Památný strom

Z Multimediaexpo.cz


Smaltová cedule označující Památný strom

Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné stanoveným postupem vyhlášeny a které jsou v České republice poté označeny tabulí s malým státním znakem ČR.

Obsah

Památný strom podle českého práva

Vyhlášení

Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací):

Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny buď na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou pověřený obecní úřad, městský úřad či magistrát statutárního města (konkrétně jedná jeho odbor životního prostředí), nebo na základě smlouvy tohoto orgánu ochrany přírody s vlastníkem stromu. Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí podnětu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem apod. zjistí orgán ochrany přírody sám v rámci správního řízení. Před samotným vyhlášením však musí takový záměr projednat s vlastníkem stromu. Druhou možností vyhlášení určitého stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu, k tomu většinou dojde na základě návrhu vlastníka, který chce svůj strom za památný vyhlásit. Smlouva musí obsahovat jak jednoznačné určení památného stromu, tak i způsob péče o něj. Ochrana památného stromu je pak zajištěna pomocí danou smlouvou zřízeným věcným břemenem, s tím, že návrh na vklad tohoto břemene do katastru nemovitostí podá sám orgán ochrany přírody.

Ochrana

Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození. Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potencionálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Památné stromy samy o sobě samozřejmě vůbec nelze skácet, nebo i jinak poškodit. Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podle § 293 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí či podle § 294 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, za které lze uložit trest zákazu činnosti či trest odnětí svobody (v nejvyšší sazbě až 8 let).

Zrušení

Ochranu památného stromu je možné zrušit správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody jen v případě, když by se v daném případě vyskytl veřejný zájem o takové intenzitě, že by převážil nad zájmem na ochranu památného stromu. Ne všechny stromy, které splňují alespoň jedno z kritérií pro vyhlášení památného stromu, jsou památné. Je tomu tak z více důvodů: kvůli tomu, že rostou a objevují se další stromy, které by bylo vhodné vyhlásit za památné; kvůli tomu, že se nenajde člověk, který by podal návrh na jejich vyhlášení za památné stromy; nejspíš i kvůli tomu, že nevyhovují svým zdravotním stavem a musely by se brzy pokácet (hlavně ve městech); a nakonec i z jiných specifických důvodů, vyplývajících hlavně z lidského faktoru. K těm patří především nedostatek financí na ošetřování stromů (kdyby měly být památné všechny stromy splňující výše uvedené podmínky, bylo by třeba mnohem více financí na jejich ošetřování), ochota zaměstnanců pověřeného úřadu k vyhlašování památných stromů (administrativa, určitá pracovní a časová náročnost), stupeň odborných znalostí a osobní úsudek daných zaměstnanců a další (například nižší potřeba vyhlašování stromu za památný, nachází-li se v chráněné oblasti). Výše odborných znalostí a osobní úsudek pověřeného zaměstnance jsou faktory, které významně ovlivňují počet a druhové zastoupení stromů v oblastech, kde daný zaměstnanec působí. Pro zajímavost se občas stává například to, že pověřený zaměstnanec má snahu vyhlašovat za památné stromy spíše dlouhověké, protože zdravotní stav krátkověkých stromů se rychleji zhoršuje, žijí kratší dobu, jejich odumření nastává dřív a je proto třeba dříve vyřizovat jejich administrativní záležitosti.

Historie

Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z roku 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První seznam památných a chráněných stromů vypracoval a vydal v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, vrchní lesní správce u hlubockých Schwarzenbergů.

Terminologie

Památný strom

Termín památný strom bývá používán ve dvou mírně odlišných významech. Novodobě se objevil v roce 1992 v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde nahradil původní termín strom chráněný státem. Historicky se ale slovním spojením památný strom označovaly všechny stromy kmetovského věku, poutní, nebo pamětihodné. Takto byl používán již před více než sto lety Janem Evangelistou Chadtem-Ševětínským, v díle Aloise Jiráska (např. Domů a jiné obrázky) a dalšími.[1][2][3] Ne všechny památné stromy v tomto širším slova smyslu odpovídají významovému chápání termínu podle současného zákona č.114/1992 Sb, neboť některé nebyly v souladu s tímto zákonem oficiálně vyhlášené. Důvody mohou být například zánik stromu před tímto datem (nebo před dokončením správního řízení), zamítnutí návrhu z důvodu horšího zdravotního stavu stromu (oficiální vyhlášení ukládá péči o strom, která je finančně náročná a v případě stromu, u něhož je předpokládán časný zánik, by byla péče nerentabilní), nebo návrh nebyl podán vůbec. Jsou to například Žeberská lípa (živá, ale nevyhlášená), Komenského lípa (zanikla) a mnohé další. Na druhou stranu existují i výjimky, např. Husova lípa v Úklidu, která uschla roku 1947 a přesto byla 20.10.1981 vyhlášena jako strom chráněný státem a později převedena na památný strom.[4]

Chráněný strom

Před rokem 1992 byl v zákoně ukotven termín strom chráněný státem. Tyto stromy byly v terénu označeny zeleným plechovým štítkem zpravidla přibitým na kůru stromu. Všechny byly v souladu s pozdějším zákonem převedeny na stromy památné. Významově jde prakticky o synonymum, protože i stromy památné (podle zákona č.114/1992 Sb) jsou chráněné státem.

Významný strom

Termín významný strom není v současné době uzákoněný a v praxi se proto používá velmi široce a pro různé účely, například:

  • orientační body - stromy vyznačené v mapách, významné z hlediska orientace v terénu
  • Významný strom LČR - stromy, které LČR vyhlásily jako významné (2003-4) a označily informační tabulí[5]
  • Významný strom VLS ČR - VLS roku 2003 začaly vytvářet soupis vlastních významných stromů[6]
  • Významný krajinný prvek - strom (zpravidla registrovaný VKP)[7]
  • obecně (v širším slova smyslu) pro všechny jakkoli významné stromy včetně památných

Nejvýznamnější památné stromy

Mezi hlavní kritéria pro vyhlášení památného stromu patří stáří a vzrůst. Stromy, které se v těchto ohledech řadí na čelní příčky, jsou názornou ukázkou věku a vzrůstu, jakého mohou jednotlivé druhy v optimálních podmínkách dosáhnout.

Stáří

Věk nejstarších stromů je velmi obtížné určovat. K jeho určení se používá řada metod, ale v mnoha případech nemusí žádná poskytnout dostatečně přesný výsledek:

  • podle letorostů (po poražení stromu či navrtáním)
  • podle obvodu kmene
  • podle historických záznamů

Určování stáří podle počtu letorostů často komplikuje přítomnost dutin. V takovém případě je možné dopočítat, kolik letorostů mohla zetlelá část kmene nést (podle zachovalé části). Tímto postupem bylo zjištěno stáří např. u Třeboňského hlohu: "Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý! Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. ... Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 – 210 let, stanovený s přesností na 10 let." (informační tabule stromu)[8] Odhad věku na základě obvodu kmene se určuje s ohledem na příslušný druh a případně stanoviště, na kterém se strom nachází. Tuto metodu nelze využít u stromů, kde původní kmen zcela chybí. To je typické pro lípy, které mohou původní kmen nahradit srostlicí výmladků, jako např. Tatrovická lípa, Jemčinská lípa, Kamenická lípa a snad i Vejdova lípa. Běžné jsou i případy, kdy se výmladky (či pozůstatky adventivních kořenů) oddělí a rostou samostatně dál, jako u Bzenecké lípy. Jinou komplikaci znamenají stromy se silně atypickým růstem. Příkladem mohou být extrémy některých šumavských smrků, třeba 280 let starý smrk s průměrem kmene 30 centimetrů, nebo 513 let starý exemplář s 67 centimetrů širokým kmenem z Boubínského pralesa.[9] Určité zkreslení vnášejí i případy, kdy byl odhad proveden před mnoha desítkami let a dále jen opisován bez příslušné korekce. Z těchto důvodů je třeba brát níže uvedený seznam jako orientační. Seznam obsahuje památné stromy starší než 700 let:

Pernštejnský tis (přes 1000 let)
Klokočovská lípa (1000 let)
název stromu věk obvod poznámka
Vilémovický tis 1500-2000 let[10] 360 cm -
Tis v Krompachu 1000-2000 let 465 cm 440 let podle Hofmana
Pernštejnský tis >1000 let 455 cm -
Klokočovská lípa 1000 let 888 cm -
Oldřichův dub 1000 let 760 cm podle pověsti, pravd. méně
Žižkův dub v Náměšti 900-1100 let 1010 cm -
Goethův dub 800-1000 let 1040 cm zanikl asi koncem 90. let
Tisíciletá lípa ve St.Lysé 800-1000 let 657 cm podle jiných odhadů ~500 let
Bzenecká lípa 900 let - nemá původní kmen
Petrohradský dub 900 let 900 cm -
Svatováclavský dub 700-1100 let 850 cm podle pověsti, pravděp. méně
Tisíciletá lípa v Kotli 870-950 let 970 cm podle jiných odhadů 350-450 let
Běleňská lípa 850 let 570, 1250 ○ 1250 cm do r.1951
Praskoleská lípa 800 let 900 cm podle jiných odhadů ~500 let
Tatobitská lípa 800 let 866 cm podle jiných odhadů ~500 let
Lípa v Lipce 800 let 870 cm podle jiných odhadů ~600 let
Žeberská lípa 700-900 let 770 cm k r.2010 není vyhl. jako PS
Kamenická lípa 700-900 let 560 cm torzo pův. kmene
Vejdova lípa 700-800 let 1225 cm podle jiných odhadů ~600 let
Husova lípa 750 let 957 cm -
Rodvínovský dub 740 let 530 cm pravděp. mladší
Žižkův dub v Podhradí 600-800 let 900 cm -
Mladějovická lípa >700 let 905 cm podle jiných odhadů ~350 let
Cisterciácká lípa 700 let 718 cm -
Körnerův dub 700 let 887 cm -

Obvod kmene

Obvod kmene je jedním z ukazatelů věku památného stromu. Nejvyšších hodnot dosahují lípy a duby. Zvlášť vysokých hodnot dosahují obvody lip, které vznikly srůstem výmladků/kmenů z kmene původního, který se již rozpadl. Setkáváme se i s případy, kdy je současně naměřený obvod stejný nebo nižší, než obvod naměřený před řadou let. To je obvyklé u stromů, kde z původního kmene zbylo jen torzo, z něhož vyrůstají kmeny nové (např. Cisterciácká lípa), případně u stromů, kde došlo k vylomení části strostlice, která kmen tvořila (např. Tatrovická lípa), nebo u stromů silně poškozených bleskem (např. Běleňská lípa). Také je třeba brát v úvahu, že dřívější měření nebylo příliš jednotné. Měřilo se buďto u země, případně v 50 centimetrech výšky, nebo v tzv. prsní výšce, která nejlépe odpovídá současné výčetní výšce 130 cm. Živé památné stromy s aktuálním obvodem přes 850 cm

Klokočovská lípa (obvod 890 cm)
Lukasova lípa (obvod 1161 cm)
Žižkův dub v Podhradí u Lichnice (obvod 900 cm)
název stromu obvod poznámka
Vejdova lípa 1259 cm zř. srotlice kmenů
Sudslavická lípa 1180 cm -
Lukasova lípa 1161 cm -
Tatrovická lípa 1122 cm -
Litenčický jasan 1030 cm[11] u země
Žižkův dub v Náměšti 1010 cm -
Kotelská lípa 970 cm -
Husova lípa 957 cm -
Janovská lípa 955 cm -
Opatovická lípa 953 cm -
Dolní Popovská lípa 952 cm -
Tatobitská lípa 940 cm -
Lípa v Řetové 940 cm -
Maškovická lípa 933 cm -
Hadí královna 927 cm zř. srostlice kmenů
Praskoleská lípa 927 cm -
Hroznatova lípa 910 cm -
Mladějovická lípa 905 cm -
název stromu obvod poznámka
Bratrská lípa 900 cm -
Petrohradský dub 900 cm -
Žižkův dub v Podhradí 900 cm -
Lípa v Kuklíku 893 cm Chobotský dvůr
Lípa na Babí 890 cm zřejmě již torzo?
Klokočovská lípa 890 cm -
Körnerův dub 887 cm -
Horní Popovská lípa 881 cm -
Svatováclavský dub 880 cm -
Vlásenická lípa 872 cm -
Lípa v Lipce 870 cm -
Lípa v Knapovci 870 cm -
Tománkova lípa 870 cm -
Sedloňovská lípa 855 cm -
Lípa v Jablonečku 852 cm -
Veledub 851 cm -
Lípa u Zelených 850 cm -

Zaniklé a poškozené památné stromy, které maximálního obvodu dosáhly v minulosti

název stromu obvod poznámka
Tatrovická lípa 1650 cm ¹) od r.1997 do 1122 cm
Pardubický topol >1600 cm ²) zaniklý
Lochovický topol 1571 cm ²) zničen vichřicí 1905
Bzenecká lípa 1400 cm ¹) od poč.20 st. bez kmene
Lípa ve Velké Losenici 1256 cm ²) -
Běleňská lípa 1250 cm ¹) od r.1951 do 570 cm
Dub v Žehušické oboře 1236 cm ¹) -
Goethův dub 1040 cm ²) zr. 27.8.1999, torzo
Malovarský topol 1038 cm ²) zaniklý, v 50 cm
Lhotecká lípa 1010 cm ¹) nyní jen 600 cm
Albrechtický dub 990 cm ²) zanikl v srpnu 1993
Lípa v Křemenité 946 cm ²) zrušena 18.2.1993
Ujkovický dub 910 cm ¹) ± od r.2000 jen 800 cm
Kapistránská lípa 900 cm ¹) zmlazené torzo
Ctiborův dub 900 cm ²) již jen torzo
Choltický dub 855 cm ²) uschnul asi v 90. letech
Jemčinská lípa 850 cm ¹) zruš. 13.1.2010

¹) strom žije, ale obvod jeho kmene klesl vlivem poškození v minulosti, nebo již původní kmen nemá
²) strom zanikl nebo uhynul

Výška

Mezi nejvyšší památné stromy patří většinou smrky, případně jedle a modříny. Duby a lípy, které dominují stářím a mohutností, dosahují výšky nad 35 m jen výjimečně. Památné stromy dosahující min. 45 m výšky

Vidlicový smrk, torzo (původní výška 57 m)
název stromu výška poznámka
Troják u Habrůvky 58 m modřín opadavý
Smrk pod Bukovou strání 50 m zruš. 25.06.2010
Jedle v lázeňském parku 49 m -
Smrk u Dobrouče 48 m -
Ambrožův smrk 48 m -
Vysoký smrk pod Favoritem 47 m -
Smrk pod Sochovou 47 m -
Jedle pod skálou 46 m -
Smrk v Provazové rokli 46 m -
název stromu výška poznámka
Smrk na Šumperku 45 m -
Jedle pod Čerňavou 45 m -
Smrk na Oslavě 45 m -
Nancin smrk 45 m zrušen 17.2.1993
Hrubá jedle 45 m již zanikla
Pěnčický smrk 45 m -
Kukaččí smrk 45 m -
Smrky u Otova Dvora 45 m -
Nevoralova lípa 45 m -

Za zmínku stojí jistě i Těptínský smrk (58 m, padl zřejmě 25.6.2008), smrk Král Šumavy (57,6 m, uschnul r.1969), smrk Nástupce krále (57 m v r.1981, zničen kůrovcem r.2004) a Vidlicový smrk (57 m, uschnul r.2004), které sice nebyly vyhlášeny jako památné, ale mnohé byly chráněné. Případně "historické" stromy jako Chadtův smrk (57 m, pokácen 1882) a Křížový smrk (57,7 m, pokácen jako suchý 1895)

Některé památné stromy

Přehled památných stromů byl přesunut do článku: Seznam památných stromů

Reference

  1. JIRÁSEK, Alois. Domů a jiné obrázky. Praha : J. Otto, 1897. Kapitola Stromy, s. 91-94.  
  2. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : vlastní náklad, 1908. 61 s.  
  3. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Český lid, 1908, roč. XVII.  
  4. Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  5. Významné stromy LČR lesycr.cz
  6. Významné stromy VLS ČR vls.cz
  7. Významný krajinný prvek ochranaprirody.cz
  8. Hloh u Tylova domku - Třeboň stromy.trebonsko.org
  9. elektronický zpravodaj "Ďáblík" stružení Calla, č.90 12/10 calla.cz
  10. Organismus strom stromy.arnika.org
  11. Významné a památné jasany, Lesu zdar 9/08 lesycr.cz

Externí odkazy