Pazourek

Z Multimediaexpo.cz

Opracovaný pazourek

Pazourek je tvrdá sedimentární kryptokrystalická forma křemene zařazená mezi odrůdy chalcedonu. Pazourek je obvykle tmavošedý, modrý, černý nebo temněhnědý a často se skelným vzhledem. Vyskytuje se převážně ve formě pecek (mandlí, konkrecí, uzlin) i větších objemů uvnitř usazených (sedimentárních) hornin jako jsou křídy a vápence. Způsob vzniku pazourku není dosud jasný, i když zdá potvrzeno, že je výsledkem chemických změn při tvorbě sedimentárních hornin pod tlakem – při procesu diageneze. Jedna teorie praví, že gelovitý křemičitý materiál vyplňuje dutiny v sedimentu a v nich “zkřemení”. To by vysvětlovalo složité tvary, ve kterých se přirozený pazourek v přírodě vyskytuje. V Evropě se nejlepší pazourek pro výrobu nástrojů vyskytuje v Belgii – v Obourgu v pazourkových dolech Spiennes,[1] v křídách na pobřeží průlivu La Manche, v Pařížské pánvi, v ložiskách na Rujáně (např. na mysu Arkona), v anglických Grimes Graves a v jurských vrstvách krakovské oblasti v Polsku. Pazourek byl pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom jedním z nejvíce užívaných materiálů pro výrobu kamenných nástrojů v době kamenné. Byl zpracováván štípáním na tenké ostré štěpiny, které tvořily ostří primitivních nástrojů, například pěstních klínů, hrotů šípů apod. Anglický (a také německý) název pazourku – flint – známe z obecného názvu pro pušku – flinta. Pazourek byl totiž užíván jako křesací kamínek (nárazem oceli s pazourkem vznikají jiskry) v puškách a jeho úlohou bylo vznítit střelný prach, který odpálil kulku (vojenské užití pazourku v mušketách britské armády je doloženo k roku 1842). Skláři, optici a astronomové také znají flintové sklo s vysokým indexem lomu.[2]

Reference

  1. http://whc.unesco.org/en/list/1006 Neolithic Flint Mines at Spiennes Mons]
  2. http://www.vscht.cz/sls/vyuka/prednasky/opticka_skla/opticka_skla_soubory/frame.htm#slide0007.htm Optická skla

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Flintstone