Praha 7

Z Multimediaexpo.cz


Městský obvod Praha 7 se spádovým centrem v Holešovicích poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v podobném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily. Rozkládá se severně od historického centra Prahy převážně na levém břehu Vltavy a uvnitř jejího velkého meandru, ale menší částí území zasahuje i na její pravý břeh. Je prodloužením centra Prahy a zahrnuje jak oblasti husté obytné a průmyslové městské zástavby, tak obchodní zóny a rozsáhlé parky a přírodní území (Letná, Stromovka, Troja se zoologickou a botanickou zahradou a přírodními rezervacemi). S centrem je spojena červenou linkou C pražského metra a systémem tramvají. Městská část Praha 7 byla ustavena s účinností od 24. listopadu 1990 jako jedna z 56 samosprávných městských částí v území shodném s obvodem Praha 7. K 1. lednu 1992 z ní byla v rámci obvodu Praha 7 vyčleněna nová, 57. městská část, Praha-Troja. Jako správní obvod Praha 7 je označováno celé území, pro které má úřad městské části Praha 7 některé přenesené působnosti státní správy, t. j. obě městské části obvodu Praha 7.

Obsah

Obvod Praha 7 v letech 1949–1960

Poprvé existoval obvod Praha 7 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 194930. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej část Holešovic-Buben, část Bubenče, část Libně a část Troje. Základem obvodu Praha 7 byl dosavadní obvod Praha VII – Holešovice. Římské číslo VII. označovalo Holešovice-Bubny jako v pořadí sedmou část Královského hlavního města Prahy již po jejich připojení roku 1884, v systému členění Velké Prahy zavedeném k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. bylo toto tradiční označení čtvrti zahrnuto do číslování městských obvodů, avšak pouze formálně, protože centrální pražské obvody I.–VII. tvořily dohromady jeden volební obvod. Rok 1949 tak znamenal částečné obnovení samosprávy Holešovic-Bubnů po 61 letech. Podletenská část Bubnů však v roce 1949 připadla do obvodu Praha 1, zato k Praze 7 přibyla část Bubenče z dosavadního obvodu Praha XIX - Dejvice (zejména Stromovka i s Výstavištěm a bubenečská část Letné) a části Libně a Troji z dosavadního obvodu Praha VIII - Libeň.

Obvod Praha 7 od roku 1960

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 7. Ten se výrazně neliší od obvodu Praha 7 v předchozím členění, Holešovice-Bubny však byly při té příležitosti přejmenovány na Holešovice a označení Bubny se začalo vytrácet z obecného povědomí. Protože je Praha 7 jedním ze 4 pražských centrálních obvodů, nedotklo se jí rozšiřování Prahy v letech 1960–1974. Od 24. listopadu 1990 do konce roku 1991 bylo území obvodu totožné s územím městské části Praha 7, k 1. lednu 1992 vznikla v severní části jeho území na pravém břehu Vltavy nová městská část Praha-Troja.

Městská část Praha 7

Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu Statut hlavního města Prahy (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily městskou část Praha 7. Zahrnuje téměř celé katastrální území Holešovice, asi polovinu katastrálního území Bubenče a malou část katastrálního území Libně. Do 31. prosince 1991 patřila k Praze 7 také jihozápadní (dolní) část katastrálního území Troja, která se od 1. ledna 1992 v rámci obvodu osamostatnila jako městská část Praha-Troja.

Správní obvod Praha 7

Úřad městské části Praha 7 vykonává vybrané přenesené působnosti státní správy i pro městskou část Praha-Troja, t. j. pro celé území městského obvodu Praha 7. Praha 7 jako jeden z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002 je tedy vymezena shodně s Prahou 7 jako jedním z 10 pražských obvodů podle státního územního členění z roku 1960.

Souřadnice

References

Externí odkazy


       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov