Slunečnice

Z Multimediaexpo.cz



Slunečnice (Helianthus L., 1753) je rod vysokých bylin z čeledi hvězdnicovitých. Celý rod obsahuje přibližně 55 až 67 druhů, dva z nich, slunečnice roční a slunečnice topinambur, se pěstují po celém světě. V Česku se můžeme běžně setkat s pěti druhy a s jedním křížencem.

Obsah

Nomenklatura

Helianthus Carl Linné, 1753

Typ: H. annuus L., 1753 (lektotyp)
Nomenklatorická
synonyma:		≡Vosacan Adanson, 1763
Taxonomická
synonyma:		=Helianthus subg. Harpalium Cass., 1818
=Harpalium (Cass.) Cass. in F.Cuvier, 1825
=Discomela Raf., 1825
=Echinomeria Nutt., 1840
=Linsecomia Buckley, 1861

Popis

Mezi slunečnicemi nalezneme jednoleté i vytrvalé rostliny. Mají silný, chlupatý stonek s velkými, řapíkatými, zubatými listy. Níže rostoucí listy jsou střídavé, oválné nebo srdčité, listy při vrcholu stonku jsou užší a střídavé. Dosahují i značné výšky, 60 – 390 cm.

Velké úbory se žlutými jazýčkovitými květy vyrůstají na konci stonku. U slunečnice roční existují i odrůdy se smetanovými, oranžovými nebo červenými květy. Mladá rostlina je heliotropní, tzn, že květy se otáčejí za sluncem. Až při dozrávání semen úbor postupně těžkne a sklání se k zemi.

Areál rozšíření

Většina druhů tohoto rodu pochází ze Severní Ameriky, převážně z USA, areál rozšíření zahrnuje i jižnější oblasti Kanady. Několik druhů pochází i z horských oblastí Jižní Ameriky.

Vzhledem k pěstování se vytvořily u několika druhů i sekundární areály, ve kterých se zplanělé formy uchytily.

Druhy

Druhy v následujícím seznamu s uvedeným českým jménem se vyskytují i v ČR. Druhy, označené (*) byly vzácně pěstovány v našich zemích pro okrasu, ale ve volné přírodě se nikdy nevyskytly.

  • H. agrestis Pollard
  • H. angustifolius L.
  • H. annuus L. – slunečnice roční
  • H. anomalus S.F.Blake
  • H. argophyllus Torr. & A.Gray
  • H. arizonensis R.C.Jacks.
  • H. atrorubens L.
  • H. bolanderi A.Gray
  • H. californicus DC.
  • H. carnosus Small
  • H. ciliaris DC.
  • H. cinereus Torr. & Gray
  • H. cusickii A.Gray
  • H. debilis Nutt. (*)
  • H. decapetalus Darl. (*)
  • H. divaricatus L.
  • H. eggertii Small.
  • H. floridanus A.Gray ex Chapm.
  • H. giganteus L. (*)
  • H. glaucophyllus D.M.Sm.
Helianthus petiolaris
  • H. gracilentus A.Gray
  • H. grosseserratus M.Martens
  • H. heterophyllus Nutt.
  • H. hirsutus Raf.
  • H. laciniatus A.Gray
  • H. × laetiflorus Pers. – slunečnice pozdní
  • H. laevigatus Torr. & A.Gray
  • H. longifolius Pursh
  • H. maximiliani Schrad.
  • H. microcephalus Torr. & A.Gray
  • H. mollis Lam. (*)
  • H. × multiflorus L. (*)
  • H. neglectus C.B.Heiser
  • H. niveus (Benth.) Brandegee
Helianthus salicifolius
  • H. nuttallii Torr. & A.Gray
  • H. occidentalis Riddell
  • H. paradoxus C.B.Heiser
  • H. pauciflorus Nutt.
  • H. petiolaris Nutt. – slunečnice řapíkatá
  • H. porteri (A.Gray) Pruski
  • H. praecox Engelm. & Gray
  • H. praetermissus E.E.Watson
  • H. pumilus Nutt.
  • H. radula (Pursh) Torr. & A.Gray
  • H. resinosus Small
  • H. rigidus Desf. – slunečnice tuhá
  • H. salicifolius A.Dietr. – slunečnice vrbolistá
  • H. schweinitzii Torr. & A.Gray
  • H. silphioides Nutt.
  • H. simulans E.Watson
  • H. smithii C.B.Heiser
  • H. strumosus L. (*)
  • H. tuberosus L. – slunečnice topinambur (topinambur hlíznatý)

Literatura

Květena České republiky, díl 7. B. Slavík, J. Štěpánková (Eds.). Praha: Academia, 2004. - S. 322–331. - ISBN 80-200-1161-7

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Helianthus
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Slune%C4%8Dnice“