Smiřice

Z Multimediaexpo.cz


Zámek ve Smiřicích

Smiřice jsou město v okrese Hradec Králové. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 3104 obyvatel. Obcí protéká řeka Labe.

Obsah

Části města

Pověsti o vzniku jména

V dnešní době existuje několik pověstí.

  • Vůdce prvních osadníků pronesl slova "Samé říce"
  • Žili dva rytíři. U obce Hněvčeves se pohněvali, poté oba dva měli hoře (Hořiněves) a nakonec se "smířili ku říce" - Smiřice
  • Řád Holohlavských mnichů vedl s druhým řádem dlouhé spory, ale nakonec se "smířili ku říce" - Smiřice

Význam znaku

Tři jetelové lístky na stříbrném pozadí v horní polovině symbolizují úrodnost, bohatost a pastviny. Zlatý most na modrém pozadí pak symbolizuje mokřady kolem města a občasné velké záplavy, kdy byly ulice pod vodou a lidé chodili po lávkách.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy je uváděna Eliška ze Smiřic. Ze zdejší tvrze pochází šlechtický rod Smiřických ze Smiřic, který vymřel v první polovině 16. století smrtí Jana Albrechta Ze Smiřic. V roce 1659 byly Smiřice vyhlášeny za město. Po 1.světové válce zde byl postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Lihovar

Již před rokem 1755 si M.Mautner pronajal místnosti zámku a pivovaru a založil závod Malburg a syn. Závod se neustále rozrůstal až na velikost 60 000 m2. Po městě byla vystavěna vlečka, hlavně kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích - neustále kapala ze sudů a byly jí plné ulice. Za druhé světové války byl závod zkonfiskován němci a částečně předělán na výrobu výbušnin. Po druhé světové válce se několik firem pokoušelo obnovit tradici, ale všechny pokusy se setkaly s nezdarem. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.

Pamětihodnosti

Kaple Zjevení Páně

Smiřickým pánům bylo vyčítáno, že okolo Smiřic je mnoho nevěřících, což dokazovala i nepřítomnost hřbitova. Základní kámen kaple byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, mladého šlechtického páru Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku. Na smiřickém panství tak osiřela jejich tehdy roční dcera Marie Terezie Violanta. Zásluhou jejího poručníka, prastrýce Václava Vojtěcha ze Šternberku bylo ve stavbě kostela téměř po roce opět pokračováno. Roku 1711 se v kostele už křtilo. Co se týká autorství stavby, je přisuzováno Kryštofu Dientzenhoferovi (1655-1722) anebo Janu Blažeji Santinimu (1677-1723). Nejde spolehlivě určit, neboť ve stavbě jsou prvky typické pro oba stavitele a stavební plány a písemnosti ke stavbě se nedochovaly, zřejmě byly zničeny při některém požáru, kterým Smiřice od té doby několikrát podlehly. Proto se nikdy nedozvíme, proč byl oltář postaven směrem na sever, nikoli na východ, jak bývá zvykem u většiny sakrálních staveb. Rozdílnou orientací oltáře se vyznačují pohanské kostely, ovšem Marie Terezie Violanta byla zatvrzelou katoličkou. Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou, symbolem Šternberků. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg, který byl ulit kutnohorským zvonařem Jakubem Ptáčkem v roce 1519. Vedle kostela je umístěno sousoší sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Vysochal ho pravděpodobně některý z žáků Matyáše Brauna. Interiér je jednotně barokní, hlavně kvůli rychlosti stavby. Autorem většiny maleb je Petr Brandl. Mnoho soch není z kamene, pouze z naštukovaného dřeva. Sloupy rovněž nejsou z mramoru, nýbrž ze směsi různých druhů sádry. Častokrát se objevuje motiv osmicípé hvězdy, symbolu Šternberků. O této stavbě se dozvěděl i papež a pozval Marii Terezii Violantu do Říma. Svoji spokojenost vyjádřil darem - obrazem madony na dřevěné desce. Marie Violanta nechala v Benátkách obraz vyzdobit perlami, zlatem a českými granáty. Smiřická madona byla přes 200 let vystavena nad oltářem, poté zrestaurována a uložena do repositáře. Přežila obě světové války a dnes můžete v kapli vidět pouze repliku. V roce 1971 byla kaple odsvěcena a mezi lety 1975 a 2004 několikrát restaurována. Slavný houslista Jaroslav Svěcený si kapli oblíbil pro její ozvěnu a každoročně se zde konají Smiřické svátky hudby. Občas se koná i jiný koncert, pořádají se svatby.

Nádraží

Liberecký podnikatel Johann Liebig nesouhlasil s původním návrhem budovy místního nádraží na pardubicko-liberecké dráze a nabídl, že postaví budovu podle svých představ a na svůj náklad. Díky tomu mají Smiřice jediné nádraží na území ČR, která je postaveno ve stylu loveckého zámečku včetně tzv. „zvířecího příkopu“. Dostalo zvláštní ocenění v anketě "Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007".

Zámek Smiřice

Původně vodní tvrz ze 14. století, v 16. století přestavěna v renesanční zámek, kolem roku 1700 byl barokně upraven. Na zámeckém dvoře byl provozován pivovar. Dnes je zámek sídlem městské knihovny a používá se jako kanceláře.

Současnost

V současné době se v obci nachází základní škola, mateřská škola, Kulturní dům Dvorana, Dům dětí a mládeže, pobočka České pošty, chemička, pila a sklárny. Dále se zde nachází vlakové nádraží kde vlaky jezdí směr Hradec Králové - Jaroměř (Liberec).

Smiřická Obora

Smiřická Obora je ekologická rezervace spravovaná městem Smiřice. Byla uměle vytvořena v období od r.1995 - 1999, kvůli úbytku přirozených mokřad a slepých ramen Labe, které sloužily jako hnízdiště či rozmnožovací území obojživelníků. Obora je rozdělena na dvě části, ekologickou a rekreační zónu, oddělené dřevěnou lávkou. Nejdůležitějším prvkem ekologické části je strmý severovýchodní břeh určený pro hnízdění břehulí. Pozorování dokazují, že záměr se povedl, roku 2005 bylo možno vidět přes 90 párů břehulí říčních. Mimoto je zaznamenán zvýšený výskyt ještěrek obecných, slepýšů i užovek. Na údržbě se podílí Přírodovědný kroužek ANAX. V rekreační části je možnost plavání a rybaření s rybářským lístkem, obojí na vlastní nebezpečí. Vstup do rezervace je přísně zakázán.

Partnerská města

Externí odkazy


Rodov | Smiřice | Trotina


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Smiřice
  Města a obce okresu Hradec Králové  

Babice • Barchov • Běleč nad Orlicí • Benátky • Blešno • Boharyně • Černilov • Černožice • Čistěves • Divec • Dobřenice • Dohalice • Dolní Přím • Habřina • Hlušice • Hněvčeves • Holohlavy • Hořiněves • Hradec Králové • Hrádek • Humburky • Hvozdnice • Chlumec nad Cidlinou • Chudeřice • Jeníkovice • Jílovice • Káranice • Klamoš • Kobylice • Kosice • Kosičky • Králíky • Kratonohy • Kunčice • Ledce • Lejšovka • Lhota pod Libčany • Libčany • Libníkovice • Librantice • Libřice • Lišice • Lodín • Lochenice • Lovčice • Lužany • Lužec nad Cidlinou • Máslojedy • Měník • Mlékosrby • Mokrovousy • Myštěves • Mžany • Neděliště • Nechanice • Nepolisy • Nové Město • Nový Bydžov • Obědovice • Ohnišťany • Olešnice • Osice • Osičky • Petrovice • Písek • Prasek • Praskačka • Předměřice nad Labem • Převýšov • Pšánky • Puchlovice • Račice nad Trotinou • Radíkovice • Radostov • Roudnice • Sadová • Sendražice • Skalice • Skřivany • Sloupno • Smidary • Smiřice • Smržov • Sovětice • Stará Voda • Starý Bydžov • Stěžery • Stračov • Střezetice • Světí • Syrovátka • Šaplava • Těchlovice • Třebechovice pod Orebem • Třesovice • Urbanice • Vinary • Vrchovnice • Všestary • Výrava • Vysoká nad Labem • Vysoký Újezd • Zachrašťany • Zdechovice

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Smi%C5%99ice“