Magnetit

Z Multimediaexpo.cz

Vzorek magnetitu z italské provincie Torino (oblast Piemont, 2011)

Magnetit (Wilhelm K.R. Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe3O4 (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi.

Obsah

Vznik

  1. Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.
  2. Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů
  3. Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
  4. Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
  5. Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.

Vlastnosti

V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550°C. Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu. Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.

Naleziště

Reference

  1. Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Magnetit
Spinelidy

franklinit • gahnit • hercynit • chromit • jakobsit • magnetit • spinel • trevorit • ulvospinel