Sekta

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png


Sekta je pejorativní pojem, jímž většinová společnost označuje menšinovou náboženskou skupinu. Slovo vzniklo pravděpodobně z latinského slovesa secare (ve významu sekat či v přeneseném významu oddělovat), nebo z latinského secta (způsob života), a to odvozené od latinského slovesa sequi (sledovat, následovat), což zase pochází z řeckého αίρεσις (volba, způsob myšlení).

Obsah

Významy slova sekta

  1. Tento pojem původně označuje náboženskou nebo politickou skupinu, která se odpojila od větší, zavedené skupiny. Takové sekty mohou mít s původní skupinou společné části zásad, víry a praktik, ale odlišují se doktrínou, která vedla k jejich oddělení. Chápeme-li sektu takto, můžeme říci, že každé současné náboženství i každé filozofické hnutí začínalo jako sekta.
  2. Z pohledu tradičních křesťanských církví (např. katolické a ortodoxní) bývá výrazem sekta označena skupina, která odmítá hlavní směr křesťanství.
  3. Náboženská, politická apod. skupina, ve které převládají sklony jako autoritářství, uzavřenost, fanatizmus, nesnášenlivost nebo selekce informací.
  4. V mediální praxi se tak označuje náboženská skupina, která poškozuje své členy případně má protispolečenský charakter; často se v ní vyskytují vražedné či sebevražedné sklony.

Dnešní význam

Sociologie tímto pojmem označuje skupinu, která se vyznačuje konflikty s většinou společnosti. Sekta ve své víře může buď vycházet z tradičních hodnot společnosti, nebo je nahrazovat novými články své víry, nebo vírou novou. Silně, centrálně, vedené a organizované sekty mají přísné podmínky členství, kterými své členy úzce svazují. Jiné, s volnější organizací, mají spíše věřící, podporovatele a sympatizanty. Masová hnutí – jako například džihadismus, fašismus, komunismus, nacismus, socialismus – a jejich organizace – jako politické strany ale i dětské, mládežnické a jiné organizace – mají své ideologické kořeny v utopiích zpočátku okrajových skupin nebo sekt. Označení sekta je silně ideologicky a emocionálně zatížené[1] a je používáno pejorativně i proti subjektům, které nevykazují uvedené charakteristiky, s úmyslem tomuto subjektu nebo skupině osob uškodit, nebo veřejně pošpinit. Umírněné kruhy proto doporučují se označení "sekta" vyhýbat. Za jednu z praktik používaných sektami bývá označován brainwashing (vymývání mozku). Opakem braiwashingu je deprogramování. Dušan Lužný se k problematice brainwashingu a deprogramování vyjadřuje takto: „Praxe tzv. deprogramování, v intencích argumentace antikultovních hnutí snažící se likvidovat „zhoubný“ vliv náboženských sekt a kultů na jejich členy, která je důsledkem teorie brainwashingu a mentálního programování, je v mnoha případech dokonce trestná“[2]. Terapie sektami postižených je nazývána výstupní poradenství. Výstupové poradenství je u nás známo především z díla Stevena Hassana, který používá termín výstupové poradenství proto, aby se mohl distancovat od deprogramování, ale není příliš zřetelné, jaký by měl být mezi oběma pojmy rozdíl[3]. Od terapeutů sektami postižených, je znám z angličtiny termín „totalitární religiózní skupina“, z němčiny označení „manipulující religiózní skupina“. Oba, z hlediska terapeutů přesnější, pojmy jsou používány pro skupiny, které:

  • způsobují psychickou závislost členů sekty (viz též manipulace)
  • zmocňují se majetku členů sekty nebo podstatné jeho části
  • zneužívají jejich práce
  • pronásledují ty, kteří sektu opustili, nebo ji kritizují.

Citáty

„Slovo sekta je v podstatě nadávka“. Zdeněk Vojtíšek, 16. března 2000, seminář klubu českých skeptiků Sisyfos, Akademie věd ČR [4] „Pokoušíme-li se zacházet s pojmem kvality, činíme to pouze ve smyslu otázky, jak se ta která náboženská skupina chová k svým jednotlivým příslušníkům. Pokud jsou tito příslušníci oklamáváni, manipulováni, citově vydíráni, vedeni k nekritické poslušnosti a k závislosti, která v extrémních případech může znamenat až ohrožení jejich zdraví či života, považuje se za společensky nutné označit takové náboženské skupiny za málo kvalitní a varovat před nimi. Ty skupiny, které jsou kvůli svému jednání vůči jednotlivcům viděny jako škodlivé, nebezpečné či zneužívající své příslušníky, bývají označovány slovem „sekty". Zdeněk Vojtíšek,[5]

Reference

  1. Zbíral, David - Stručný úvod do problematiky nových náboženských hnutí, část „Sekta, kult, nové náboženské hnutí“ dostupné online
  2. Jaká víra? Ed. Zdeněk R. Nešpor, D. Lužný a kol. Praha 2004: SOU AV ČR. ISBN 80-7330-061-3, str.96, dostupné online: www, PDF
  3. PORADENSTVÍ PRO ODPADLÍKY, www.sekty.cz
  4. Lidové noviny, příloha Orientace, sobota 10. 6. 2000, s. 22 dostupné online
  5. [1]

Související články

Externí odkazy

Publikace online

Články

Zahraničí