Paprika

Z Multimediaexpo.cz


Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae) Pochází z Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupce rodu paprika se používají jako zelenina, jiné jako koření nebo lék. Pálivá forma papriky se označuje jako chilli paprička. Přehled odrůd papriky naleznete vpravo v taxaboxu.

Obsah

Kapsaicin

Související informace můžete najít také v článku: Kapsaicin

Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid), lipofilní látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v konečníku) neuvyklého konzumenta. Většině savců je kapsaicin velmi nepříjemný, avšak ptákům nevadí. Je evidentní, že se jedná o adaptaci papriky, aby nebyla zkonzumována savci, ale ptáky. Ti totiž rozšiřují semena. Množství kapsaicinu v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na genetické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez kapsaicinu je jemná paprika "bell pepper". Chilli paprička naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v indiánském léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. Kapsaicin totiž tiší bolest a stimuluje srdce. Paprika není nijak příbuzná s pepřem černým, který obsahuje zcela jiné pálivé látky, například piperin.

Kuchyně

Související informace můžete najít také v článcích: Chilli paprička, Habanero a Jalapeño

Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při vaření se používají zejména druhy Capsicum annuum a Capsicum frutescens, která jsou vhodné k plnění (sýrem, masem nebo rýží) Čerstvé papriky se přidávají do salátů. Rovněž se dají nakládat nebo sušit. V roce 2005 vzorek 2000 lidí z Velké Británie označil papriku za čtvrtou nejoblíbenější zeleninu.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách.[1]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
vodag/100 g93,3Na4vitamin C120
bílkovinyg/100 g0,8K120vitamin D0
tukyg/100 g0,3Ca8vitamin E0,80
cukryg/100 g2,4Mg10vitamin B60,30
celkový dusíkg/100 g0,13P19vitamin B120
vlákninag/100 g1,6Fe0,4karoten0,265
mastné kyselinyg/100 g0,3Cu0,02thiamin0,01
cholesterolg/100 g 0Zn0,1riboflavin0,01
energiekJ/100 g65Mn0,2niacin0,1

Související články

Reference

  1. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3


Zelenina

Bob • Brambory • Brokolice • Celer • Cibule • Cuketa • Černý kořen • Česnek • Dýně • Hlávkový salát • Chřest • Kapusta • Kedlubna • Křen • Květák • Lilek • Meloun • Mrkev • Okurka • Paprika • Pastinák • Patizon • Petržel • Pórek • Rajče • Romanesco • Růžičková kapusta • Ředkev • Ředkvička • Špenát • Tuřín • Vodnice • Zelí (čínskéhlávkovépekingské)