Týřov

Z Multimediaexpo.cz

Tento článek pojednává o hradu. O chráněném území pojednává článek: Týřov (národní přírodní rezervace).
Zřícenina Týřov – Donjon (2010)
Jižní strana dolního hradu s flankovacími věžemi (2010)
Bergfrit a prostor příhrádku

Týřov (německy Angerbach) je zřícenina jednoho z druhdy nejvýznamnějších hradů Českého království. Nachází se v katastru obce Karlova Ves na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (území Národní přírodní rezervace Týřov) na svahu nad Úpořským potokem a řekou Berounkou asi 3 km severovýchodně od vsi Skryje poblíž vesnice Týřovice, nacházející se na protějším levém břehu řeky. Mimo svoje mimořádné postavení v české minulosti - ve zdejší věži byl držen Jindřich z Lipé od října 1315 do dubna 1316 kvůli svému sporu s králem - je tento hrad také velmi zajímavý tím, že se jedná o zcela unikátní kastel francouzského typu s mnoha obrannými flankovacími věžemi, (umožňují křížové postřelování okolí i paty hradby, a jsou schopny se i krýt navzájem).

Obsah

Historie

Hrad založil na počátku své vlády král Václav I. První zmínka o Týřově pochází ze září 1249, kdy zde král zajal vzbouřeného syna Přemysla (budoucího Přemysla Otakara II.) a jeho stoupence. Hrad stál nad brodem důležité zemské stezky na pravém břehu řeky Berounky. Od počátku měl hrad dvě jména, jedno české a druhé německé Angerbach. Jan Lucemburský zastavil hrad Vilémovi z Valdeka. Týřov byl jedním z prvních hradů, které Karel IV. po svém návratu do Čech vykoupil zpět ze zástavy ke koruně a zařadil jej mezi statky podmínečně zcizitelné v Maiestas Carolina. Týřov se těšil velkému zájmu českých králů pro své mimořádné vojenské kvality. Za husitských válek byl hrad v zástavním držení Aleše Holického ze Šternberka, předního přívržence císaře Zikmunda, ale vzhledem k jeho výjimečnému obrannému systému se Týřova bouřlivé události této doby (jako jediného hradu v širokém okolí) nedotkly. Za Jiřího z Poděbrad získal Týřov do zástavního držení jeho sekretář Jošt z Ensidle. Právě za jeho potomků, z důvodu jejich finančních možností a způsobu života, začal význam hradu upadat. Poslední výraznější opravy se mu dostalo na počátku 16. století. Postupně zchátral a roku 1575 se již uvádí jako pustý.

Přístupová cesta

Po příkré „opičí stezce“ podél řeky ze Skryjí asi 2 km k soutoku Úpořského potoka s řekou Berounkou, jedná se o běžnou turistickou cestu, vhodná je pouze pro fyzicky zdatnější jedince. Řeka Berounka není pod Týřovem nijak regulovaná, je tedy poměrně mělká, za normálního stavu vody je pro dospělého člověka (a to zejména v létě) celkem snadno přebroditelná, voda zde dosahuje do výšky maximálně 40 cm. Zřícenina je velmi dobře viditelná i z místní komunikace, která se nachází na protějším břehu řeky u osady Týřovice.

Související články

Reference

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Týřov
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Týřov