Náměšť nad Oslavou

Z Multimediaexpo.cz


Náměšť nad Oslavou (německy Namiest, Namiest an der Oslawa[1], do roku 1900 Náměšť) je město, ležící asi 20 kilometrů východně od Třebíče a kolem 40 kilometrů západně od Brna. Nedaleko leží i obec Kralice nad Oslavou s kralickým památníkem. Nadmořská výška města je 365 metrů nad mořem. Město je obcí s rozšířenou působností.

Obsah

Historie

První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby by měla pocházet okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, jež se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem a byl významným právníkem, který vyložil zemské právo v Knize Tovačovské. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzela z Prahy. Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády se tehdejší hrad přestavěl na zámek a tískárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici. O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém Haugvic. Založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v r. 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu[2] (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem. Mezi lety 1949 a 1960 bylo město součástí okresu Velká Bíteš.[1]

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Náměště nad Oslavou[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2351 2373 2410 2269 2495 2480 2666 2793 3939 4493 4992 5115 5246
Vývoj počtu obyvatel místní části Náměště nad Oslavou[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1776 1770 1797 1699 1916 1975 2180 2359 3518 4123 4699 4868 5017

Kultura

Ve městě jsou dvě stálé expozice městského muzea, Husův sbor, kostel sv. Jana Křtitele a konají se zde festivaly folkové hudby Folkové prázdniny a například i některé z koncertů Concentus Moraviae. V náměšťském zámku žili hudebně nadaní páni Haugvicové, jež byli osobními přáteli s mnohými skladateli, které zvali do Náměště. Sám Bedřich Vilém založil zámeckou kapelu, jejíž členy podroboval velkým zkouškám a nutnost pro vstup do kapely byla hra na hudební nástroj či umění zpěvu. Antonio Salieri měl dokonce věnovat majiteli panství skladbu Requiem, tato skladba měla mít v náměšťské zámecké kapli i svoji premiéru, později napsal i Gratulační kantátu či Scherzi armonici. Obě tyto skladby byly také věnovány Haugvicům. Zámecký kastelán Marek Buš, jež je také hudebně vzdělaný tak v září roku 2010 uspořádal krátký hudební festival s názvem Salieri v Náměšti, kde byly zahrány různé skladby v prostorách zámku. Uvádí se, že město bylo čistě české (r. 1850), v roce 1900 i téměř čistě katolické (1653 katolíků, 40 židovského vyznání, 4 evangelíci a 2 jiní), v roce 1930 bylo ve městě 2053 katolíků, 29 československé církve, 22 evangelíků, 19 osob židovského vyznání a bez víry celkem 48 osob.[1]

Hospodářství

Město bylo sídlem především zemědělské velkovýroby s nedostatečným průmyslem, v kapucínském klášteře ovšem pracovala přádelna a tkalcovna, později byla přesunuta do mlýnu pod zámkem a později i jinde. Dalším velkým výrobcem byla továrna A. Klazara, jež v roce 1948 zaměstnávala 700 zaměstnanců a zabývala se výrobou koberců a vlněných látek.[1]

Školství

V Náměšti byla obecná škola založena v roce 1848, v roce 1913 byla založena i škola měšťanská, která působila až do roku 1947. V roce 1912 byla založena i živnostenská pokračovací škola, v roce 1898 byla založena i zimní hospodářská škola.[1]

Zajímavosti a pamětihodnosti

Partnerská města

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Náměšť nad Oslavou, s. 89.  
  2. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Okresní soud v Třebíči, s. 46-47.  
  3. 3,0 3,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  

Externí odkazy



Jedov | Náměšť nad Oslavou | Otradice | Zňátky 

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Náměšť nad Oslavou
  Města a obce okresu Třebíč  

Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava