Maltština

Z Multimediaexpo.cz


Maltština (maltsky malti, anglicky pak Maltese) je původem semitskou řečí maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400.000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angličtinou nahradila italštinu).

Obsah

Původ

Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou.

Gramatika

Přestože maltština je silně ovlivněna románskými jazyky, zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v arabštině a hebrejštině mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. L-Art L-Imqaddsa, v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu. Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwalingwi "jazyk" – "jazyky", artiartijiet „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. pluralis fractus, kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (ktiebkotba "kniha" – "knihy", raġelirġiel "muž" – "muži"). Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. iddeċidejna „rozhodli jsme“ z (i)ddeċieda jako sloveso románského původu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).

Slovní zásoba

Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského. Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského původu (raġel - „muž“, mara - „žena“, tifel - „dítě“, dar - „dům“, xemx - „slunce“, sajf - „léto“). Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou románského (italského) původu (skola - „škola“, gvern - „vláda“, repubblika - „republika“, re - „král“, pulizija - „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné italštině (teatru a ne teatro pro „divadlo“ atd.). Slova převzatá z angličtiny (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = "stávka"), částečně převzata beze změny (union = anglicky union = "svaz").

Písmo

Maltština je jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znaků. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.

znak výslovnost poznámky
A a ano
B b banka, ale na konci slova jako „P“
Ċ č čára
D d datum, ale na konci slova jako „T“
E e elán
F f fikce
Ġ ungle
G g galoše, ale na konci slova jako „K“
... prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“.
H ... nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“.
Ħ ... hangár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ll)
I i inkoust
IE í íránský (dlouhé í)
J j jádro
K k kedlub
L l lože
M m moře
N n nebe
O ó óda
P p pád
Q ' jako arabské qáf; hrdelní k
R r růže
S s sako
T t tam
U u nutno
V v venku, ale na konci slova jako „F“
W ... má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi „u“ a „v“), tzv. "obouretné v"
X š šachy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno)
Z c práce, ale v některých cizích slovech jako „dz“
Ż z mazat, ale na konci slova jako "s"
Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.

Vzorový text

Související články

Externí odkazy