Sýkora uhelníček
Z Multimediaexpo.cz
Sýkora uhelníček (Periparus ater) je malý zpěvný pták z čeledi sýkorovití.
Obsah |
Popis
- Délka těla: 11 cm
- Rozpětí křídel: 18 cm
- Hmotnost: 8 g
Sýkora uhelníček je naším nejmenším druhem sýkory. Má šedý až šedozelenavý hřbet a ocas, nažloutlé nebo šedé břicho, tmavé končetiny, černou hlavu s bílými lícemi a bílou skvrnou na zátylku, díky které ji můžeme rozpoznat od podobné sýkory lužní (Parus montanus) a babky (Parus palustris). Obě pohlaví se mezi sebou zbarvením neliší, mladí ptáci jsou jednotvárnější s nažloutlými lícemi a zátylkovou skvrnou.
Rozšíření
Vyskytuje se v téměř celé Evropě, severní a střední Asii a v severozápadní Africe. Evropská populace je odhadována na 23 - 58 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km2.[1] Je částečně tažná, část středoevropské populace na zimu migruje především do jižní Evropy. V České republice se jedná o běžného obyvatele starých jehličnatých lesů, parků a zahrad s jehličnany. Pravidelně u nás hnízdí asi 450 - 900 000 párů a zimuje 300 - 600 000 jedinců.[2]
Ekologie
Přes léto se sýkora uhelníček objevuje jednotlivě, v zimě žije v menších hejnech často i ve společnosti jiných druhů sýkor. Obratně šplhá v korunách stromů a často visí i vzhůru nohama. Přes léto loví menší hmyz žijící na jehličnatých dřevinách, v zimě, kdy je hmyzu nedostatek, požírá semena a často přilétá i na krmítka. Na jaře, v létě a v menší míře i na podzim se ozývá hlasitým zpěvem, v kterém se opakují dva nestejně jasné tóny „ví-cu-ví-cu-ví-cu“. Hnízdí v zemních i stromových dutinách nebo v ptačích budkách s malým vstupním otvorem ve výšce do 2 m nad zemí, hnízdo vystlává mechem. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky, první na konci dubna nebo v květnu, druhou v červnu. V jedné snůšce je 7 - 10 bílých vajec s hnědým skvrněním, na kterých sedí pouze samice po dobu 14 - 16 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 18 - 20 dnech života a ve volné přírodě se dožívají maximálně 2 let.
Zdroje a reference
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52092/all
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |