Sýkora lužní

Z Multimediaexpo.cz


Sýkora lužní (Poecile montanus, dříve Parus montanus) je malý sýkorovitý pěvec rozšířený celoročně v mírných částech Evropy a v severní Asii.

Obsah

Popis

  • Délka těla: 11,5 cm
  • Hmotnost: 11 g

Je podobná sýkoře babce. Má však větší hlavu, na rozdíl od babky nikoli lesklé, ale matně černé temeno, větší černé místo pod zobákem; od babky ji lze bezpečně rozpoznat i podle délky krajních ocasních per (rozdíl mezi kratšími krajními a delšími středovými ocasními pery je větší než 5 mm (5-6 mm), zatímco sýkora babka má tento rozdíl menší než 5 mm (2-4 mm)[1]). Boky jsou hnědavé, v křídlech světlé pole. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Živí se hmyzem a semeny.

Chování

Hlas

Při vábení nosové dlouze protaženéí "dé-dé-dé" nebo "ci-ci-dé-dé", při zpěvu řady jasných čistých tónů "cjy-cjy-cjy" nebo "cí-cí-cí".

Hnízdění

Hnízdí od dubna do června v dutinách stromů, které se někdy i samy vytesávají, někdy i v budkách. Do hnízda vystlaného mechem a chlupy kladou 7-9 vajec, na nichž sedí 17-19 dní, mláďata hnízdo opouštějí po 17-18 dnech.

Výskyt

V bažinatých lužních lesích či pobřežních porostech s břízami, olšemi, topoly a vrbami, smíšených a jehličnatých lesích, na okrajích lidských sídlišť. V zimě se zdržuje v hejnu jiných druhů sýkor, brhlíků a šoupálků. V Alpách až k pásmu kleče žije o něco větší, stejně zbarvený poddruh, sýkora lužní alpská.

Reference

  1. http://blx1.bto.org/pdf/ringmigration/24_2/broughton1.pdf


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Parus montanus