Stodůlky

Z Multimediaexpo.cz



Novodobý kostel a komunitní centrum sv. Prokopa na Slunečním náměstí v Nových Butovicích.
Novodobé centrum Stodůlek - Sluneční náměstí v Nových Butovicích. „Stodůlecká“ radnice a 2 mrakodrapy.
Typický "zakroucený" panelák (tzv. rondel) na sídlišti Lužiny (stavěno 1980-1986), v ulici U jezera.
Tubus metra B , sídliště Nové Butovice a Modrá ulice ze sídliště Lužiny.
Centrem nejstaršího sídlištního souboru Stodůlky (z let 1978-1983) je Šostakovičovo náměstí poblíž stanice metra Stodůlky.

Stodůlky jsou katastrální území na západě Prahy, zahrnující historickou obec Stodůlky a množství nových čtvrtí, sídlištních i vilových. Jejich území je přibližně shodné s územím městské části Praha 13, sídlištní části Stodůlek tvoří Jihozápadní Město. Rozloha Stodůlek je 963,01 ha. Menší část území na jihozápadě katastrálního území Stodůlky (vymezená ulicí Jeremiášova, Radouňova a zhruba údolím Dalejského potoka) náleží k městské části Praha-Řeporyje. Do této řeporyjské části Stodůlek patří nejen nejsevernější část souvislé zástavby Řeporyj, ale i skanzen středověké vesnice Řepora (nazývaný též Tuležim) a obchodní centrum jižně od Jeremiášovy ulice (Makro, Mountfield, Delvita)

Obsah

Historie a území

Území Stodůlek

Osou a rekreačním zázemím dnešních Stodůlek je mělké údolí Prokopského potoka, na němž byla v 80. letech vybudována umělá vodní nádrž (tzv. Nepomucký rybník). Historické jádro bývalé obce a většina staré zástavby leží na pravém břehu potoka, stejně jako většina panelových sídlišť (kromě sídliště Nové Butovice) stojí na pravém břehu. Stodůlky jsou jedním z nejvýše umístěných území v Praze, pražský vrchol Kopanina (390 m) leží jen velmi nedaleko od hranice Stodůlek.

Ves Stodůlky a nové kolonie

První písemná zmínka o Stodůlkách pochází z roku 1159, v roce 1292 je poprvé připomínán původní románský kostel sv. Jakuba Staršího. V roce 1429 se staly Stodůlky majetkem purkrabství Pražského hradu. Samostatná obec vznikla v roce 1849, zařazena byla do politického okresu Smíchov. Koncem 19. a začátkem 20. století dochází k rozvoji vilové zástavby a tím pádem ke vzniku nových částí obce (Lužiny, Stodůlecké Háje, Kopanina, Nová kolonie, Vidoule, Malá Ohrada). Přesto si Stodůlky až do 60. let 20. stol. udržely charakter zemědělské obce. 1. července 1974 Stodůlky přestaly být obcí v okrese Praha-západ a byly připojeny k Praze 5. Místní národní výbor ale zůstal v obci zachován.

Jihozápadní Město

V 70. letech vznikl projekt výstavby souboru sídlišť Jihozápadní Město, jehož centrem se měly stát právě Stodůlky. Tento komplex zahrnoval sídliště Jihozápadní Město I, které je umístěné v prostoru východně od obce Stodůlky, a nepostavené sídliště Jihozápadní Město II, umístěné západně od Stodůlek v prostoru až k vesničce Chaby. Stavba byla zahájena v roce 1978, stavělo se od západu. Začínalo se souborem Stodůlky (stavěno 1978-1983; s 2115 byty pro 7 650 lidí), dále následovaly soubory Lužiny (1980-1986; pro 26 tis. lidí) , Velká Ohrada (1988-1993 pro 13 tis. lidí) a sídliště Nové Butovice (1986-1993 pro 25 tis. lidí). Kvůli výstavbě sídliště Nové Butovice byly v letech 1981 a 1989 provedeny změny katastrální hranice mezi Jinonicemi a Stodůlkami. Na území tohoto sídliště se před výstavbou (v roce 1987) rovněž prováděl archeologický průzkum. Na památku byly podle nálezů pojmenovány některé ulice: Amforová, Mohylová, Bronzová a Zvoncovitá v sídlišti Lužiny, Volutová a Na Zlatě v sídlišti Nové Butovice. Na archeologické průzkumy odkazuje též ulice Archeologická v sídlišti Lužiny. Po roce 1989 se výstavba rozestavěného sídliště Nové Butovice a příprava stavby sídliště Jihozápadní město II pozastavila a stavba byla zakonzervována. Vzhledem k tomu, že panelové domy byly již z velké části dostavěny, bylo rozhodnuto sídliště dokončit. Proto jsou Nové Butovice jedním z posledních českých panelových sídlišť, dokončených až v 1. polovině 90. let. Ani po dostavbě panelových domů nebyla výstavba ukončena, pouze byly změněny technologie. Zbytek Nových Butovic je dokončován již kvalitnějšími, zděnými domy. Výstavba pokračuje i v současnosti a proto dnes patří Stodůlky mezi nejvíce přirůstající městské části s velmi mladým obyvatelstvem.

Západní Město

Západní Město je projekt nové čtvrti, která je od roku 2008 budována na území Stodůlek i Třebonic západně od Jeremiášovy ulice, tedy západně od stanice metra Stodůlky, směrem k Chabům, Krtni a obchodnímu centru Zličín v Třebonicích. Staví se na místě původně určeném pro Jihozápadní město II, dá se tedy chápat jako jeho dostavění podle jiných plánů.

Vývoj počtu obyvatel

Rok 1900 1930 1980 1991 1997 2006
Počet obyvatel 1 132 2 641 2 925 35 463 50 240 56 112

Městská část

V roce 1990 byly v Praze vytvořeny městské části a Stodůlky získaly jistou nezávislost na Praze 5. V březnu 1991 byla městská část přejmenována na Praha-Jihozápadní Město a od roku 1994 na Prahu 13.

Stavby

  • Novogotický kostel svatého Jakuba Většího - najdeme v Kovářově ulici ve starých Stodůlkách a je jednou z dominant čtvrti. Stojí od roku 1903 na místě původního románského kostela.
  • Radnice Prahy 13 - stojí od roku 2003 na Slunečním náměstí (u stanice Hůrka). Je to moderní, kruhová stavba s atriem.
  • Výškové budovy na Slunečním náměstí - první byla dokončena v roce 2004 a je dnes nejvyšší obytnou budovou v Praze. V jeho sousedství je postavena další výšková budova obdobné výšky.

Služby

Na katastru Stodůlek najdeme 12 základních škol, zvláštní školu, gymnázium a obchodní akademii. Zdravotnictví zajišťují 2 polikliniky (v Hostinského ulici ve Stodůlkách a v Seydlerově ulici v Nových Butovicích). Svá oddělení mají ve čtvrti místní i republikoví policisté. V Hábově ulici, v Archeologické a na Slunečním náměstí jsou pošty. Tamtéž je také budova nové radnice Prahy 13. Možnosti nákupu jsou opravdu velmi široké, na Stodůlkách najdeme 5 hypermarketů a velký počet samoobsluh (u každé stanice metra).

Sport a kultura

Radnice zajišťuje v průběhu roku různé venkovní kulturní akce. Celoročně funguje také KD Mlejn v Kovářově ulici. Sportovní možnosti jsou také velmi široké, skoro každá základní škola ve Stodůlkách má určité zázemí pro sportovní činnosti. Místem vycházek je Centrální park přímo uprostřed Stodůlek, nebo trochu vzdálenější Prokopské údolí.

Doprava

Hromadná veřejná doprava

Budka železniční zastávky Praha-Stodůlky (bývalá staniční budova v pozadí)

Dříve byli občané Stodůlek odkázáni na železnici (zastávka Stodůlky na dnešní trati 122, dnes téměř bez osobního provozu). V roce 1926 byly zavedeny první autobusové linky spojující Stodůlky se Smíchovem a Košíři. Obec Stodůlky měla od roku 1928 vlastní koncesi k provozování autobusové dopravy na několika tratích, ale najímala si k provozování dopravní firmy. Autodopravní akciová společnost v Praze zajišťovala pro Stodůlky dopravu na těchto linkách od 2. září 1928, avšak není zřejmé, zda přesně v koncesovaných trasách. V roce 1931 jsou doloženy trasy Radlice – Jinonice – Stodůlky – Motol – Košíře a Košíře – Bulovka – Waltrovka – Jinonice – Stodůlky.[1] Rovněž je doložena trasa Stodůlky – Řeporyje – Ořech, od 15. dubna 1931 je doložen jízdní řád pro trasu Mořina – Ořech – Řeporyje – Stodůlky – Motol – Košíře (restaurace U Šestáků) s 6 páry spojů denně.[2] [1] Od roku 1933 Stodůlky pronajaly koncese jinému dopravci, Antonínu Boháčovi,[2] který je pravděpodobně provozoval do začátku války.[1] V roce 1950 převzalo tyto linka ČSAD. 29. května 1978 byla do Stodůlek zavedena linka MHD číslo 219 z Kotlářky přes Stodůlky do Jinonic. V roce 1979 byly zavedeny také linky 230 (z Kotlářky do Řeporyj) a 249 (do Třebonic). V 80. letech začala být dokončována sídliště a tím pádem také vzrostly nároky na přepravu osob. Metro, které se mělo stát (a také později stalo) páteří celého celku, bylo ještě v nedohlednu a proto musely být až do 2. listopadu 1985 vedeny všechny stodůlecké linky k obratišti tramvají na Kotlářce. Ten den byl ale otevřen první úsek trasy metra B a autobusové linky byly tím pádem odkloněny novou Radlickou ulicí do autobusového stanoviště Na Knížecí. 26. října 1988 byla na počest 70. výročí vzniku Československé republiky prodloužena trasa B ze Smíchovského nádraží na stanici Dukelská (dnes Nové Butovice), která tehdy stála ještě v polích. Autobusové linky obsluhující sídliště mohly být tím pádem opět zkráceny. Mnohé z nich potom vzaly za své 11. listopadu 1994, kdy bylo metro pod celým Jihozápadním Městem dokončeno. Od té doby již k výraznějším změnám v MHD nedochází. Páteří městské hromadné dopravy je metro, vybudované zde v 80. a 90. letech. Na stodůleckém katastrálním území má stanice Nové Butovice, Hůrka, Lužiny, Luka a Stodůlky. Stanice Hůrka, Lužiny a Luka jsou povrchové, trasa metra je zejména v sídlišti Lužiny uložena velmi mělce. Mezi stanicemi Hůrka a Lužiny přemosťuje Nepomucký rybník otevřený a velmi fotogenický most, který se stal jednou z nových stodůleckých dominant. Mezi důležité autobusové linky (2009) patří linka 130 (Na Knížecí-Sídliště Stodůlky), 174 (Dejvická-Velká Ohrada), 179 (Letiště Ruzyně-Nové Butovice) a 225 ve trase se stejnými konečnými zastávkami. S linkou 174 se do budoucna počítá jako s metrobusem. U stanice metra Nové Butovice je terminál příměstských i dálkových autobusových linek směrem na Beroun a Plzeň. Zatím nejnovější změnou je západní vestibul stanice metra Stodůlky, jehož otevření se datuje k 10. září 2010. Původně měl být zprovozněn již v roce 1994, spolu s otevřením trati na Zličín, leč z důvodu omezení výstavby sídlištních celků se tak nestalo.

Silniční doprava

V Nových Butovicích leží počátek dálnice D5. Již velmi dlouho je v plánech výstavba tzv. Radlické radiály, kapacitní komunikace, která bude spojovat Stodůlky a dálnici s vnitřním městským dopravním okruhem (na Smíchově). Po obvodu sídlištní zástavby vede čtyřproudá Jeremiášova ulice, na kterou navazuje Jáchymovská ulice do Řeporyjí. Radlická ulice byla do své šíře přestavěna v 80. letech a je prozatím zřejmě nejdůležitější silniční spojnicí Stodůlek s městem. Důležitá je také Bucharova ulice, začínající u stanice metra Nové Butovice, která spojuje Stodůlky s Motolem (Plzeňská třída).

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Pražský dopravní zeměpis III, 11. část, Jinonice, DP Kontakt 3/2002, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 7, březen 2002, str. 14, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)
  2. 2,0 2,1 Pražský dopravní zeměpis V, 1. část, Ořech, DP Kontakt 2/2006, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 11, únor 2006, str. 38

Literatura

  • HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Stodůlky, s. 183 - 198.  
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Stodůlky, fara, s. 106-112.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Stodůlky
       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov