Národní divadlo

Z Multimediaexpo.cz

Národní divadlo v Praze
Národní divadlo v Praze

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

Obsah

Návrhy

O výstavbě kamenného divadla začali čeští vlastenci uvažovat už v roce 1844 na svých poradách v Praze. Počátek stavby byl realizován nejprve žádostí o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla, kterou stavovskému výboru českého sněmu 29. ledna 1845 předložil František Palacký. Privilej byla udělena už v dubnu 1845. Ale až za šest let – v dubnu 1851 – vydal mezitím ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. Národní sbírka ale nebyla jediným zdrojem financování stavby Národního divadla, dostatek prostředků poskytl stát, výstavu zahájení výstavby navštívil také císař František Josef I. a při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výšce 5 tisíc zlatých a později věnoval dalších 13 tisíc. Zemský výbor království Českého uvolnil 14.700 zlatých, české vlastenky uspořádaly na Žofíně bazar, jehož výtěžek byl téměř 6 tisíc zlatých, členové císařské rodiny (26 tisíc), Ruský car , česká šlechta, za nejvýznamnější jmenujme alespoň kníže Lobkovicz (6 tisíc zlatých), hraběcí rodina Chotkova (přes 4 a půl tisíce), Kolowrat-Krakovský (4 tisíce), objevují se jména Schwarzenberků, Kinských, Černínů, Nosticů, Harrachové a další).[1][2][3]

Prozatímní divadlo

Dřevořezba z roku 1881. Vedle novostavby Národního divadla stojí dosud nepřipojené Prozatímní divadlo. Polákův dům (zcela vpravo) je ještě v původní podobě.
Související informace můžete najít také v článku: Prozatímní divadlo}}

V roce 1853 byl zakoupen pozemek a zahájena stavba Prozatímního divadla, které bylo otevřeno po deseti letech roku 1862. Po otevření Národního divadla byly obě budovy spojeny v jednu. Dnes se zde nachází šatny a zázemí technického personálu.

Stavba a výzdoba

Stavba Národního divadla trvala úměrně dlouho k monumentálnosti budovy i k obtížím, jež způsobovaly zvýšené náklady na ni v průběhu stavby. Projekt Zítkův prováděl stavitel František Havel, od roku 1874. Sochaři Uzel a Wildt. Budování bylo z domácích materiálů a domácími silami. Postup stavby měla hlavní etapy: 16. května 1868 byl položen za velikých slavností základní kámen, 1869 byla zřízena stavební kancelář (budovnice) u Žofína, 1870 byla stavba v úrovni Ferdinandovy třídy.

Roku 1865 skupina kolem Sladkovského, Tyrše, Nerudy a Hálka vyzvala třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 začaly práce na staveništi.

Josefem Schulzem, Zítkovým následovníkem, upravená budova Prozatímního divadla tvoří zadní trakt (jeviště) Národního divadla. Na jeho iniciativu byl do stavby zahrnut také nájemný dům dr. Poláka (za řádné odškodnění). Tyto tři objekty jsou jasně „čitelné“ v siluetě komplexu.

Národní divadlo mělo být postaveno proti Pražskému hradu.

Slavnostní položení základního kamene Národního divadla, 16. května 1868

16. května 1868 byl v Prozatímním divadle slavnostně položen základní kámen, premiérou Smetanova Dalibora.

Do konce roku 1868 byly vystavěny základy a roku 1877 byla postavena střecha. V roce 1873 současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tematicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako umění generace Národního divadla. Na výtvarné výzdobě divadla se podíleli zejména Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a Julius Mařák.

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Prvním ředitelem divadla byl jmenován operní zpěvák a pedagog Jan Nepomuk Maýr. Odehrálo se v něm ještě jejích dalších jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla.

Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45% lidí z Prahy . Budovu po požáru dokončil prof. arch. Josef Schulz. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše. Nyní mělo divadlo i nového ředitele, spisovatele Františka Adolfa Šuberta.

Nová scéna
Nová scéna

Základní kámen

Původně měl být dovezen základní kámen jen a pouze z hory Řípu, byly však dodány kameny i z následujících míst: Blaník, Radhošť, Vyšehrad (skála), Hostýn, Žižkov, Svatobor u Sušice, Branka na Dobeníně u Náchoda, Boubín, Zlatý kůň u Tmaně (Červený lom), Trocnov, Prácheň u Horažďovic, Čerchov, Buchlov, Lipník, Helfštýn, Doudleby, zřícenina Podlažického kláštera u Chrasti, Záhlinice. Z Podivína navíc došla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil sv. Cyril.

První kámen došel z Radhoště 5. května 1868[4], z Řípu a Žižkova 11. května, z Blaníku 13. května. Dne 16. května se konala veřejná slavnost pokládání základního kamene (spíše kamenů) za veliké účasti lidu – odhaduje se přítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí. Večerní slavnostní premiéry Libuše se zúčastnili pouze vybraní hosté.

Střešní konstrukce byla pokryta břidlicí.

Rekonstrukce

V 70. letech 20. století se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný, a tak byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce. Pří ní byla jednak opravena původní budova. Byl zvýšen sklon podlahy, vybudovány kuřárny, zabudováno větrání, snížen počet sedadel (986 míst celkem), variabilní jeviště. Byl také zmenšen Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna ND.

Budova

Divadlo je 26 m vysoké. Velice dobrá akustika a slyšitelnost i v nejsvrchnějších patrech. Nad hledištěm visí dvě tuny těžký lustr o šířce 3 metry a délce 5,5 metrů, který má 260 lampiček. Opravuje se v půdním prostoru, kam se dle potřeby vysune. Mezi jevištěm a hledištěm jsou 3 opony. Železná opona pro případ požáru, druhá opona namalována Vojtěchem Hynaisem oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla a třetí opona je červená, sametová a roztahuje se ručně. Nad oponami lze spatřit nápis „Národ sobě“, který vystihuje spolu s Hynaisovou oponou občany, kteří darovali peníze na výstavbu budovy. Nad oponou se také nachází plastická Štyrchova figurální sbírka. V divadle se nachází i varhany. Ve foyeru na prvním balkóně se nacházejí malby Mikoláše Alše a Františka Ženíška. Ve foyeru i v jiných prostorách divadla jsou též bysty osobností, které se mimořádně zasloužily o divadlo. Jsou zde i 3 nástropní malby. Jedna zobrazuje zlatý věk, druhá úpadek a třetí znovuvzkříšení.

Umělecké soubory

V divadle působí tři různé umělecké soubory:

Scény

Pod Národní divadlo spadají 4 různé scény:

Reference

  1. ↑ http://www.cbw.cz/cz/politici-a-dovolena--vlada-a-predsednictvi-v-eu/1543.html
  2. ↑ http://www.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=16746
  3. ↑ http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=text.aspx&it=39&sb=0
  4. ↑ http://www.skialpin.cz/leto/radhost.htm

Literatura

  • BENEŠOVÁ, Zdeňka, SOUČKOVÁ, Taťána, FLÍDROVÁ, Dana. Národní divadlo - historie a současnost budovy. Praha : Národní divadlo v Praze, 1999.  
  • Jednatelská zpráva výboru sboru pro zřízení českého Národního divadla v Praze : za dobu od 17. července 1881 do 30. října 1881 podaná ve valné hromadě sboru odbývané dne 30. října 1881 o 10. hodině dopolední v místnostech Měšťanské besedy pražské... Praha : Sbor pro zřízení druhého Národního divadla, 1881. Dostupné online.  
  • HOF, Karel Vít. Dějiny velkého národního divadla v Praze, od prvních počátkův až do kladení základního kamena. Praha : Výbor pro zřízení Národního divadla, 1868. Dostupné online.  
  • SLADKOVSKÝ, Karel. Řeč dra. Karla Sladkovského při slavném položení základního kamena národního divadla v Praze dne 16. května 1868. Praha : Slavnostní výbor, 1868. Dostupné online.  
  • SRB, Adolf. Upomínka na slavnostní otevření Národního divadla. Praha : Otto, 1881. Dostupné online.  
  • ŠUBERT, František Adolf. Národní divadlo v Praze : Dějiny jeho i stavba dokončená. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Otto, 1881. Dostupné online.  
  • ŠUBERT, František Adolf. Průvodce po Národním divadle v Praze. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Fr. Ad. Šubert, 1883. Stručný a praktický průvodce dějinami a budovou Národního divadla včetně technického zázemí a pratických informací pro návštěvníky představení.. Dostupné online.  
  • ŽÁKAVEC, František. Chrám znovuzrození : o budovatelích a budově Národního divadla v Praze. Praha : Štenc, 1918. Kniha o budovatelích a budově Národního divadla v Praze zpracovává historii z hlediska výtvarného. Obsahuje statě o malířích, kteří se účastnili soutěže na výzdobu ND.. Dostupné online.  

Související články

Seznam oper hraných v Prozatímním a Národním divadle

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Národní divadlo
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo“