Promethium

Z Multimediaexpo.cz

Promethium
Promethium
Atomové číslo61
Relativní atomová hmotnost145 amu
Elektronová konfigurace[Xe] 4f5 6s2
SkupenstvíPevné
Teplota tání1042 °C, (1315 K)
Teplota varu3000 °C, (3273 K)
Elektronegativita (Pauling) 1,13 ?
Hustota 7,26 g/cm3
Registrační číslo CAS7440-12-2
Atomový poloměr 1,85 Å (185 pm)
Výparné teplo 289 kJ/mol
Skupenské teplo tání 7,13 kJ/mol
Ionisační energie Pm→Pm+ 540 kJ/mol
Ionisační energie Pm+→Pm2+ 1050 kJ/mol
Ionisační energie Pm2+→Pm3+ 2150 kJ/mol

Promethium, chemická značka Pm, (lat. Promethium) jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.

Obsah

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Promethium je uměle připravený radioaktivní prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze v ultrastopových množstvích jako člen uranových rozpadových řad. Jeho fyzikálně-chemické vlastnosti nejsou detailně známy, protože není k dispozici dostatečné množství čistého kovu pro jejich exaktní měření. V současné době je známo přibližně 36 izotopů promethia, z nichž pouze tři mají dostatečně dlouhý poločas rozpadu, aby je bylo možno prakticky zkoumat: 145Pm s poločasem 17,7 roku, 146Pm s poločasem 5,53 roku a 147Pm s poločasem 2,62 roku. Všechny uvedené izotopy jsou beta zářiči.

Historie objevu

Existence promethia byla teoreticky poprvé předpovězena českým chemikem Bohuslavem Braunerem roku 1902 a opětně potvrzena roku 1914 Henrym Mosleyem.

Důkaz o skutečné existenci promethia podali teprve v roce 1945 Jacob A. Marinsky, Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell na základě analýzy produktů jaderného rozpadu uranu v jaderném reaktoru. Svoje poznatky však publikovali až v roce 1947. Jméno prvku odvozeno od hrdiny řeckých bájí Prométhea, který ukradl olympským bohům tajemství ohně a daroval jej lidem.

Výskyt, výroba a využití

Obsah promethia v zemské kůře je neměřitelně nízký. O jeho výskytu ve vesmíru přinášejí důkaz spektra některých hvězd, kde byly zaznamenány emisní linie připisované atomům promethia. Při umělé výrobě promethia se vychází buď z produktů radioaktivního štěpení uranu v jaderných reaktorech nebo se připravují bombardováním izotopu 146Nd neutrony za vzniku 147Nd, který se beta rozpadem mění na 147Pm. Izotopy promethia jako zářiče beta mohou být použity například ke kontinuálnímu měření velmi malých vrstev materiálu (výroba papíru) nebo jako energetický zdroj v jaderných článcích, užívaných obvykle v kosmickém výzkumu.

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Promethium