Subotica

Z Multimediaexpo.cz

Subotica (sr. Суботица, Subotica, maď. Szabadka, něm. Maria-Theresiopel, Theresiopel, rum. Subotica, Subotita) je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti). Zároveň je to správní centrum pro Severobačský okruh a nejsevernější město v Srbsku. Nachází se zhruba 10 km jižně od Maďarských hranic. V roce 2002 zde žilo okolo 100 000 obyvatel. Město je etnicky velmi různorodé. Mírnou většinu si drží Maďaři, následovaní Srby a příslušníky dalších jihoslovanských národů. V okolí města vede dálnice E 75 spojující Novi Sad, Bělehrad a zbytek Srbska s Maďarskem.

Dějiny

Subotica je poprvé v písemných pramenech zmiňována 7. května roku 1391, nicméně místo bylo osídleno jistě v dřívějších dobách. Středověký vývoj dějin města je nezbytné odvozovat ze skutečnosti, že Subotica jako se jihouherské město nacházela poblíž hranic s Osmanskou říší, která podnikala na sever časté výboje a v mnoha případech i úspěšné. Válečný chaos vedl k častému stěhování obyvatelstva, díky čemuž se v Subotici kromě Maďarů objevili také Němci, Slováci, Židé, Bulhaři a Srbové. Vrchnost se často střídala, stejně jako jméno města. Od původního Zabadka z roku 1391 se vystřídalo více než 200 názvů, nicméně vzhledem k tradici používání latiny v Uhersku jsou nejpoužívanějšími z jmen Szent-Maria, Maria-Theresiopolis, Maria Theresiastadt a samozřejmě maďarské Szabadka a do srbštiny přeložené současné jméno - Subotica. Jako město vybudované na významných obchodních trasách se stala Subotica místem mnohých historických událostí. Sedmihradský vévoda János Pongrác zde proto vybudoval v roce 1740 pevnost. Avšak ani tan nebyla ušetřena vlivu času a agresivitě lidí. Pozůstatky této pevnosti jsou dodnes dochovány; část tehdejší zdi je nyní součástí věže františkánského kostela. Turci město obsadili roku 1542 a vládli až do roku 1686, kdy byla Subotica spolu s celým Uherskem obsazena vojsky Habsburské monarchie. Součástí Uherska město zůstalo až do roku 1918, kdy se stalo součástí Království SHS a později Jugoslávie. Konec 19. století znamenal pro město příchod nových vymožeností; otevíraly se školy, spojení se světem zajistila pošta a později i železnice a vznikal průmysl. Druhá světová válka změnila národostní složení obyvatelstva, Suboticu opustili hlavně Němci a Židé.

Galerie

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Subotica