Nový Jičín

Z Multimediaexpo.cz


Nový Jičín (německy Neutitschein) je okresní město na Moravě ve dvou třetinách cesty z Olomouce do Ostravy. Je známé především pravidelným čtvercovým náměstím s podloubím a historickým renesančním domem Stará pošta, Žerotínským zámkem a bohatou česko-německou historií. Sídlí zde také Muzeum Novojičínska. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Roku 2001 byl vyhlášen Historickým městem roku. Nový Jičín je sídlem známých firem Tonak, a. s. a Autopal, s. r. o.

Obsah

Historie města

Znak města Nového Jičína s pečetí

Znak města

Ruka vystupující z oblaku, která drží polovinu zavinuté střely v červeném poli, znak pánů z Kravař.

Název města

O názvu města existuje několik pověstí. Podle jedné z pověstí bylo město pojmenováno podle udatné dcery majitele starojického hradu Jitky, která se kvůli záchraně malého chlapce pustila do boje s medvědem. Před rozzuřeným zraněným zvířetem ji zachránil pastýř, její budoucí manžel. Na místě, kde byla zachráněna, nechala Jitka postavit kapličku. Vedle ní pak její manžel postavil lovecký zámek, věnovaný Jitce, tedy Jitčin, později Jičín. Podle vědecké teorie je jméno města odvozováno od slovanského slova dik, divoký kanec, který se na tomto území vyskytoval v hojném počtu. Odtud zprvu Dičín, později Jičín. Tuto teorii potvrzuje také jméno nedalekého kopce – Svinec.

Zakládací listina města

Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z roku 1313, kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala. Předchůdcem města byla osada pod hradem Starý Jičín. Výhodná grafická poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na jeho rozvoj. Již při samém vzniku mělo město pravidelný čtvercový tvar a původní půdorys se zachoval dodnes. Pravoúhlý tvar, téměř čtvercový, mělo i městské opevnění, s nímž rovnoběžně procházela obvodová ulice. Opevnění bylo původně jen z hliněného valu s palisádou. Teprve během 14. století bylo nahrazeno kamennými hradbami. Ty obepínaly i panské sídlo (tvrz), nynější zámek. Městský plán je orientován směrem od severozápadu k jihovýchodu, ve směru obchodní cesty od Fulneku do Valašského Meziříčí. Do města vedly dvě brány. Na ně navazovala po obou stranách předměstí, ale jejich rozvoj spadá až do pozdější doby.

14.–15. století

Počátkem 14. století získal město Nový Jičín i se starojickým panstvím představitel významného šlechtického rodu Vok I. z Kravař. Tento rod patřil k jedné z větví rodu Benešoviců, která ve 13. století vlastnila rozsáhlé pozemky na Moravě, zejména na Opavsku. Z období pánů z Kravař pochází původní gotická podoba nynějšího Žerotínského zámku, městské opevnění a základ městského znaku.

16.–17. století

Důležitým obdobím pro rozvoj města bylo více než padesátileté působení dalšího význačného rodu, rodu Žerotínů v 1. polovině 16. století. Ti se v letech 1500 – 1558 zapsali do historie města zejména přebudováním gotické tvrze z Kravař na pohodlné renesanční sídlo, nynější Žerotínský zámek. Darovali městu dům na náměstí, který se stal důstojným sídlem městské radnice. Když při požáru r. 1503 lehly popelem dřevěné domy na náměstí, začalo se jejich zásluhou s výstavbou kamenného podloubí a měšťanských domů na náměstí. Šestnácté století bylo pro město obdobím hospodářského rozkvětu řemesel. Město bohatne vařením a šenkováním piva, rozvíjí se především soukenictví. Z celkového počtu 200 řemeslníků celou jednu třetinu tvořili koncem století soukeníci. Po Jihlavě byl Nový Jičín druhým nejvýznamnějším městem soukenické výroby na Moravě. Vlivem řemesel a obchodu bohatla městská pokladna a město bylo natolik ekonomicky silné, že od Žerotínů r. 1558 odkoupilo jejich panství Nový Jičín. Vykoupilo se z poddanství a stalo se městem komorním, podřízeným jen královské koruně. Na krátkou dobu se zásluhou „zimního krále“ Fridricha Falckého stalo r. 1620 dokonce městem královským. Zatímco šestnácté století bylo ve znamení prosperity města, první polovina 17. století byla obdobím nestability, náboženských a politických bojů, které ohrožovaly jeho svobodu. Třicetiletá válka, která zachvátila většinu zemí Evropy, poznamenala i Nový Jičín. Roku 1621 přepadlo a pobilo vojsko markraběte krnovského v Novém Jičíně oddíl Španělů. Na místě jejich hrobů byla později postavena tzv. Španělská kaple. Při bitvě město opět vyhořelo. V roce 1623 postihla Nový Jičín morová rána. Převážně protestantské město bylo za účast na stavovském proticísařském povstání v roce 1624 potrestáno. Ztratilo svou samostatnost a stalo se opět městem poddanským. Bylo darováno olomouckým jezuitům, v jejichž majetku zůstalo až do zrušení jezuitského řádu roku 1773. V roce 1626 obsadili město mansfeldští, císařovi protivníci, a vypudili katolické duchovní. Po třech letech, v roce 1629, po nejistotách a náboženských bojích město rezignovalo a přestoupilo na novou víru. V roce 1635 bylo panství jezuity pokatoličtěno. Válečné útrapy třicetileté války však ještě neskončily. V roce 1634 napadli město Švédové a znovu ho vyplenili. Od druhé poloviny 17. století utichaly válečné a náboženské rozbroje, byla příhodnější doba pro rozvoj řemesel a obchodu. Opět převažuje soukenictví a to jak ve výrobě tak i v obchodu.

Žerotínský zámek

18.–19. století

V roce 1768 zachvátil požár barokní měšťanské domy, které pak byly přestavěny v klasicistním duchu. V roce 1773 došlo ke zrušení jezuitského řádu, který měl až do této doby město Nový Jičín v držení. Roku 1775 pak Marie Terezie prohlásila Nový Jičín za svobodné municipální město. Význam města vzrostl zavedením státních úřadů v r. 1850, kdy se Nový Jičín stal sídlem okresního hejtmanství, berního úřadu, okresního a krajského soudu. Díky tomu se stalo město přirozeným právním, hospodářským a kulturním centrem. Význam města by se jistě posílil, kdyby jeho občané ve 40. letech 19. století nepodcenili význam železnice. Pro průmyslový rozvoj města to byla neodpustitelná chyba a město na ni doplácí do dnešních dnů. Jako málokteré město má jako Nový Jičín železniční raritu – dvě navzájem nepropojená nádraží. Největší továrnou, která v této době vznikla, byla doutníková a tabáková továrna, kterou na žádost městské rady zřídil stát. Už tři roky po vzniku zaměstnávala okolo 2 500 dělníků, převážně žen. Roku 1879 začal Josef Rotter vyrábět kočárové svítilny a položil tak základy dnešnímu Autopalu.

Od 20. století

V období před 1. světovou válkou převažovalo ve městě německé obyvatelstvo, začaly se projevovat národnostní rozdíly. Měly silný vliv na život města, zejména po nástupu fašismu v Německu. Nový Jičín se stal baštou Henleinovy strany, zvláště za starostování německého starosty Dr. Schollicha. Od října 1938 do května 1945 bylo město součástí Německa. Počet českých obyvatel, kteří původně tvořili 1/3 obyvatelstva, poklesl na pouhé 2.000. Válečná léta město poznamenala spíše celkovým úpadkem než vyslovenými ztrátami. Nedošlo zde k žádným bojovým akcím ani k bombardování. Nový Jičín osvobodila Rudá armáda 6. května 1945. Krátce po osvobození se do města vrátilo mnoho Čechů, kteří zde žili před válkou a společně s nimi přicházeli noví osídlenci z různých krajů Čech, Moravy a Volyně. Po odsunu Němců se poměr národnostního složení obyvatelstva města obrátil. Hospodářský, společenský a kulturní život navázal na předválečné poměry. Nedostatek bytů byl řešen masovou výstavbou panelových domů v okrajových částech města, v nichž vyrostla dvě nová sídliště. Roku 1967 byl Nový Jičín prohlášen městskou památkovou rezervací.

Vývoj území města

1. ledna 1966 byla k město připojena vesnice Žilina. 1. září 1974 byl připojen Kojetín. 1. ledna 1979 byl k Novému Jičínu připojen Straník. V 70. letech byla připojena Libhošť. Od blíže neurčené doby jsou součástí města i Loučka a Bludovice. Roku 1994 se odtrhl Šenov u Nového Jičína. K počátku roku 2011 se na základě místního referenda odtrhla Libhošť.

Vývoj statusu města

  • 1313 – 20. červenec 1558 - Nový Jičín byl poddanským městem
  • 20. červenec 1558 – 23. květen 1624 - Nový Jičín byl svobodným komorním městem
  • 23. května 1624 - 16. září 1775 - Nový Jičín byl opět poddanským městem (kvůli aktivní účasti odboje protestanských stavů proti císaři Ferdinandovi II.)
  • 16. září 1775 - Díky Marii Terezii se Nový Jičín stal svobodným městem municipiálním; od roku 1850 byl okresním městem a sídlem krajského soudu
  • 28. listopadu 1918 - Nový Jičín se stal součástí ČSR
  • 30. září 1938 - Nový Jičín byl připojen ke Třetí říši
  • 6. května 1945 - Nový Jičín byl osvobozen Rudou armádou a stal se opět součástí ČSR jako město okresní

Zajímavosti

V roce 2001 byl Nový Jičín oceněn titulem Historické město roku a stal se nositelem Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Nový Jičín má pravidelné čtvercové náměstí, které je zřejmě jako jediné v ČR po celém obvodu lemováno podloubím pokračujícím i v postranních uličkách. Celé náměstí, včetně podloubí a morového sloupu, prošlo v letech 2008 a 2009 rozsáhlou rekonstrukcí. Na plochu náměstí byly dokonce přidány nové vodní prvky. Samozřejmostí je i kvalitní a čisté veřejné WC v centru města, jehož použití je zcela zdarma. Na okraji centra Nového Jičína se nachází dříve světoznámá továrna Tonak a.s. s více než 200 let dlouhou tradicí, která vyrábí klobouky a vyváží je i v dnešní době do celého světa. Po celém městě (především v centru a místní části Loučka) se v současné době buduje městská internetová síť, která slouží obyvatelům k levnému a rychlému připojení k internetu. K dispozici je také mobilní vysokorychlostní připojení k internetu.

Kultura

V Novém Jičíně najdete Beskydské divadlo a kino Květen. Na náměstí, v budově Staré pošty, se také nachází galerie a v areálu Žerotínského zámku najdete výstavu klobouků a další expozice. Po celé léto se na náměstí a na dalších místech konají různé kulturní akce, které jsou završeny každoročními Slavnostmi města Nového Jičína, které se konají vždy první sobotu v září a jejichž součástí je například slavnostní historický průvod vojáků a představitelů původních obyvatel Nového Jičína. Celé náměstí se přenese do středověku a návštěvníci uvidí, jak se v dřívějších dobách bojovalo, bavilo a podobně. Celý den je většinou zakončen ohňostrojem a večerním vystoupením určitě hudební skupiny. Například v roce 2007 to byla Peha, v roce 2008 Miro Žbirka a Mandrage a v roce 2009 UDG a Čechomor.

Sport

Sportem číslo jedna je ve městě basketbal - má zde halu prvoligový tým Unibon Nový Jičín, který se v sezoně 1998/1999 stal vítězem nejvyšší soutěže /tehdy pod názvem Mlékárna Kunín/. Na kontě má také další úspěchy - několik druhých a třetích míst, 5x vítězství v českém poháru a 1. místo v mezinárodní Superlize. Je pravidelným účastníkem evropských basketbalových soutěží. Zdejší basketbalový klub byl prvním sportovním klubem v republice, který se po sametové revoluci osamostatnil, vystoupil z Tělovýchovné jednoty a v roce 1990 založil vlastní občanské sdružení. Poměrně úspěšní jsou novojičínští sportovci také v hokeji - TJ Nový Jičín se pravidelně účastní play-off ve druhé lize (třetí nejvyšší soutěž). Ve fotbale se po spojení a opětovném rozdělení s FC Vítkovice klub propadl až na samé dno, nyní však opět stoupá vzhůru a v sezoně 2009/2010 hraje krajský přebor.

Slavní lidé města

Rodáci a měšťané

pamětní deska Karla Kryla
Pamětní deska na domě, kde přespal Josef II.

Slavné návštěvy

Novojičínský tisk a televize

V dobách socialismu byl jediným zdrojem určitých informací okresní týdeník OV KSČ Rozkvět. List zanikl koncem devadesátých let a zůstal jen týdeník Region (založen 1992), od roku 2001 patřící vydavatelskému domu Vltava Labe Press. V dnešní době o životě v Novém Jičíně píše především jeho následovník Novojičínský deník a měsíčník Novojičínský zpravodaj, vydávaný městským úřadem. O dění v Novém Jičíně se dočtete i v regionální příloze Mladé fronty DNES a dalších celostátních denících. V Novém Jičíně působí již řadu let i televize Polar, jejíž provoz platí městský úřad. Televize vysílá jak analogově terestricky (vzduchem) z vysílače na ulici Karla Čapka 4 v Novém Jičíně, tak i kabelově. Archiv televizních zpráv je od září 2007 dostupný i na internetu. Ve městě a jeho okolí (např. v obci Rybí) je dostupná digitální terestrická televize z Ostravy, díky které si obyvatelé mohou dopřát televizi ve velmi dobré kvalitě včetně několika nových veřejnoprávních stanic(ČT24, ČT4 SPORT), které jsou analogově nedostupné.

Turistika

Přes léto do města míří mnoho turistů z Německa, a dále z Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie.

Doprava

Autobusové nádraží bylo v nedávné době kompletně zbouráno a místo něj bylo postaveno nové. Městskou autobusovou dopravu od 1. září 2006 převzaly a její nový systém zavedly Technické služby města Nového Jičína, od té doby jezdí do všech čtvrtí Nového Jičína (vyjma Straníku) a ne jen po centru města, jak tomu bylo kdysi. Nový Jičín je jedno z mála bývalých okresních měst, které se zbavilo všech světelných křižovatek a přešlo na kruhové objezdy.

Městská hromadná doprava

Linky 1–6 provozují Technické služby města Nového Jičína, linku 7 Veolia Transport Morava a. s., která do srpna 2006 provozovala původní linky MHD.

  • Linka 1: Aut.nádr. - Autopal - Hřbitovní - Aut. nádr. - Nemocnice - Loučka - Dlouhá - Aut. nádr.
  • Linka 2: Aut.nádr. - Dlouhá - Loučka - Nemocnice - Aut. nádr. - Máchova - Autopal - Aut. nádr.
  • Linka 3: Aut.nádr. - Palackého - Loučka - nemocnice - Aut.nádr.
  • Linka 4: Aut.nádr. - Smetanovy sady / nemocnice - Skalky - Kojetín a zpět
  • Linka 5: Aut.nádr. - Tonak - (Bludovice) - Žilina - Bezručova - Aut.nádr.
  • Linka 6: Aut.nádr. - Šenov u Nového Jičína - Kunín a zpět (meziměstská linka)
  • Linka 7: Aut.nádr. - Máchova - Hypernova (bezplatná linka)

Vlaky

Nový Jičín měl do roku 2009 českou raritu: 2 nádraží, která nebyla propojena. Nádraží Nový Jičín-město (trať 278) leží vedle autobusového nádraží a jezdí odsud lokálka do stanice Suchdol nad Odrou (doba jízdy je 15 minut), kudy prochází hlavní trať 270 z Prahy do Bohumína. V Suchdole staví většina rychlíků a některé vlaky IC. Cesta vlakem z Nového Jičína do Ostravy-Svinova trvá i s přestupem cca 45 minut. Na trať do Suchdola byla v roce 2007 nasazena nová souprava Moravskoslezská Regionova, která cestování značně zpříjemnila a také učinila bezbariérovým. Z Nového Jičína-horního nádraží jezdila od roku 1889 také starší lokálka do stanice Hostašovice (trať 326), kde se napojovala na trať 303 z Ostravy do Valašského Meziříčí. Doba jízdy byla 18 minut. Trať byla vážně poškozena při bleskové povodni 24. června 2009 a provoz byl téhož dne zastaven. Po vleklých diskusích odmítla v dubnu 2010 Správa železniční dopravní cesty financovat obnovu, protože krajský úřad nebyl ochoten poskytnout záruku, že zde bude dlouhodobě objednávat provoz vlaků. Bez záruky by hrozilo, že investice, odhadovaná na 82 - 90 milionů korun, přijde vniveč. Vytíženost spojů ale byla nízká a náhradou vlaků autobusy ušetří kraj asi 4 miliony Kč ročně. O obnovu usilovalo především město Nový Jičín; další obce ležící podél trati preferovaly využití pozemku pro cyklostezku.[1] Obě nádraží jsou od sebe vzdálena asi 2 km. V historii se objevily plány na jejich propojení, ale vzhledem k husté zástavbě v centru se nikdy neuskutečnilo.

Citáty o Novém Jičíně z knih

Citáty jsou použity z knihy Nový Jičín,Městský úřad Nový Jičín, vydavatelství Repronis 1996, ISBN-80-902142-1-5

  • Nový Jičín je krásné město, má však jeden nedostatek, je málo známé. Stejně hovoří i návštěvník z blízkých, ale i velmi vzdálených zemí, který v úžasu stane na náměstí, jehož jedinečnou náladu sotva jinde objeví.
  • Říká se, že novojičínské náměstí náleží k nejkrásnějším na sever od Alp.

Následující citát se nachází na portálu z roku 1661 nad vstupem do obřadní místnosti na Radnici v Novém Jičíně(je psán latinsky):

  • Buď bdělý, města milující, buď ve všem spravedlivý. Moudrosti napomáhá, kdokoliv překračuje tento práh

Starostové města

  • V 16.století je 6 krát purkmistrem (dnešní obdoba starosty) Ondřej Řepa, období jeho vlády prameny neuvádějí.
  • 1856 – 1867 Adolf Kamprath
  • 1873 – 1879 Heinrich Preisenhammer
  • 1879 – 1899 Hugo Fuchs
  • 1899 – 1900 Heinrich Preisenhammer
  • 1908 – 1912 Jacques Ulrich

...

Členění města

Katastrální území Nového Jičína

Nový Jičín se v současné době člení na 6 místních částí na 8 katastrálních území:

  • Nový Jičín, k. ú. Nový Jičín-město, Nový Jičín-Dolní Předměstí a Nový Jičín-Horní Předměstí
  • Bludovice - integrovaná vesnice rozkládající se kolem cesty na Valašské Meziříčí, k. ú. Bludovice u Nového Jičína
  • Kojetín - bývalá vesnice malebně umístěná v sedle pod kopcem Svinec, k. ú. Kojetín u Starého Jičína
  • Loučka - dříve vesnická část ve směru na Starý Jičín, dnes také veliké sídliště, k. ú. Loučka u Nového Jičína
  • Straník - vesnická část u obce Hodslavice (směr Valašské Meziříčí), k. ú. Straník
  • Žilina - vesnická část podél silnice na Frenštát pod Radhoštěm, k. ú. Žilina u Nového Jičína

Částí Nového Jičína byly v průběhu dějin i další obce, které jsou v dnešní době již samostatné:

Správní území

Nový Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Nový Jičín se skládá ze 53 obcí, ORP z 15 obcí.

Partnerská města

Město Nový Jičín udržuje kontakty a spolupráci s některými zahraničními městy. Spolupráce se uskutečňuje zejména v oblasti kultury, sportu, mládeže či turismu. Zástupci partnerských měst například vystupují na městských slavnostech.

  • Novellara - Itálie, partnerství od roku 1964
  • Görlitz - Německo, partnerství od roku 1981
  • Ludwigsburg - Německo, partnerství od roku 1991
  • Świetochlowice - Polsko, partnerství od roku 1994
  • Kremnica - Slovensko, partnerství od roku 1999
  • Epinal - Francie, partnerství od roku 2000

Literatura

  1. Čtení o Novém Jičíně - uspořádal: Karel Otto s redakční komisí, květen 1963, provozovna 25 v Opavě
  2. Nový Jičín,Městský úrad Nový Jičín, vydavatelství Repronis 1996, ISBN 80-902142-1-5
  3. Nový Jičín a jeho výtvarní umělci - kolektiv autorů, vydalo nakladatelství Everwin v roce 2006, ISBN 80-239-7644-3

Související články

Reference

  1. ↑ Trať Nový Jičín – Hostašovice definitivně končí - zpráva ČT24 z 22.04.2010

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nový Jičín
Město Nový Jičín

Bludovice • Kojetín • Loučka • Nový Jičín • Straník • Žilina

  Města a obce okresu Nový Jičín  

Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nov%C3%BD_Ji%C4%8D%C3%ADn“