Mauritánie

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Mauritánie
Mauritánská islámská republika
الجمهورية الإسلامية الموريتانية
(Al-Jumhūriyah al-Islāmiyah al-Mūrītāniyah)
Flag of Mauritania.png  Coat of arms of Mauritania.png
Mauritánská vlajka   Znak Mauritánie
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Hymna Mauritánie
Geografie
Mauritania (orthographic projection).png
Hlavní město: Nuakšott
Rozloha: 1 030 700 (28. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kediet Ijill (915 m n.m.)
Časové pásmo: +0
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 086 859 (129. na světě)
Hustota zalidnění: 2 (220. na světě)
HDI: 0,557 (střední)
Jazyk: arabština
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: vojenská junta
Měna: mauritánská ukíjá (MRO)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: RIM
Telefonní předvolba: 222
Národní TLD: .mr
Mapa Mauritánie

Mauritánie nebo též Mauretánie je islámská prezidentská republika, která se nachází na západním pobřeží Afriky. Na severozápadě sousedí s Marokem okupovanou Západní Saharou, na severovýchodě s Alžírskem, na východě a jihu s Mali, na jihozápadě se Senegalem. Ze západu ji omývají vody Atlantského oceánu. Území je z poloviny poušť Sahara, na jihu se nachází málo úrodná oblast Sahelu. Na ploše 1 mil. km² žijí 3 miliony lidí. Prezident Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá, který stál v čele státu od roku 1982, byl 3. srpna 2005 sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka Alího Uld Mohammeda Fála ho nahradil demokraticky zvolený prezident Sídí Uld Abdalláh, který byl zajat při vojenském převratu dne 6. srpna 2008[1].

Obsah

Dějiny

Od 8. století byla součástí Ghanské říše. Tu v roce 1076 dobyli Almoravidovci a založili zde rozsáhlou říši, zasahující až do Španělska. Almoravidovská říše se rozpadla v roce 1147 a jih se stal součástí říše Mali. Sever byl pod silným vlivem arabského Maroka. Ve válce Šar Bubu (1644 až 1677) získali Arabové zbytek území. Od 15. století byla Mauritánie častým cílem evropských obchodníků (Portugalci, Španělé, Britové, Holanďané a hlavně Francouzi). Od 18. století probíhala francouzská kolonizace, 1904 až 1958 součást Francouzské západní Afriky. 28. listopadu 1960 byla vyhlášena nezávislost. Zároveň bylo založeno dnešní hlavní měto Nuakšott na místě vesnice Ksar.

Prezident Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá, který stál v čele státu od roku 1982, byl 3. srpna 2005 sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka Alího Uld Mohammeda Fála jej nahradil demokraticky zvolený prezident Sídí Uld Abdalláh.

Politika

Mauritánie je jednou ze tří arabských zemí uznávajících Izrael. Tato diplomatická vazba je dědictvím režimu Maaúja Uld Sídí Ahmada Táji, který v 90. letech nejprve podporoval Irák při válce v Perském zálivu, v obavách z mezinárodní izolace i domácího odporu se však brzy začal sbližovat se Spojenými státy a Izraelem.

Rozlehlé pouštní oblasti sahelských států se díky malé hustotě osídlení a absolutní propustnosti hranic staly vítaným útočištěm pro teroristické organizace. Na území Mauritánie a sousedního Mali tak operuje Saláfistická skupina pro kázání a boj, jež údajně disponuje stovkami bojovníků. Bezpečnostní hrozby spojené s tímto regionem nezůstaly nepovšimnuty ani v rámci boje proti světovému terorismu. Mauritánie byla od roku 2002 zapojena do tzv. Pansahelské iniciativy, v rámci které Spojené státy pomáhaly budovat místní vojenské jednotky určené k boji s teroristickými skupinami. Tento program byl v roce 2005 nahrazen Transsaharskou protiteroristickou iniciativou, která kromě citelného navýšení dostupných finančních prostředků (roční rozpočet dosahuje 100 milionů USD) zahrnuje větší počet zúčastněných zemí a rozšiřuje spolupráci o nové dimenze (vzdělání, zabezpečení letišť, kontrola podezřelých finančních toků).

Mauritánie byla, na rozdíl od svých severnějších sousedů, doposud ušetřena významnějších teroristických úderů. Veřejné mínění zatím nejvíce rozvášnil útok islamistů na vojenskou posádku na severovýchodě země v roce 2005, při kterém bylo zabito 15 vojáků. Nuakšott kromě toho mluví o několika připravovaných atentátech a únosech, které se místním bezpečnostním složkám podařilo zhatit. Vojenská pomoc ze strany Washingtonu je tudíž místní vládou více než vítána. O její existenci svědčí překvapivě dobrá výzbroj mauritánské armády.

Vztahy se Senegalem byly v minulosti poškozeny hraničními spory i pogromy na černošské obyvatele jižní Mauritánie. Nuakšott navíc vystoupil z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Severní hranici se Západní Saharou po obou stranách lemuje minové pole.

Obyvatelstvo

70 % obyvatelstva Mauritánie jsou Mauři, stejný národ, který v 10. století okupoval jižní Španělsko. Mauři v Mauritánii jsou arabsko-černošského původu. Mauři jsou rozděleni do mnoha etno-lingvistických skupin a dále rozlišováni rasově na Bílé Maury nebo Černé Maury, ačkoli je někdy obtížné rozlišit tyto dvě skupiny podle barvy pleti. Bílí Mauři kontrolují obchod a vládu v zemi. Černí Mauři (nazývaní také jako Haratinové nebo osvobození otroci) zůstávají politicky a ekonomicky slabší než Bílí Mauři.

Další skupinou v zemi jsou černí Afričané, tzv. Afro-Mauritánci, kterých je 30%. Afro-mauritánské kmeny jako např. Halpulaar, Wolof a Soninke, zůstávají soustředěny na jihu a v městských oblastech. Černí Mauři a Afro-Mauritánci jsou početně mnohem méně zastoupeni ve veřejném a soukromém sektoru a mají podřazené postavení. V současnosti je členem mauritánského parlamentu pouze jeden Černý Maur.[2]

Francouzi tvoří 1% obyvatel. 99 % Mauritánců jsou muslimové, Islám je základem zákonodárství a arabština je zde úředním jazykem, přesto i zde existuje mizivá křesťanská menšina. Gramotnost dosahuje asi 34 %.

Ekonomika

Krajina v Mauretánii

Problémem dnešní Mauritánie jsou rostoucí slumy, protože pastevci jsou díky rozšiřování pouští vyhnáni ze svých pastev. Na vývoz jde železná ruda (ta tvoří asi polovinu veškerého vývozu) a rybolov, odběrateli jsou EU a Asie. Ačkoliv má země nadměrně bohaté pobřežní vody, nadměrný lov v posledních letech ohrožuje tento významný generátor vývozních příjmů i zdroj obživy obyvatelstva.

V roce 2001 byla potvrzena existence ložisek ropy v pobřežních vodách. Podle odhadů měly příjmy z těžby ropy dosáhnout v roce 2006 47 miliard ukíjá, což by představovalo asi třetinu státního rozpočtu. Těžba ropy je nicméně spojena s úplatkářským skandálem, do nějž je údajně zapojena australská firma Woodside.

Dovážejí se stroje a spotřební zboží. HDP na 1 obyvatele dosahuje asi 500 USD. Měnou je mauritánská ukíjá.

Města

Reference

  1. Puč v Mauritánii: Moc v zemi převzali vojáci — článek na serveru Aktuálně.cz; 6.8.2008
  2. http://www.cidcm.umd.edu/mar/assessment.asp?groupId=43502

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mauritánie
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace