v severní části katastrálního území Tanvald, k Tanvaldu připojen 1848)
  • Šumburk nad Desnou (východní část města, levý břeh Desné, k Tanvaldu připojen 1942), zahrnuje sídelní lokality Český Šumburk, Kamenné Mlýny, Popelnice)

Partnerská města

Souřadnice

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 1,17 1,18 1,19 1,20 1,21 1,22 1,23 1,24 1,25 1,26 1,27 1,28 1,29 1,30 1,31 1,32 1,33 1,34 1,35 Tanvald – historie města a okolí, web města

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tanvald
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tanvald
  Města a obce okresu Jablonec nad Nisou  

Albrechtice v Jizerských horách • Bedřichov • Dalešice • Desná • Držkov • Frýdštejn • Jablonec nad Nisou • Janov nad Nisou • Jenišovice • Jílové u Držkova • Jiřetín pod Bukovou • Josefův Důl • Koberovy • Kořenov • Líšný • Loužnice • Lučany nad Nisou • Malá Skála • Maršovice • Nová Ves nad Nisou • Pěnčín • Plavy • Pulečný • Radčice • Rádlo • Rychnov u Jablonce nad Nisou • Skuhrov • Smržovka • Tanvald • Velké Hamry • Vlastiboř • Zásada • Zlatá Olešnice • Železný Brod

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tanvald“