Sierra Nevada
Z Multimediaexpo.cz
Sierra Nevada je pohoří v Andalusii na jihu Španělska, z části leží v provincii Granada a z části v provincii Almería. V roce 1986 bylo pohoří vyhlášeno jako biosférická rezervace UNESCO a v roce 1999 část území jako národní park. Sierra Nevada je po Alpách nejvyšší pohoří v západní Evropě, vrchol Mulhacén (3479 m), je pak nejvyšším v celém kontinentálním Španělsku. Pohoří nese pro rozpálenou Andalusii logický název, který ve španělštině znamená „sněžné hory“. V podhůří se nachází město Granada a poněkud dále města Málaga a Almería. Na západním svahu hory Veleta je lyžařský areál, nejjižnější v Evropě a nejvýše položený na území Španělska. Na stejném místě ve výšce 2800 metrů n. m. najdeme i astronomickou Observatoř Sierra Nevada.
Obsah |
Podnebí
Horká léta a mírné zimy způsobené středomořským klimatem se objevují především v údolích na jižních svazích masivu Las Alpujarras. Severní stráně jsou vyprahlé, téměř polopouštní. Vlhký vzduch od Středozemního moře se přes Sierru Nevadu nedostane. Ve výškách 3000 m a výše se drží sněhová pokrývka od konce října do poloviny května, při obzvláště tuhých zimách až do července. Rozdíly teplot mezi nejvyššími vrcholy a nížinou dosahují i 25 °C. Což sebou přináší rozmanité možnosti pro turistiku. Např. lyžování na svazích hor, kombinované s koupáním v moři třeba o hodinu později. Pro návštěvu masivu a jeho podhůří Las Alpujarras, je nejvýhodnější období březen - červen, kdy ještě do oblasti nedorazila silná vedra (až 40 °C). Říjen i listopad jsou již mírnější, i když vegetace je po horkém létě již značně vyprahlá. Návštěva nejvyšších poloh je nejideálnější během léta, kdy na horách neleží sníh. I v létě zde však mohou padat ojediněle sněhové přeháňky. Poměrně často se zde v letních měsících vyskytují husté mlhy a viditelnost prudce zhoršuje se zapříčiněním jemného prachu. Časté udeří i bouřky.
Geologie
Pohoří je složeno z krystalických břidlic, v nižších částech z pískovců. V některých oblastech vystupují na povrch vápence a dolomity. Nejvyšší vrchol Mulhacén nesl donedávna malý ledovec, památku nejjižnějšího čtvrtohorního zalednění v Evropě. Spekuluje se, zda sněhové pole nacházející se na severu vrcholového hřebenu, je jeho pozůstatkem.
Geografie
Uprostřed horského pásma Sierra Nevada se táhne od jihozápadu k severovýchodu hřeben. Na jižní straně se nachází několik dlouhých a přímých říčních údolí vedoucích k jihozápadu, oddělených dílčími hřebeny, které padají až do vyhlášené oblasti Las Alpujarras. Ze severní strany Alcazaby a Mulhacénu odvádí vodu řeka Río Genil, svahy jsou zde podstatně strmější, údolí mají méně pravidelnou orientaci. Za Genilem směrem na sever leží už jen jeden hřeben Loma de los Papeles, se stejnojmenou horou.
Vrcholy
Výstup na nejvyšší vrchol Mulhacén zabere jen několik hodin. Jedná se o překonání pouhých několik desítek metrů převýšení. Centrální hřeben však za jeden den přejít nelze. Celý leží ve výšce nad 3000 m a k severu spadá strmě do doliny Valle de la Estrella. Mnoho hlavních vrcholů je díky parkovišti na vrcholu Veleta snadno dostupných. Jelikož tu není povolené táboření, turisté využívají údolí Cañada de Siete Lagunas a Laguna de Vacares.
| Vrchol | Nadmořská výška | |
| Mulhacén | 3480 m | |
| Veleta | 3393 m | |
| Alcazaba | 3371 m | |
| Cerro los Machos | 3324 m | |
| Puntal de Siete Lagunas | 3248 m | |
| Puntal Caldera | 3226 m | |
| Pico de Elorrieta | 3206 m | |
| Crestones Río Seco | 3198 m | |
| Loma Pelada | 3187 m | |
| Cerro Pelado | 3179 m | |
| Tajos de la Virgen | 3160 m | |
| Cartujo | 3152 m | |
| Pico del Cuervo | 3151 m | |
| Atalaya | 3148 m | |
| Puntal de Vacares | 3143 m | |
| Cerro Rasero | 3139 m | |
| Tajos del Nevero | 3120 m | |
| Raspones Río Seco | 3120 m | |
| Tajos Altos | 3111 m | |
| Picón de Jeres | 3090 m | |
| Tajo de los Machos | 3088 m | |
| Cerrillo Redondo | 3058 m | |
| Juego de Bolos | 3018 m | |
| Caballo | 3013 m | |
| Monte Chullo | 2606 m | |
| Peñon de Polarda | 1200 m | |
Vodstvo
Ve vyšších polohách je vody jen málo. Jedinou výjimkou je údolí Cañada de Siete Lagunas pod nejvyšším vrcholem Mulhacénu. Zde se nalézá soustava několika ples ze kterých vytéká malý potůček počase ústící do Río Trevélez. Na opačné, západní straně Mulhacénu jsou další dvě jezírka - Laguna de la Caldera a Laguna de Río Seco u Mendézovi chaty. Na severu hory je menší pleso Laguna de la Mosca. Silné prameny jsou přivedeny do nížin dlouhými akvadukty.
Příroda
Flora
Celý masiv působí velmi suše a vyprahle. V nejnižších pásmech, především v masivu Las Alpujarras, byly v 19. stoletíl lesní porosty masivně káceny v důsledku výroby dřevěného uhlí. Dalším zásahem byla epidemie moru na konci 19. stol. Opuštění vinic a půda, která neobděláváním nebyla schopna zadržovat vláhu, degradovala oblast v jakousi polopoušť. Na uměle zavlažovaných půdách a v údolích řek vidíme pěstovat zejména olivy, bavlnau, citrusy a jiné subtropické rostliny. Hojně pěstované jsou tu také fíkovníky a mandloně. V údolích rostou na mnoha místech topoly. Severní svahy pohoří jsou porostlé vyprahlými borovými lesy. Zdejší montánní pásmo se rozkládá ve výškách od 1200 do 2000 m. Převládající dřevinou je zde kaštan jedlý nebo dub. Od 1500 m jsou rostou nízké a skoro bezlisté pichlavé xerofyty (kozinec, kručinka chlupatá a jiné). Lesy ve výšce kolem 1600 m jsou zastoupeny dubem. Od 2000 m se nachází alpinské pásmo se zakrslými dřevinami a keři jako je jalovec, písečnice aj. Z několika druhů trav je nejčastější kostřava. Ve výšce 2800 m rostou na loukách např. fialky (Viola nevadensis) či jitrocel. Rostliny - skalničky ve výškách přes 3000 m jsou bohatě reprezentovány druhy jako jsoupryskyřník, lomikámen, horská lnice atd. Hřeben Mulhacénu je porostlý již jen polopouštním travinami a pichlavými travami.
Fauna
V masivu Sierra Nevada se nacházejí různé druhy ptactva. Zastoupení zde mají jak středomořské tak severoafrické druhy, pro které je ovšem většinou moře nepřekonatelnou překážkou. Výjimkou jsou dobří letci. Do severoafrické fauny patří zejména hmyz (např. střevlíček). Z větších zvířat jsou tu kamzík, kozorožec ale i divoké prase, jezevec, liška, kočka divoká a další. Z dravců se můžeme setkat s orlem skalním, výrem velkým, jestřábem lesním nebo supem.
Národní park
V roce 1989 byl vyhlášen Přírodní park (Parque natural de Sierra Nevada) o rozloze 169 239 ha. 11. ledna 1999 vznikl nový Národní park (Parque nacional de Sierra Nevada) na nejhodnotnějších částech přírodního parku. Nový národní park má rozlohu 86 208 hektarů a je obklopen přírodním parkem.
Dostupnost a turismus
_10.JPG)
Pohoří Sierra Nevada je oblíbené zejména u lyžařů. Naopak pro svou vyprahlost a je celkem neoblíbená mezi turisty a vyznavačí trekingu. Je zde několik zimních středisek rovnající se těm v Alpách. Ta bývají v provozu většinou 3/4 roku. Zimním sportům se je zde možné věnovat zhruba zpočátku dubna. Zdejší lyžařské středisko Pradollano je s železnou pravidelností dějištěm světového poháru v alpském lyžování. V roce 1996 se zde konalo dokonce mistrovství světa. Ceny zde jsou o něco vyšší, než bývá obvyklé v Alpách ve stejně kvalitních střediscích. Celá tato horská oblast kopírující Středozemní moře se vyznačuje vysokými teplotami a výborným počasím. Za příznivých podmínek je dokonce vidět pobřeží s plážemi. V Granadě začíná nejvýše položená silnice v Evropě, která má 46 km ostrých zatáček a její konec je pod vrcholem Pico de Veleta (3398 m). Autobusem z Granady se do místních lyžařských center dostanete, vzhledem k převýšení, za zhruba 2,30 hod. Vystoupit z autobusu nebo zaparkovat auto můžete v lyžařském areálu Pradollano, kde je zároveň začátek lanové dráhy. Dál na východ po úbočí hory ve výšce kolem 3000 m pokračuje již pouze prašná neupravovaná silnice (či cesta) a kopíruje masiv Mulhacénu a klesá k jihu poblíž vesnic Capileira, Pampaneira a Bubión. Po té se však již běžně nejezdí.
Externí odkazy
- Oficiální stránky - španělsky
- Mapy pohoří Sierra Nevada
- Viva Granada fotografie a informace o provincii Granada
- GranaWeb Sierra Nevada fotografie a informace Sierra Nevada a Granada
Literatura
- NOVÁK, Libor: Španělsko: Průvodce po horách. Pyreneje, Andorra, Picos de Gredos, Sierra Nevada, Kanárské ostrovy. Žaket, Roztoky u Prahy 1992. ISBN 80-85620-04-9
- publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |