Podolí (okres Brno-venkov)
Z Multimediaexpo.cz
Obec Podolí se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský.
Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1165 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části - Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, spojila je a později učinila ústředním sídle svého panství.
Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.
Z návrší Žuráň ležícím na jižním okraji katastru obce, řídil 2. prosince roku 1805 Napoleon Bonaparte tzv. "Bitvu tří císařů" – bitvu u Slavkova, v níž bojovala armáda Francouzského císařství pod Napoleonovým velením proti armádě spojenců, Ruska v čele s Alexandrem I. a Rakouska pod velením císaře Františka I.; proti sobě zde bojovalo cca 160 000 mužů, z nichž kolem 35.000 zde padlo. Válečné události obec těžce poznamenaly, podobně jako řadu dalších obcí v širokém okolí.
Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s původně kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. (Deska byla původně vyrobena z bronzu, byla však ukradena, naštěstí však časem objevena rozlámaná na kusy ve sběrně kovů; podle ní byla vyrobena deska jiná, z méně cenného materiálu. Původní deska je uložena na Obecním úřadě v Podolí.)
V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému Městskému úřadu Šlapanice.
Významné archeologické nálezy
Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá, mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:
- V místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145 hrobů z původních asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových polí na Moravě – podolská kultura.
- Na návrší Žuráň byla v roce 1853 náhodně a pouze částečně a v letech 1948–1950 prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která ukrývala několik bohatých (nedlouho po pohřbu ovšem vyloupených) hrobů. V nich byli pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5. století (podle některých historiků herulského krále Rodolfa) a z počátku 6. století (snad langobardský král Wacho).
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |