Okres

Z Multimediaexpo.cz

Okres je v Česku a na Slovensku označení typu územně-správní jednotky menší než kraj a větší než obec, české a slovenské okresy vznikly postupným vývojem z okresů Československa a Rakousko-Uherska. Slovem okres se překládají i některé typy územních jednotek v jiných státech, například Kreis v Německu, Bezirk v Rakousku (východoněmecké označení Bezirk se překládalo jako kraj), county v USA, rajón v zemích bývalého SSSR, district v některých anglojazyčných i jiných zemích, arrondissement ve frankofonních zemích, powiat v Polsku atd.

Obsah

Historie v zemích Rakousko-Uherska

Okresní hejtmanství k roku 1900[1]

Vznik okresů

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší) pro veřejnou správu a soudní (menší) pro justici. Politických okresů bylo k 1. 1. 1850 79 v Čechách, 25 na Moravě a 7 ve Slezsku. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným. (Tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených vpodstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Prosincová ústava

Dle prosincové ústavy z roku 1868 nakonec došlo k definitivnímu oddělení správy od soudnictví. Opětovně byla zavedena okresní hejtmanství. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 - v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významená (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

První republika

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

Další vývoj

Od 1. února 1949[2] do 31. prosince 2002 pak byly územní obvody státní správy a soudů sjednoceny.

V České republice byly nejprve přímo volená pléna okresních národních výborů nahrazena nepřímo volenými okresními shromážděními, od počátku roku 2003 byly zrušeny i okresní úřady a okresy tak zůstaly jednotkami statistickými a územně-orientačními a obvody působnosti policie, státních zastupitelství a soudů.

Sousední země

Na Slovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Okresy v jiných zemích

V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte).

Polská vojvodství se od 1. ledna 1999 dělí na okresy, které se zde označují powiat. Podobně jako v Německu nebo Rakousku mají i zde některá města postavení městského okresu (miasto na prawach powiatu).

Okresy existují s označením arrondisement také ve Francii a Belgii.

Ve Velké Británii, Kanadě a Lucembursku se označují jako district (plurál districts).

V USA se označují jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství).

V Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se okresy označují jako rajón (plurál rajóny).

V Litvě se správní jednotky odpovídající úrovni okresu v ČR nazývají savivaldybė (plurál savivaldybės).

Související články

Reference

  1. ↑ Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  2. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okres“